Německá vláda přebírá součást Rosněfti. Firma to považuje za nezákonné

Německá vláda kvůli zajištění energetické bezpečnosti země přebírá kontrolu nad německou součástí ruského dovozce ropy Rosněfť a nad jeho dceřinou společností RN Refining & Marketing. Oznámilo to spolkové ministerstvo hospodářství, podle kterého je svěřenská správa prozatím omezena na šest měsíců. Ruská společnost Rosněfť v reakci označila přesun svých aktivit pod svěřenskou správu za nezákonný a dodala, že zváží, zda postup německé vlády napadne u soudu.

Správu vláda svěřila Spolkové agentuře pro sítě, která je v Německu síťovým regulátorem. Agentura převzetím německé části Rosněfti získává kontrolu nad jejími podíly v rafineriích PCK ve Schwedtu, MiRo v Karlsruhe a Bayernoil ve Vohburgu.

„Převzetí kontroly nebylo jednoduchým rozhodnutím, bylo ale nezbytné kvůli energetické bezpečnosti,“ řekl kancléř Olaf Scholz. Provoz rafinerie ve Schwedtu je podle něj zajištěn. „Pracovní místa a jejich budoucnost ohrožena není.“

Ministr hospodářství Robert Habeck řekl, že převzetí správy bylo pečlivě a podrobně naplánováno. Rafinerie ve Schwedtu a také rafinerie v sasko-anhaltské Leuně, která rovněž zpracovává ruskou ropu, mají podle něj dostatečné zásoby suroviny pro další produkci.

Scholz poznamenal, že zařízení v Leuně se dlouhodobě připravuje na přechod na jiné zdroje ropy. Německo je podle něj pro případ zastavení dodávek ruské ropy připraveno.

Ministerstvo hospodářství uvedlo, že vláda převzetím německé části Rosněfti do správy postupuje podle zákona o energetické bezpečnosti a že toto rozhodnutí je základem pro zachování provozu rafinerie v braniborském Schwedtu, kde drží většinu Rosněfť.

Tato rafinerie je klíčová pro zásobování východního Německa ropnými produkty, z hlediska energetické bezpečnosti je ale slabým článkem, neboť zpracovává ropu z Ruska, která do zařízení proudí ropovodem Družba. 

Vláda: Budoucnost rafinerie je zajištěna

Braniborský premiér Dietmar Woidke kvůli nejisté budoucnosti rafinerie před týdnem otevřeně vyzval spolkovou vládu, aby zajistila provoz zařízení a udržení pracovních míst. Rafinerie PCK má asi jedenáct set zaměstnanců a v regionu platí za významný hospodářský podnik.

Scholz v pátek ujistil, že zařízení ve Schwedtu má v regionu budoucnost a že v rámci rozvojových opatření tam bude v příštích letech investována jedna miliarda eur (24,5 miliardy korun). To potvrdil i Habeck. „Na budoucnosti Schwedtu pracujeme,“ řekl.

Převzetí správy ministerstvo hospodářství podle dostupných dokumentů nařídilo ve středu, v účinnost ale rozhodnutí vstoupilo v pátek zveřejněním ve Spolkovém věstníku. V něm je rovněž uvedeno, že síťový regulátor bude mít oba podniky pod kontrolou zatím do 15. března 2023. Náklady na správu nesou samy obě společnosti.

Od prosince bude platit embargo

Rosněfť se podílí na zpracovatelské kapacitě ropy v Německu asi dvanácti procenty, což z ní činí jednu z největších rafinerských společností v zemi. Německo se ale snaží dosáhnout nezávislosti na energetických surovinách z Ruska.

Od 5. prosince začne v Evropské unii platit embargo na dovoz ropy z Ruska. Dočasně z něj bude vyňata přeprava suroviny ropovodem Družba, přes který se dostává ropa nejen do Německa, ale i do České republiky. Habeck se Scholzem v minulosti naznačili, že výjimku z embarga uplatnit nehodlají. Habeck už dříve řekl, že rafinerie ve Schwedtu by mohla ropu místo z Družby získávat přes severoněmecký Rostock a polský Gdaňsk.

Zdroje agentury Reuters obeznámené se situací v pátek uvedly, že o získání kontrolního podílu v rafinerii PCK ve Schwedtu má zájem polská rafinerská společnost PKN Orlen, která je majitelem českého Unipetrolu. Polsko již dříve nabídlo, že by do rafinerie mohlo dodávat ropu přes svůj terminál v Gdaňsku a své plynovody pod podmínkou, že rafinerie nebude v ruském vlastnictví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 14 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 15 hhodinami

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
před 17 hhodinami

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánovčera v 19:46

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánovčera v 17:41

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánovčera v 16:54

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04
Načítání...