Nejvyšší manažeři Českých drah přijdou o zlaté padáky

Praha - Šéfové Českých drah (ČD) přijdou o zlaté padáky, tedy až o čtyřiadvacet měsíčních platů. Podle Hospodářských novin chce ministr dopravy Pavel Dobeš změnit systém odměňování manažerů této firmy. Mzdy managementu ani případné odstupné podle něj neodpovídají výsledkům firmy. Generální ředitel Českých drah Petr Žaluda bere měsíčně půl milionu a vrcholoví manažeři 200 až 400 tisíc korun. Na prověření manažerských smluv ve státních firmách se dohodla vláda loni v únoru. Mělo být hotové do letošního října, ministerstvo financí ale požádalo o odklad.

„Platy manažerů v ČD považuji vzhledem k výsledkům firmy za nadstandardní, stejně jako celý motivační systém včetně vysokého odstupného,“ prohlásil Dobeš. Dráhy jsou navíc dlouhodobě ztrátové. Dříve prodělávaly miliardy korun, loni ztráta činila podle mezinárodních účetních standardů 940 milionů korun, podle českého účetnictví byly dráhy v mírném zisku.

Další vrcholoví manažeři ČD mají kromě statisícových platů také řadu dalších benefitů, například nárok na odstupné ve výši až 24 měsíčních platů či vysoké životní a penzijní pojistky.

Podle manažerských smluv má dostat podobně jako další bývalí manažeři ČD odstupné ve výši 24 platů například Milan Matzenauer, kterého nedávno z pozice člena představenstva ČD odvolala dozorčí rada dopravce, skončil i jako náměstek pro správu majetku.

Petr Žaluda
Zdroj: Jindřich Mynařík/isifa/LN

Šéf dopravního resortu Dobeš založil komisi, která má odměňování v ČD analyzovat a nastavit správné podmínky. Prověřit a zlepšit manažerské smlouvy ve státních firmách měla ministerstva do letošního října. Ukládá jim to vládní usnesení z února loňského roku. Ministerstvo financí, jež má správu státních aktiv na starosti, ale požádalo o odklad termínu.

Dráhy budou mít jednotnou účtárnu

Podle dnešního vydání deníku E15 dráhy chystají centralizaci mzdových účtáren roztroušených po celé republice. V následujících měsících opustí praxi, podle níž platy nejvyššího vedení plynou přes účetní a poradenskou firmu Kodap z Liberce. Informaci potvrdil mluvčí drah Radek Joklík.

O vyplácení platů nejvyššího managementu se bude starat nové centrum. Cílem je vytvořit jedno účtové centrum v rámci sdílených služeb, které převezme i činnosti prováděné společností Kodap, upřesnil Joklík.

„Odklonění“ mzdových toků přes libereckou firmu Kodap přišlo na dráhu s nástupem Žaludy. Podle zdrojů deníku to zařídil jeho tehdejší vlivný tajemník Jan Veverka, který z Liberce pochází. Zatímco podle odboráře Jaromíra Duška bylo důvodem zastření skutečných manažerských platů a odměn, dráhy to oficiálně vysvětlují jako „test outsourcingu této agendy“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 48 mminutami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
18:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 10 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 17 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
včeraAktualizovánovčera v 14:11‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.