Německá vláda chce hladký přechod k elektromobilitě, odvětví podpoří miliardou eur

Nahrávám video

Německá vláda chystá rozsáhlou pomoc automobilovému průmyslu, která má zajistit hladký přechod od spalovacích k elektrickým motorům. Podle ministra financí Olafa Scholze (SPD) by se do roku 2025 mělo jednat až o jednu miliardu eur. Peníze mají jít na podporu malých subdodavatelských firem, které se kvůli očekávanému přechodu na elektromobilitu mohu ocitnout v existenciální krizi. Významná část vládní podpory má plynout i na rekvalifikaci pracovníků a digitalizaci v oboru.

Ještě loni někteří analytici odhadovali, že přechod k elektromobilitě bude v Německu znamenat ztrátu 400 až 500 tisíc pracovních míst. Šéf koncernu Volkswagen Herbert Diess označil tyto odhady za přehnané a zapravdu mu zatím dává i dosavadní zkušenost automobilek, které na výrobu elektromobilů postupně přecházejí.

„Přechod není ve velkých firmách spjatý s masovým propuštěním. Jestli je ale někdo touto proměnou ohrožen, jsou to malé subdodavatelské firmy, které se soustředí na výrobu třeba jen jednoho jediného dílu pro spalovací motory. Pro ně může být přechod fatální,“ uvedl zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš.

Právě do těchto firem má mířit až třetina z přislíbeného vládního balíku. Významný podíl spolkne i rekvalifikace pracovníků odvětví, které nyní v Německu zaměstnává až jeden a půl milionu lidí.

Další suma má plynout do digitalizace autoprůmyslu. A to zejména kvůli tomu, že elektromobily mají významně větší podíl softwaru než vozy se spalovacími motory. „Německé automobilky tak v této oblasti čeká soupeření nikoliv s Mazdou či Toyotou, jak tomu bylo dosud, ale s firmami, jako jsou Google či Apple,“ dodává zpravodaj.

Nahrávám video

Němci na elektroauta slyší

Německému trhu s elektromobily se během posledního roku dařilo velmi dobře. Letos v červnu se prodalo o tři sta procent víc vozů s elektrickým pohonem, než tomu bylo loni ve stejném období. Podíl elektromobilů na celkovém prodeji nových vozů nyní ve Spolkové republice činí dvanáct procent.

Zájem Němců o elektromobily zvyšuje i státní podpora, která může dosáhnout až šesti tisíc eur. Nákup elektromobilu tak často přijde na stejné peníze jako nákup vozu na naftu nebo benzin.

Aut přibývá, ale není je kde dobíjet

K letošnímu červenci jezdil po německých silnicích jeden milion elektromobilů. S jejich rostoucím počtem se ale začíná projevovat nedostatek v příslušné infrastruktuře, především počtu nabíjecích stanic.

Nyní připadá na jednu veřejnou stanici asi 52 elektrovozů, ještě loni to bylo 41,5 vozu. Spolkový ministr dopravy Andreas Scheuer (CSU) proto slíbil vybudování husté sítě rychlonabíjecích stanic. „Nejbližší stanice by měla být dosažitelná do deseti minut,“ tvrdí. Podle odhadů bude třeba současnou síť stanic minimálně zdvacetinásobit.

Schůzka německého kabinetu s představiteli automobilového průmyslu byla posledním „automobilovým summitem“ odcházející kancléřky Angely Merkelové (CDU), která během své šestnáctileté vlády často prosazovala zájmy odvětví, a to i na evropské úrovni. Autoprůmysl se například snažila ochránit před velmi přísnými emisními normami.

Elektromobilita českým pohledem

Elektromobilita je jediná cesta, jak vyhovět drakonickým limitům na CO2, které stanovila Evropská unie a s tím spojeným pokutám, řekl v pořadu Devadesátka ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar. „Budeme se s tím muset prostě vypořádat.“

Doplnil, že celý proces nebude jednoduchý a už vůbec ne levný. „Není to taženo klasickou tržní poptávkou, je to tažené regulací a politikou. Na trzích to bude způsobovat spoustu distorzí.“ Na druhé straně cena všech komponentů, včetně baterie, půjde podle něj v brzké době dolů, příznaky toho vidí už nyní. Bude to dávat nejen ekologický, ale i ekonomický smysl, zdůraznil Špicar, který je podle svých slov velký fanda eletromobility. 

Nahrávám video

Výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl například upozornil, že cíle stanovené Evropskou unií v roce 2019 a v roce 2021 se liší. Domnívá se, že je tu celá řada technologií, které ještě neřekly poslední slovo. Bruselská regulace se zaměřuje pouze na nová vozidla a čistěelektromobility, opomíjíme tak současný vozový park a technologie, které by nám pomohly, řekl. 

Špicar k tomu řekl, že jedinou masovou technologií je nyní právě elektromobilita. Automobily do ní mohutně investovaly a nemají ani čas, ani peníze, ani energii, aby se „pustily do vodíku či do syntetických paliv.“

Petzl také připomněl, že kolem roku 2025 začne platit nová emisní norma Euro 7, která přinese velký nárůst cen tradičních spalovacích motorů. 

Náměstek ministra průmyslu a obchodu pro průmysl a stavebnictví Eduard Muřický pak v pořadu uvedl, že největší část státní podpory bude směřovat do čistých elektrobusů, kolejových vozidel a obecně do městské hromadné dopravy.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 4 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 18 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026

Češi na dovolenou častěji létají, letos si za cestu připlatí

Obliba letecké dopravy u tuzemských turistů roste. Letadlo se už předloni stalo nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se Češi vydávají na zahraniční dovolenou, a podle analytiků by se to letos měnit nemělo. Cesty se ale kvůli rostoucím cenám paliv prodraží – a to u letecké i automobilové dopravy.
31. 5. 2026
Načítání...