Němci se prý nebrání eurobondům, ale jen s některými státy

Berlín - Německo se údajně nebrání myšlence vydat společné dluhopisy s pěti dalšími členskými zeměmi eurozóny, které mají nejvyšší možný rating na stupni AAA. Napsal to dnes německý list Die Welt. Zdroj z německé vlády ale podle agentury Reuters později řekl, že Berlín o takovém plánu neuvažuje. Nejedná se prý ani o tom, že by takové dluhopisy byly použity pro zajištění pomoci slabším zemím.

Kancléřka Angela Merkelová a její vláda pravého středu opakovaně odmítají, aby eurozóna začala vydávat společné dluhopisy, a kolektivizovala tak dluhy. Konzervativní Die Welt však s odkazem na vysoce postavené diplomaty v Evropské unii napsal, že Německo by se nebránilo společným dluhopisům s Francií, Finskem, Nizozemskem, Rakouskem a Lucemburskem.

Společné dluhopisy uvedených šesti zemí by se prý jmenovaly 'elitní bondy', nebo také 'bondy AAA', a mohly by být použity nejen k financování těchto šesti zemí, ale eventuálně i na zajištění úvěrů pro slabé země, jako jsou Itálie nebo Španělsko. List zároveň napsal, že země eurozóny s nižším ratingem než AAA by do projektu v první fázi neměly být zahrnuty.

Cílem záměru je prý stabilizovat situaci v zemích s nejvyšším ratingem a zároveň vybudovat věrohodnou protipožární zeď, která by uklidnila finanční trhy. Plán předpokládá, že takové společné dluhopisy by měly úrok od 2,0 do 2,5 procenta. Jinými slovy jen mírně vyšší, než za kolik si nyní půjčuje Německo.

Nedělník Welt am Sonntag napsal, že Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy také pracují na „plánu B“ pro eurozónu. Prý pro případ, že by aukce státních dluhopisů tento týden nedopadly dobře, pokračoval by útok proti euru a ukázalo by se jako nemožné zajistit potřebnou palebnou sílu pro záchranný fond eurozóny. Plán by mohl zahrnovat posílení rozpočtových pravidel a zpřísnění sankcí.

Pokud by platilo to, co napsal Welt am Sonntag, byla by Merkelová prý otevřenější společným dluhopisům i větší roli Evropské centrální banky při boji s krizí. Německá vláda sice zprávu částečně popřela, francouzská média ji ale s odkazem na své zdroje měla také.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy
Zdroj: Philippe Wojazer/ČTK

Nová pravidla už v lednu či v únoru

Francouzský list Le Figaro k tomuto tématu napsal, že nová pravidla by mohla platit už v lednu či únoru. Vznikl by tak prý jakýsi „klub superevropanů“. Za účelem zrychlení celého procesu by nová pravidla mohla být přijata ve formě bilaterálních mezivládních dohod po vzoru schengenské dohody. Nastíněná smlouva by případně počítala s fungováním misí, které by v jednotlivých zemích kontrolovaly dodržování rozpočtových pravidel a dohlížely na „reálné sankce“.

Na druhou stranu by podle listu existoval reálný mechanismus evropské solidarity. „Vedou se diskuse o tom, že by byl od roku 2013 zaveden mechanismus evropské solidarity, který by například mohl fungovat na principu supervětšiny než na principu jednohlasné shody. Smyslem je, aby byl ten mechanismus flexibilnější,“ cituje list jednoho z vyjednávačů. Návrh by prý mohl být předložen všem 17 členům eurozóny. „Ti, kteří odmítnou, budou muset nastínit důsledky toho, zda být nadále součástí eurozóny, nebo ne,“ uvedl zdroj.

AAA bondy by mohly znamenat rozpad eurozóny

Analytický server Eurointelligence napsal, že pokud by informace o klubu zemí AAA byly pravdivé, byl by to recept na rozpad eurozóny, a návrh by tak byl i chápán. „Jediný 'klub', pro který by takové uspořádání dávalo smysl, je celá eurozóna. Bez výjimky,“ dodal server.

Také Die Welt připouští, že by emise AAA bondů pravděpodobně znamenala rozštěpení eurozóny. „Merkelová si je rizika vědoma. Ale teď už je to jen výběr mezi morem a cholerou. Krize se v uplynulých týdnech masivně zhoršila, euroval utrpěl ztráty,“ napsal list. K urychlenému řešení krize eurozónu vyzvala i ratingová agentura Moody's. Jinak členům eura prý hrozí nejen propad ratingu, mnozí z nich by také zbankrotovali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoVýjimky z nové EET matou některé obchodníky

Nová elektronická evidence tržeb (EET) by měla platit pro všechny a od stejného termínu, nikoliv ve vlnách, jako když ji stát zavedl poprvé. Zákon ale připouští i výjimky a někteří obchodníci nevědí, jestli se jich změny dotknou. Týká se to třeba provozovatelů prodejních automatů. Ministerstvo financí slíbilo vydat metodický pokyn po přijetí návrhu zákona o EET. Výjimky mají dostat i lesní bary či prodejci ryb před Vánoci.
včera v 07:01

Ministerstvo financí naposled oznámilo maximální ceny benzinu a nafty

Ministerstvo financí v pátek oznámilo maximální ceny pohonných hmot na víkend. Litr benzinu se bude prodávat maximálně za 43,41 koruny, litr nafty nejvýše za 42,13 koruny. Ceny ropy přitom s další eskalací situace na Blízkém východě dál rostou, což ovlivní ceny na tuzemských čerpacích stanicích. Kromě situace ve světě k tomu povedou také domácí faktory – vláda totiž ukončí nejen zastropování cen paliv, ale i marže obchodníků a snížení spotřební daně u nafty. Současná opatření mají platit do neděle.
17. 7. 2026Aktualizováno17. 7. 2026

Regulace cen paliv s nedělí skončí

Vláda neprodloužila regulaci cen pohonných hmot. Cenové stropy tak budou platit naposledy v neděli, od příštího pondělí se ceny benzinu a nafty budou řídit pouze podle tržních mechanismů. Novinářům to po pondělním jednání kabinetu řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Mimořádná tržní situace podle ní pominula. Zároveň ale zdůraznila, že resort financí bude ceny paliv i marže prodejců nadále pozorně monitorovat.
13. 7. 2026Aktualizováno17. 7. 2026

Výroba aut v Česku vzrostla, více než třetinu tvoří elektromobily či hybridy

Tuzemské automobilky vyrobily v prvním pololetí 780 378 osobních aut, což je meziročně o 4,4 procenta více. V červnu produkce vzrostla o 3,3 procenta. Celkem čtyřicet procent vyrobených aut byly elektromobily nebo hybridy, z toho bylo 130 356 elektromobilů, oznámilo Sdružení automobilového průmyslu.
17. 7. 2026

Banky v červnu poskytly hypotéky za 48,9 miliardy korun, o třetinu víc než loni

Banky a stavební spořitelny poskytly v červnu hypoteční úvěry za 48,9 miliardy korun. Ve srovnání s loňským červnem to znamená nárůst o 32 procent, proti květnu se objem hypoték snížil o sedm procent. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o čtyři procenta na 36,5 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,79 procenta z květnových 4,67 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
17. 7. 2026

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
16. 7. 2026

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
16. 7. 2026

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
15. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.