Na nový rekord přes 6500 dolarů (142 900 korun) se vyšplhal kurz kybernetické měny bitcoin. Reagoval tak na oznámení burzovního operátora CME Group Inc, že hodlá ve čtvrtém čtvrtletí zahájit obchodování s termínovými kontrakty na tuto kryptoměnu.
„Tyto kontrakty, jestliže budou schváleny regulačním úřadem, poskytnou bankám a makléřským společnostem prostředek, jak se ochránit před silnými cenovými výkyvy, které jsou pro bitcoin charakteristické. Vítané jsou však i z hlediska drobných investorů, jimž by obchodování s bitcoiny usnadnily,“ vysvětluje hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.
Hodnota bitcoinu letos vzrostla už šestinásobně, přičemž jen od poloviny září se více než zdvojnásobila. Už nyní se tak v kryptoměnách točí ohromné peníze, míní hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora.
„Když sečteme všechny kryptoměny na planetě, jejich hodnota dnes činí 184 miliard dolarů. HDP Česka za rok 2016 (přepočteno na dolary při aktuálním kurzu) přitom činí 217 miliard,“ přiblížil. „Naši centrální bankéři však zarputile prohlašují, že bitcoin nepovažují za měnu, a ani jim moc nestojí za sledování. Přitom jeho význam už není zanedbatelný. Kdo znal bitcoin před pěti lety? Tehdy byla jeho hodnota 12 dolarů. Kdybyste tehdy do bitcoinu investovali 1,82 milionu, jste nyní miliardáři,“ dodal.
Efekt burzovního obchodování
Plány na zahájení obchodu s bitcoinovými termínovými kontrakty oznámila také již v srpnu společnost Cboe Global Holdings, konkurent CME Group. Tato oznámení poskytují podporu dalšímu růstu ceny bitcoinu, jelikož zlepšují jeho vyhlídky na plné etablování se v zavedeném finančním světě. Například Tom Lee z Fundsrat očekává kurz 20 tisíc dolarů do roku 2022, právě díky rozmachu burzovního obchodování.
Pokud by se bitcoin, ale i některé další kryptoměny, v tomto světě opravdu plně etabloval, lze podle Kovandy očekávat dramatické zesílení poptávky drobných, ale také institucionálních investorů, které by dolarovou cenu bitcoinu, a potenciálně i dalších kryptoměn, dále znatelně navýšilo. Na to nyní investoři do bitcoinu sázejí, a proto bitcoin zdražuje. „Z deseti kryptoměn s největší tržní kapitalizací vykazují momentálně nárůst v posledních 24 hodinách pouze tři, včetně právě bitcoinu,“ dodává Kovanda.
Bitcoin vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn a během let se prosadil jako přední kybernetická měna světa. Vytváří ji síť počítačů se specializovaným softwarem, naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové virtuální mince stabilním a postupně se zpomalujícím tempem. Protože není pod kontrolou žádné centrální banky a dá se snadno přesouvat, často měnu využívají i ti lidé, kteří se chtějí skrýt před dohledem úřadů.
Kurz bitcoinu je ve srovnání s oficiálními měnami velmi rozkolísaný a snadno podléhá spekulacím. Na rozdíl od běžných měn za sebou nemá žádnou reálnou oporu v podobě ekonomiky, na jejíž výkon by byl navázán.
Je bitcoin jen bublina?
Kryptoměny jsou v současnosti aktuálním tématem. Jedni je obhajují, a druzí zavrhují. Názory předních bank na bitcoin jsou velmi různorodé a často velmi protichůdné. Jedna z nich, UBS, například říká, že kryptoměny jako třeba bitcoin jsou „spekulativní bublinou“ a je velmi nepravděpodobné, že by se staly mainstreamovými měnami.
Bývalý dlouholetý šéf americké centrální banky Ben Bernanke, který je přezdíván také jako „Helicopter Ben“ pro své názory a činy směrem k velmi uvolněné měnové politice, podle analytika BH Securities Martina Vlčka říká, že kryptoměny jsou snahou obejít papírové měny, vyhnout se regulaci a dohledu vlád, která podle něj neuspěje.
Na druhé straně, čím více se vlády a oficiální systémové instituce proti kryptoměnám staví, tím větší atraktivitu měny získávají. Nezávislost a postavení mimo systém jsou jedněmi z klíčových faktorů, proč kryptoměny jako bitcoin mají pro investory a spekulanty hodnotu.
Analytici se však shodují, že pokud by se vládám povedlo transakce kontrolovat a vývoj kryptoměn výrazně ovlivňovat, tyto měny by ztratily velkou část svého kouzla.
