Německé maso na slovenský trh nesmí, do Česka může

Bratislava/Berlín – Slováci jsou v kauze ohledně masa a vajec kontaminovaných rakovinotvorným dioxinem mnohem opatrnější než Češi. Tamní ministerstvo zastavilo prodej vajec a drůbežího masa německého původu. Úřady už zahájily kontroly, které mají ukázat, zda se potraviny kontaminované toxickou látkou dostaly na slovenský trh. V Německu se skandál kolem dioxinu v potravinách nadále rozrůstá. Výrobce krmiv, který stojí za kontaminací vajec a masa, údajně o výskytu nebezpečné látky ve svých směsích věděl už od března 2010. Testy prokázaly, že obsah dioxinu v krmivu překročil povolenou hranici až 78násobně.

Podle serveru Spiegel Online se nebezpečný dioxin v potravinách objevil už ve 13 ze 16 spolkových zemí. Německé úřady už kvůli tomu nechaly preventivně zavřít přes 4 700 chovů. Z prodeje musely zemědělské podniky stáhnout stovky tisíc vajec a utratit musely desítky tisíc slepic, které krmily závadnými směsmi.

Zatímco na český trh vejce a maso z Německa stále ještě mohou, Slováci se dioxinu zalekli. „Ministerstvo zemědělství v reakci na zprávy o výskytu nebezpečné látky v potravinách nařídilo Státní veterinární a potravinové správě celoplošnou kontrolu v obchodech a velkoobchodních skladech. Dokud nebudou známé výsledky laboratorních testů, prodej vajec a drůbežího masa německého původu je dočasně pozastaven,“ informovalo slovenské ministerstvo. Kontroloři by se podle úřadu měli zaměřit také na další potraviny dovážené z Německa.

Dioxiny zvyšují riziko rakoviny

„Dioxiny jsou jedy, které představují riziko až při dlouhodobém působení. Nepadnete k zemi mrtví, pokud sníte tři kontaminovaná vejce. Dioxiny se v těle ukládají, a teprve se zvýšenou koncentrací roste riziko nemocí, jako je rakovina,“ podotkla mluvčí, organizace na ochranu spotřebitelů FOODWATCH Christiane Grossová.

Kontaminované výrobky se ve slovenských obchodech zatím nenašly. „Kontrola už začala. Výrobky, které jsme v prodejnách našli, byly z jiných oblastí Německa než z těch, kde se dioxin objevil. Takže by měly být v pořádku,“ řekl dnešním Hospodárským novinám mluvčí veterinární správy Milan Matúš.

V Česku volal po zastavení dovozu Veleba, ale neuspěl

České státní orgány vyzval k zastavení dovozu potravin z Německa prezident Agrární komory Jan Veleba. Preventivně by se podle něj nemělo německé maso a vejce na českém trhu prodávat, dokud úřady celou kauzu s dioxinem nevyřeší a nebudou moci stoprocentně garantovat, že se toxická látka na český trh nedostane. „Do doby, než se celá záležitost spolehlivě vyšetří, by měl být český spotřebitel chráněn a živočišné produkty z Německa by se sem neměly vozit,“ zdůraznil Veleba.

Ivan Fuksa, ministr zemědělství

„Kontrola a zjištění dioxinu v potravinách je trošku složitější proces. Po republice jsou už odebrány veškeré vzorky, měli bychom v pondělí mít jejich vyhodnocení. V tuto chvíli to jednoznačně vypadá tak, že se tento problém ČR netýká, nicméně skutečně jisti si budeme až v pondělí.“

České úřady sice odstartovaly sérii kontrol, o pozastavení dovozu z Německa ale zatím neuvažují. Státní veterinární správa Velebovi včera oponovala s tím, že o uzavření hranic členského státu Evropské unie může rozhodnout pouze Evropská komise. Dnešní rozhodnutí slovenského ministerstva zemědělství ale její argument značně nabouralo. Ministr zemědělství Ivan Fuksa ovšem české spotřebitele uklidňuje - Česka se podle něj problém s dioxiny nejspíš netýká.

Výrobce závadných krmiv o dioxinu už dlouho věděl

Smutným faktem celé kauzy je fakt, že firma, která stojí za tím, že se vysoce toxický dioxin dostal do potravin, o výskytu nebezpečné látky ve svých krmivech už dlouho věděla. Deník Hannoversche Allgemeine Zeitung dnes s odvoláním na ministerstvo zemědělství Šlesvicka-Holštýnska uvedl, že firma Harles & Jentzsch, která závadné krmné tuky vyráběla, věděla o jejich kontaminaci dioxinem už od března 2010. Měla povinnost to ohlásit, nicméně tak neučinila. Úřady se o mnohonásobné porušení limitů dozvěděly až na konci prosince.

Březnový test provedený v soukromé laboratoři prokázal, že množství jedovaté látky více než dvojnásobně překračuje povolenou hranici 0,75 nanogramu dioxinu na kilogram tuku. Firma Harles & Jentzsch, která krmné tuky vyráběla z látek pro technické účely, měla podle ministerstva zemědělství Šlesvicka-Holštýnska k dispozici 20 laboratorních zkoušek, z nichž devět bylo pozitivních na vysoký obsah rakovinotvorné látky. Jeden test dokonce odhalil čtrnáctinásobné překročení povoleného limitu. Společnost se brání tím, že při výrobě došlo k záměně látek určených pro výkrm hospodářských zvířat a těch, které byly pro technické účely.

Dioxinová kauza nejspíš nezůstane bez trestu

"Pokud se podezření, že odpovědná firma o zatížení dioxinem věděla
a přesto příslušné zemské orgány neinformovala, potvrdí, je to vysoce trestné a zcela nezodpovědné," prohlásila německá ministryně zemědělství Ilse Aignerová.

Němečtí zemědělci odhadují škody, které jim dioxinová kauza způsobila, na 40 až 60 milionů eur (téměř jedna až 1,5 miliardy korun) týdně a žádají jejich náhradu právě po výrobci kontaminovaného krmiva. Další žádosti o náhradu nejspíš přijdou ze zahraničí. Závadné krmivo se za hranice Německa sice nedostalo, Evropská komise už ale zjistila, že část závadných vajec zamířila do Nizozemska a Británie. V Nizozemsku vejce údajně skončila v majonéze a v pečivu, britské úřady se nyní snaží kontaminovaná vejce zajistit a stáhnout z prodeje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 6 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 16 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...