Německá vláda přebírá součást Rosněfti. Firma to považuje za nezákonné

Německá vláda kvůli zajištění energetické bezpečnosti země přebírá kontrolu nad německou součástí ruského dovozce ropy Rosněfť a nad jeho dceřinou společností RN Refining & Marketing. Oznámilo to spolkové ministerstvo hospodářství, podle kterého je svěřenská správa prozatím omezena na šest měsíců. Ruská společnost Rosněfť v reakci označila přesun svých aktivit pod svěřenskou správu za nezákonný a dodala, že zváží, zda postup německé vlády napadne u soudu.

Správu vláda svěřila Spolkové agentuře pro sítě, která je v Německu síťovým regulátorem. Agentura převzetím německé části Rosněfti získává kontrolu nad jejími podíly v rafineriích PCK ve Schwedtu, MiRo v Karlsruhe a Bayernoil ve Vohburgu.

„Převzetí kontroly nebylo jednoduchým rozhodnutím, bylo ale nezbytné kvůli energetické bezpečnosti,“ řekl kancléř Olaf Scholz. Provoz rafinerie ve Schwedtu je podle něj zajištěn. „Pracovní místa a jejich budoucnost ohrožena není.“

Ministr hospodářství Robert Habeck řekl, že převzetí správy bylo pečlivě a podrobně naplánováno. Rafinerie ve Schwedtu a také rafinerie v sasko-anhaltské Leuně, která rovněž zpracovává ruskou ropu, mají podle něj dostatečné zásoby suroviny pro další produkci.

Scholz poznamenal, že zařízení v Leuně se dlouhodobě připravuje na přechod na jiné zdroje ropy. Německo je podle něj pro případ zastavení dodávek ruské ropy připraveno.

Ministerstvo hospodářství uvedlo, že vláda převzetím německé části Rosněfti do správy postupuje podle zákona o energetické bezpečnosti a že toto rozhodnutí je základem pro zachování provozu rafinerie v braniborském Schwedtu, kde drží většinu Rosněfť.

Tato rafinerie je klíčová pro zásobování východního Německa ropnými produkty, z hlediska energetické bezpečnosti je ale slabým článkem, neboť zpracovává ropu z Ruska, která do zařízení proudí ropovodem Družba. 

Vláda: Budoucnost rafinerie je zajištěna

Braniborský premiér Dietmar Woidke kvůli nejisté budoucnosti rafinerie před týdnem otevřeně vyzval spolkovou vládu, aby zajistila provoz zařízení a udržení pracovních míst. Rafinerie PCK má asi jedenáct set zaměstnanců a v regionu platí za významný hospodářský podnik.

Scholz v pátek ujistil, že zařízení ve Schwedtu má v regionu budoucnost a že v rámci rozvojových opatření tam bude v příštích letech investována jedna miliarda eur (24,5 miliardy korun). To potvrdil i Habeck. „Na budoucnosti Schwedtu pracujeme,“ řekl.

Převzetí správy ministerstvo hospodářství podle dostupných dokumentů nařídilo ve středu, v účinnost ale rozhodnutí vstoupilo v pátek zveřejněním ve Spolkovém věstníku. V něm je rovněž uvedeno, že síťový regulátor bude mít oba podniky pod kontrolou zatím do 15. března 2023. Náklady na správu nesou samy obě společnosti.

Od prosince bude platit embargo

Rosněfť se podílí na zpracovatelské kapacitě ropy v Německu asi dvanácti procenty, což z ní činí jednu z největších rafinerských společností v zemi. Německo se ale snaží dosáhnout nezávislosti na energetických surovinách z Ruska.

Od 5. prosince začne v Evropské unii platit embargo na dovoz ropy z Ruska. Dočasně z něj bude vyňata přeprava suroviny ropovodem Družba, přes který se dostává ropa nejen do Německa, ale i do České republiky. Habeck se Scholzem v minulosti naznačili, že výjimku z embarga uplatnit nehodlají. Habeck už dříve řekl, že rafinerie ve Schwedtu by mohla ropu místo z Družby získávat přes severoněmecký Rostock a polský Gdaňsk.

Zdroje agentury Reuters obeznámené se situací v pátek uvedly, že o získání kontrolního podílu v rafinerii PCK ve Schwedtu má zájem polská rafinerská společnost PKN Orlen, která je majitelem českého Unipetrolu. Polsko již dříve nabídlo, že by do rafinerie mohlo dodávat ropu přes svůj terminál v Gdaňsku a své plynovody pod podmínkou, že rafinerie nebude v ruském vlastnictví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 8 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 15 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 20 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...