Němci se prý nebrání eurobondům, ale jen s některými státy

Berlín - Německo se údajně nebrání myšlence vydat společné dluhopisy s pěti dalšími členskými zeměmi eurozóny, které mají nejvyšší možný rating na stupni AAA. Napsal to dnes německý list Die Welt. Zdroj z německé vlády ale podle agentury Reuters později řekl, že Berlín o takovém plánu neuvažuje. Nejedná se prý ani o tom, že by takové dluhopisy byly použity pro zajištění pomoci slabším zemím.

Kancléřka Angela Merkelová a její vláda pravého středu opakovaně odmítají, aby eurozóna začala vydávat společné dluhopisy, a kolektivizovala tak dluhy. Konzervativní Die Welt však s odkazem na vysoce postavené diplomaty v Evropské unii napsal, že Německo by se nebránilo společným dluhopisům s Francií, Finskem, Nizozemskem, Rakouskem a Lucemburskem.

Společné dluhopisy uvedených šesti zemí by se prý jmenovaly 'elitní bondy', nebo také 'bondy AAA', a mohly by být použity nejen k financování těchto šesti zemí, ale eventuálně i na zajištění úvěrů pro slabé země, jako jsou Itálie nebo Španělsko. List zároveň napsal, že země eurozóny s nižším ratingem než AAA by do projektu v první fázi neměly být zahrnuty.

Cílem záměru je prý stabilizovat situaci v zemích s nejvyšším ratingem a zároveň vybudovat věrohodnou protipožární zeď, která by uklidnila finanční trhy. Plán předpokládá, že takové společné dluhopisy by měly úrok od 2,0 do 2,5 procenta. Jinými slovy jen mírně vyšší, než za kolik si nyní půjčuje Německo.

Nedělník Welt am Sonntag napsal, že Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy také pracují na „plánu B“ pro eurozónu. Prý pro případ, že by aukce státních dluhopisů tento týden nedopadly dobře, pokračoval by útok proti euru a ukázalo by se jako nemožné zajistit potřebnou palebnou sílu pro záchranný fond eurozóny. Plán by mohl zahrnovat posílení rozpočtových pravidel a zpřísnění sankcí.

Pokud by platilo to, co napsal Welt am Sonntag, byla by Merkelová prý otevřenější společným dluhopisům i větší roli Evropské centrální banky při boji s krizí. Německá vláda sice zprávu částečně popřela, francouzská média ji ale s odkazem na své zdroje měla také.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy
Zdroj: Philippe Wojazer/ČTK

Nová pravidla už v lednu či v únoru

Francouzský list Le Figaro k tomuto tématu napsal, že nová pravidla by mohla platit už v lednu či únoru. Vznikl by tak prý jakýsi „klub superevropanů“. Za účelem zrychlení celého procesu by nová pravidla mohla být přijata ve formě bilaterálních mezivládních dohod po vzoru schengenské dohody. Nastíněná smlouva by případně počítala s fungováním misí, které by v jednotlivých zemích kontrolovaly dodržování rozpočtových pravidel a dohlížely na „reálné sankce“.

Na druhou stranu by podle listu existoval reálný mechanismus evropské solidarity. „Vedou se diskuse o tom, že by byl od roku 2013 zaveden mechanismus evropské solidarity, který by například mohl fungovat na principu supervětšiny než na principu jednohlasné shody. Smyslem je, aby byl ten mechanismus flexibilnější,“ cituje list jednoho z vyjednávačů. Návrh by prý mohl být předložen všem 17 členům eurozóny. „Ti, kteří odmítnou, budou muset nastínit důsledky toho, zda být nadále součástí eurozóny, nebo ne,“ uvedl zdroj.

AAA bondy by mohly znamenat rozpad eurozóny

Analytický server Eurointelligence napsal, že pokud by informace o klubu zemí AAA byly pravdivé, byl by to recept na rozpad eurozóny, a návrh by tak byl i chápán. „Jediný 'klub', pro který by takové uspořádání dávalo smysl, je celá eurozóna. Bez výjimky,“ dodal server.

Také Die Welt připouští, že by emise AAA bondů pravděpodobně znamenala rozštěpení eurozóny. „Merkelová si je rizika vědoma. Ale teď už je to jen výběr mezi morem a cholerou. Krize se v uplynulých týdnech masivně zhoršila, euroval utrpěl ztráty,“ napsal list. K urychlenému řešení krize eurozónu vyzvala i ratingová agentura Moody's. Jinak členům eura prý hrozí nejen propad ratingu, mnozí z nich by také zbankrotovali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
včera v 20:31

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánovčera v 16:33

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...