Berlín - Dohodu zemí eurozóny o finanční pomoci Řecku dnes zpochybnila také skupina osmi předních německých ekonomických institutů. Podle ústavů odporuje pomoc v tomto stylu Maastrichtské smlouvě a její realizace by se měla nechat na Mezinárodním měnovém fondu, který je v tom zkušený a věrohodný. Řecko dnes uvedlo, že usiluje o jednání s Evropskou komisí, Evropskou centrální bankou (ECB) a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o víceletém hospodářském programu. Jeho součástí by byla i finanční pomoc od členských států eurozóny a MMF, o kterou by země mohla v případě nutnosti žádat. Uvedl to dnes řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu v dopise pro EK a MMF.
O víkendu ministři financí eurozóny dohodli podmínky úvěru pro Řecko v objemu 30 miliard eur s tím, že dalších až 15 miliard eur poskytne MMF. Podle institutů by se realizace pomoci měla plně ponechat na MMF, který je věrohodnější a zkušenější než evropské instituce při vymáhání dohodnutých podmínek a zastavování výplat pomoci při jejich nedodržování: „Pokud nemá být měnová unie dále poškozována, jsme toho názoru, že MMF má být tím, kdo bude odpovědný za dohled nad sjednanými podmínkami a za rozhodnutí o uvolňování dalších tranší.“
Navíc pro instituty není přijatelná ani představa prosazovaná předními evropskými činiteli, podle níž by EU vytvořila standardní mechanismus, z něhož by země v potížích mohly pravidelně čerpat finanční pomoc, protože něco takového by mohlo vést ke ztrátě důvěry v celou eurozónu: „Zvýší se pravděpodobnost, že finanční pomoc bude skutečně zapotřebí, a nezbytné reformy budou pokládány nebo zcela rušeny; vznikne tím nebezpečí, že bude potřeba stále větší počet takových podpor.“
Ve středu německý ekonom Joachim Starbatty uvedl, že hodlá podat žalobu na dohodu zemí eurozóny o pomoci Řecku a opřít se v ní o Maastrichtskou smlouvu, která takovou pomoc nedovoluje. Názory předních institutů tak odrážejí všeobecnou skepsi Němců vůči pomoci zemi, která dlouhodobě porušovala rozpočtová pravidla EU.
Řecko nyní žádá o jednání v souladu s dohodou, kterou uzavřeli ministři financí eurozóny v neděli. Papakonstantinu to připomněl v dopise, kterým vyzval k jednáním a který zaslal evropskému komisaři pro hospodářské a měnové záležitosti Ollimu Rehnovi a vedení MMF.
Úroky z řeckých vládních dluhopisů rostou
Opětná nejistota ohledně právních komplikací kolem pomoci Řecku se promítla do obnovení růstu úroků z řeckých vládních dluhopisů, které v pondělí v reakci na dohodu eurozóny prudce klesly. Mezi investory také převládají pochybnosti o dlouhodobé schopnosti Řecka vyřešit své rozsáhlé dluhy.
Ovšem evropští činitelé nadále zachovávají optimismus. Komisař pro měnu a ekonomiku Olli Rehn vyjádřil přesvědčení, že Německo v případě potřeby svou pokladnu otevře, a odmítl obavy o dlouhodobou solventnost Řecka: „K žádnému bankrotu nedojde.“
Podle člena výkonného výboru Evropské centrální banky Lorenza Bini Smaghiho je víkendová dohoda eurozóny bodem obratu v celé řecké krizi, přestože řecká aktiva se na trzích po pondělku začala vracet k nepříznivé situaci z minulého týdne. „Dává to jasně najevo, že scénář vyhlášení platební neschopnosti a odchodu z eurozóny, s nímž si někteří aktéři na trhu a pozorovatelé hráli, byl prostě absurdní.“
