V pojistných smlouvách, jež byly uzavřeny na spoření s nulovou pojistnou částkou, je podle finančního arbitra Moniky Nedelkové právní vada. Arbitr na základě sporu klienta s pojišťovnou AXA rozhodl o neplatnosti pojistné smlouvy investičního životního pojištění. Jeho závěr se týká nejen posuzovaného sporu, ale i smluv jiných pojišťoven. Těch mohou být podle expertů až desítky tisíc.
„Smlouva byla uzavřena v souladu s platnými zákony. Nesouhlasíme s nálezem finančního arbitra a požádáme soud o jeho přezkoumání,“ řekl ČTK mluvčí pojišťovny AXA Jiří Cívka.
Pojišťovna AXA je podle finančního arbitra povinna klientovi již nyní zaplatit 879 023 korun včetně pokuty deset procent z této částky. Do verdiktu soudu platí rozhodnutí arbitra.
„Bude nutné vyčkat, zda názory finančního arbitra před soudem obstojí,“ uvedla mluvčí České asociace pojišťoven Monika Bartlová. Z právní analýzy asociace podle ní vyplývá, že v žádné z porovnávaných zemí EU nebyl zaznamenán přístup, na jehož základě by absence rizikové složky, jako je tomu v tomto případě, způsobovala neplatnost pojistné smlouvy.
Záležet bude na soudu
„Jde o jedno ze zásadních rozhodnutí typu precedentu, které zneplatňuje pojistné smlouvy nemající žádnou rizikovou složku, tedy proti ničemu nepojišťují. Některé pojišťovny to pod matoucím heslem 'lepší spoření' před několika lety umožňovaly, a je dobře, že finanční arbitr rozhodl o neplatnosti takových smluv,“ řekl ČTK šéfredaktor odborného listu Profi Poradenství & Finance Petr Fejtek. Otázkou je podle něj ale to, kolik klientů si toho všimne a obrátí se na arbitra či právníky.
Podobných případů by nyní u arbitra mohly být desítky, ten bude v podobných případech rozhodovat podobně, míní zakladatel webu Poradci-sobě.cz Martin Viktora. Rozhodnutí arbitra je nicméně ještě soudně přezkoumatelné, ale pojišťovna musí nyní plnit. „Věc u soudu asi skutečně skončí. Na definitivní výsledek si tedy nějakou dobu ještě počkáme,“ podotkl.
Daňová poradkyně Irena Kemény upozornila na to, že problém by se netýkal pouze vztahu pojišťovny s klienty, ale mohl by mít dopad i na státní rozpočet. Nastalo by to tehdy, pokud by klienti snižovali po dobu trvání pojistné smlouvy daňový základ o uhrazené pojistné, avšak soud by rozhodl o neplatnosti smlouvy. Obdobně by tomu bylo i s příspěvky zaměstnavatelů na tyto smlouvy zaměstnancům v rámci zaměstnaneckých benefitů, dodala.
„Nález finančního arbitra považujeme za velmi překvapivý s ohledem na dlouhodobý a jednoznačný trend soudního rozhodování ve prospěch platnosti smluv. Dovození neplatnosti by i s ohledem na jeho důsledky mělo být až krajním řešením ve výjimečných případech, o který však nejde,“ uvedla Eva Nováková z advokátní kanceláře JŠK.
V návaznosti na rozhodnutí finančního arbitra vyvstává podle Jana Dáni, advokáta zabývajícího se touto problematikou, řada otázek. Například není jasné, jak pojišťovna v budoucnu přistoupí k výplatě pojistných plnění u takových neplatných pojistných smluv. Stejně tak je otázkou, jak pojišťovna zareaguje na pravomocné rozhodnutí finančního arbitra u dosud běžících smluv, tedy zda bude nadále od klientů inkasovat pojistné na dotčených smlouvách.
Rozhodnutí arbitra podléhá soudnímu přezkumu, uvedla k tomu Česká národní banka, která je regulátorem trhu. Podle mluvčího Marka Zemana centrální banka nezasahuje do soukromoprávních sporů mezi pojišťovnou a klienty, respektive nerozhoduje o platnosti či neplatnosti pojistné smlouvy.
