Německá vláda chce benzinky donutit, aby hlásily změny cen

Berlín - Německá vláda hodlá kvůli stálému zdražování benzinu a nafty donutit provozovatele čerpacích stanic, aby speciálnímu úřadu hlásili, kdy a v jaké výši budou měnit ceny. Současně budou muset úřady informovat také o ceně, za jakou pohonnou hmotu pořídili. Napsal to dnes deník Süddeutsche Zeitung s odvoláním na návrh zákona, který má berlínský kabinet schvalovat 2. května a pak putovat do parlamentu. Platit by měl od podzimu.

Cílem chystaného opatření je zpřísnit dohled nad pěticí petrochemických koncernů Aral, Shell, Esso, Jet a Total, jejichž cenová politika podle odborníků určuje výši cen na pumpách v Německu. Údaje, které poskytnou, mají podle Süddeutsche Zeitung napomoci tomu, aby protikartelový úřad mohl proti nim případně efektivněji zasahovat.

V případě, že vláda svůj návrh prosadí, budou muset provozovatelé 14 700 čerpacích stanic v Německu nahlašovat „úřadu pro transparentnost trhu“, kdy a v jakém rozsahu se chystají zvýšit nebo snížit ceny. Současně budou muset uvést, jaké množství pohonné hmoty nakoupili, kde a za kolik. Velkoobchodníci budou muset tomuto úřadu hlásit každý jednotlivý obchod.

Ovšem německý petrochemický průmysl plán vlády kritizuje. „My nemáme co skrývat. S úřadem pro transparentnost trhu se ale jenom vytvoří nové byrokratické monstrum, které budou muset zaplatit daňoví poplatníci,“ uvedl pro list předseda svazu petrochemického průmyslu MWV Klaus Picard. Ceny benzinu a nafty se tím podle něj nesníží, nýbrž naopak, protože provozovatelé čerpacích stanic do nich budou muset promítnout zvýšené náklady na novou nahlašovací povinnost.

Ukazatel stavu palivové nádrže
Zdroj: Jason Merritt/ISIFA/Getty Images

Český Natural 95 v uplynulých dvou týdnech zdražil, nafta zlevnila

Podle dnešních údajů Českého statistického úřadu se ceny pohonných hmot u tuzemských čerpacích stanic v uplynulých dvou týdnech vyvíjely opačně. Nejprodávanější benzin Natural 95 podražil o 34 haléřů na průměrných 37,68 koruny za litr. Cena motorové nafty naopak klesla, a to o 23 haléřů na 36,91 koruny za litr.

Bezolovnatý benzin Special 91 podražil o 27 haléřů na průměrných 37,49 koruny za litr. Cena plynu LPG se za dva týdny snížila o 11 haléřů na 18,31 koruny za litr. Poslední zdražení souvisí podle analytika Petra Čermáka s růstem ceny benzinu na burze v Rotterdamu. Nafta stagnovala. Od začátku roku do konce března benzin na burze zdražil o více než 250 dolarů za tunu na 1 200 dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 10 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...