V Česku se začaly objevovat případy, kdy firmy vydělávají v souvislosti s dobročinností. Tu opravdu provozují, podle etablovaných nadačních fondů je ale takové jednání neetické. Samotné společnosti v tom problém nevidí.
Některé firmy si prý dělají z charity byznys, zavedené nadační fondy se bouří
Letos v únoru se Vojtěch dočkal. Dostal asistenčního psa: fenku Jazzie, která mu pomáhá lépe zvládat život na vozíčku. „Podává synovi věci, dělá synovi společnost, používáme ji na canisterapii, doprovází Vojtu všude," říká Vojtěchova matka Monika Rožcová.
Na výcvik se složili dárci - členové nadačního fondu. Až dosud je všechno obvyklé. Má to ale háček, který kritizují zaběhnuté nadace. Členové tohoto klubu platí měsíční příspěvek 23 euro - tedy přes 600 českých korun. Až čtyřicet pět procent z něj ale putuje na provoz a také na provize pro členy, kteří významněji rozšířili klubovou základnu. Mezi ty se rozdělí v přepočtu až 200 korun z jednoho příspěvku.
„Tam to vnímáme jako takový pokus zakrýt pod rouškou charity a podpory těm, kteří to opravdu potřebují, obyčejné podnikání," říká ředitelka Fóra dárců Klára Šplíchalová. Podle ředitelky Nadace Charty 77 a Konta Bariéry Boženy Jirků jde vlastně o systém „letadlo".
To, že by se ve skutečnosti opravdu provozovala charita na bázi systému „letadlo“, organizace odmítá. Takzvané odměny počítá podle vlastního matematického vzorce. A za členství nabízí slevy v obchodech - třeba na oblečení. „Ta síť je jenom prostředek k tomu, abychom byli schopni motivovat, protože ta činnost, kterou vykonávají, je chvályhodná," vysvětluje zakladatelka Nadačního fondu HUGS Lucie Tillová.
Podle zakladatelky navíc mohou lidé přispět přímo na projekty, a to i bez členství. I tady se ale dostala organizace do sporu s úřady. Ty jejich dobročinné projekty považují za neohlášenou veřejnou sbírku. „Pokud nadační fond do 30. srpna neprokáže, že koná svou sbírku podle zákona, bude s ním zahájeno správní řízení," konstatuje mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman. Podle Tillové se však o veřejnou sbírku nejedná. „Pakliže bude shledáno, že to sbírkou je, jsme připraveni tuto skutečnost ohlásit," říká Tillová.
Správnost spojení byznysu a charity teď řeší i Transparency International. V posledních dvou letech zaznamenala další čtyři podobné projekty.
„Primárně sledují nějaký svůj byznysový model a až sekundárně vlastně pomáhají těm osobám. A využívají k tomu nějakých mezer v zákoně nebo právních předpisech," míní vedoucí Právní poradny Transparency International Petr Leyer. To by podle vedoucího právní poradny měl být podnět pro zákonodárce.