Praha - Přesně před šedesáti lety, 25. února 1948, převzali moc v tehdejším Československu komunisté. Následující roky s sebou pak přinesly vlnu znárodňování. Po listopadu 1989 se mělo lidem poškozeným znárodňováním dostat odškodnění. Řada z nich však na své peníze stále ještě čeká. V přípravě je proto novela transformačního zákona.
Podle konzultanta poslaneckého klubu ODS Miroslava Tyla bylo na základě původního zákona ze začátku 90. let vyrovnáno 90 procent všech majetků. Celý objem tohoto majetku se odhaduje na 1,5 bilionu korun. „Zbytek, tedy zhruba 10 miliard, je jen malou částí toho, co se neudělalo. Neudělalo se to jenom proto, že tu nefungují státní struktury, jako jsou soudy, státní zastupitelství nebo policie. Žádný nový zákon by nebyl potřeba, kdyby tato společnost fungovala,“ míní Tyl.
Většina nevrácených majetků je v držení zemědělských družstev. Poslanec KSČM Jiří Dolejš vidí příčinu problému v průběhu samotné transformace. Další náhrady by proto podle něj měl řešit stát. „To, co měly podniky vydat, nebylo na jejich dobré vůli, ale prostě toho nebyly schopny. Musíme si uvědomit, že se otevřel trh, vytvořily se nové podmínky a že některé velké zemědělské podniky se zkrátka rozpadly. Bylo by dost nešťastné uvalit povinnost náhrad na současné soukromé podnikatelské subjekty.“
Zemědělci s tímto názorem nesouhlasí. „Český daňový poplatník by se neměl starat o závazky podniků, které tu vznikly (zemědělská družstva, pozn. red.),“ zdůrazňuje soukromý zemědělec Jan Miller. Dodává, že nejde pouze o majetkové, ale také o morální křivdy bývalého režimu.
Kvůli celé věci se už řada českých zemědělců obrátila na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. „Nemůže to dopadnout jinak než podle práva. To znamená, že ti lidé si své závazky nakonec vysoudí,“ dodává Tyl.
