Německá města se točí v bludném a často předbankrotovém kruhu

Berlín - Finanční kolaps hrozí stále většímu počtu německých měst a obcí. Zejména v důsledku daňových výpadků a zvýšených sociálních výdajů se během loňského roku propadly komunální rozpočty o více než čtyři miliardy eur do červených čísel. Svaz měst předpokládá pro letošek rekordní deficit 12 miliard eur (přes 310 miliard korun) a ani v příštích letech nemá být situace o mnoho růžovější. Řada měst proto přistupuje k razantním úsporným opatřením, která mají hrozící krach odvrátit.

V nejhorší situaci jsou podle studie ratingové agentury Fitch města ve spolkových zemích Porýní-Falc a Sasko-Anhaltsko, kde má vážné finanční problémy téměř 100 obcí. Například vyhlášené porýnské lázeňské letovisko Bad Münster se zhruba 4000 obyvateli dluží za každého z nich 8244 eur (zhruba 215 000 korun).

Hospodářské těžkosti měst a obcí

V Severním Porýní-Vestfálsku - nejlidnatější německé spolkové zemi - se podle časopisu Focus do existenčních problémů dostalo už více než 30 ze 427 měst a obcí. Dvě třetiny tamních velkých měst mají podle zjištění magazínu takové hospodářské těžkosti, že jim hrozí zemský finanční dohled už v letošním rozpočtovém roce.

předsedkyně svazu měst a starostka Frankfurtu nad Mohanem Petra Rothová

„Část měst stojí před kolapsem a hrozí, že nebudou moct nakládat se svým majetkem.“

Přitom ještě v roce 2008 německé obce hospodařily s přebytkem 7,6 miliardy eur. V loňském roce se tak jejich příjmy propadly o více než 11 miliard eur a tento trend má pokračovat i v příštích letech. Pro roky 2011 až 2013 totiž svaz měst také počítá s dvouciferným minusovým deficitem.

Radnice řeší chybějící peníze v rozpočtech krátkodobými půjčkami, jejichž výše se podle Rothové vyšplhala na téměř 34 miliard eur (asi 886 miliard korun). Vedle toho německá města zavírají veřejná koupaliště, divadla nebo muzea a výrazně omezují investice do infrastruktury. Například někdejší hutní metropole Oberhausen s 200 000 obyvateli už nechala zavřít čtyři ze svých šesti veřejných bazénů. Město dluží 7500 eur (zhruba 195 000 korun) na hlavu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 1 hhodinou

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
14:19Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 8 hhodinami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
včera v 06:01

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026
Načítání...