Německo a Francie se nehodlají smířit se zvýšením zemědělských dotací pro nové státy EU

Brusel/La Hulpe - Německo s Francií hodlají prosadit, aby Evropská unie i v budoucnosti vyplácela zemědělcům z nových členských států méně peněz než těm ze starých členských zemí. Podle ministrů zemědělství obou zemí by stejná výše dotací neodrážela ekonomickou realitu, podle nich totiž mají východoevropští farmáři výhodu v nižších výrobních nákladech.

Úroveň přímých plateb pro zemědělce omezovala unie u nových členských států již od vstupu do evropské sedmadvacítky v roce 2004. Časem se ovšem měla úroveň plateb sjednotit. Vlády Česka a dalších zemí ovšem již delší dobu upozorňují, že existují státy unie, které by rozdílné dotace zachovaly i v takzvaném následujícím rozpočtovém období, tedy od roku 2013.

„Francouzsko-německá pozice je velmi konzervativní. Brání zájmy vlastních farmářů, ale ne farmářů z jiných členských států,“ zdůraznil polský ministr zemědělství Marek Sawicki. „Jde o spíše neúspěšný pokus dostat ostatní země pod tlak,“ dodal.

Podle francouzského ministra zemědělství Bruna Le Maireho však jeho a německé návrhy mají podporu zhruba 20 členských států EU. Na straně většiny nových členských států nicméně stojí i Velká Británie. Londýnu se nelíbí, že státy, kde hrají zemědělci historicky důležitou roli, odmítají hovořit o škrtech v zemědělských dotacích. K farmářům nicméně stále míří téměř polovina unijního rozpočtu, tedy zhruba 50 miliard eur ročně (1,25 bilionu korun). Podíl zemědělství na tvorbě hrubého domácího produktu EU se pohybuje v jednotkách procent, a je tedy zanedbatelný.

V současnosti se výše přímých plateb v přepočtu na hektar v unii zásadně liší. Zatímco zemědělci z Lotyšska mohou dostat zhruba 100 eur (asi 2 500 korun) na hektar, Řekové za stejnou výměru mohou dostat až 500 eur (asi 12 500 korun).

Caroline Spelmanová, britská ministryně zemědělství, upozornila, že dvě země (Francie a Německo) nemohou v žádném případě diktovat, jak bude vypadat konečná zemědělská reforma, přestože tomu tak v minulosti často bylo: „S Lisabonskou smlouvou a se spolurozhodováním Evropského parlamentu je to v současnosti velmi odlišné. Je to mnohem složitější a nemůžete si diktovat podmínky, ani když představujete dva velké státy ze 27.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 5 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...