Největší obchod Vodafonu za 6 let. Převezme Kabel Deutschland

Londýn - Britský mobilní operátor Vodafone Group uzavřel s Kabel Deutschland dohodu o převzetí německé společnosti za 7,7 miliardy eur (199,4 miliardy korun). Informovala o tom britská firma. Pro Vodafone by podle Reuters šlo o největší obchod od roku 2007, kdy firma vstoupila na indický trh. Kabel Deutschland je největším provozovatelem kabelové televize, internetu a telekomunikačních služeb v Německu.

Liberty Global vychází ze „souboje“ zřejmě poražena

Vodafone uvedl, že zaplatí 87 eur za akcii skupiny. Nabídka britské skupiny tak předčila návrh na převzetí od americké mediální skupiny Liberty Global, kterou vlastní americký kabelový magnát John Malone. Liberty Global ve své nabídce nedávno navrhla zaplatit 85 eur za akcii.  

Vodafone pak musel svou nabídku na poslední chvíli zvýšit. Podle některých analytiků by se ale Malone mohl vrátit s protinávrhem.

Akcie Vodafonu po zprávách o dohodě stouply o 1,4 procenta, zatímco akcie Kabel Deutschland na frankfurtské burze ráno připisovaly více než dvě procenta.

Agentura Blomberg pak uvedla, že Vodafone a Kabel Deutschland uzavřely předběžnou dohodu o převzetí německé skupiny. Představenstvo Kabel Deutschland by prý mělo nabídku Vodafonu doporučit. 

„Přiměřeně to odráží jak strategickou hodnotu Kabel Deutschland pro společnost Vodafone, tak i perspektivu dalšího růstu společnosti,“ uvedla společnost Kabel v prohlášení.

Vodafone
Zdroj: ČT24

Akvizice by znamenala pro Vodafone změnu strategie, která je nyní z velké části zaměřena na mobilní telefonní služby v Evropě, připomíná BBC.

„Poptávka německých spotřebitelů a obchodníků po rychlých širokopásmových datových službách neustále roste s tím, jak zákazníci získávají přístup k TV a mobilním širokopásmovým službám z různých zařízení v domácnosti, na pracovišti i na cestách,“ prohlásil generální ředitel Vodafonu Vittorio Colao.

„Kombinace německého Vodafonu a Kabel Deutschland výrazně posílí naši nabídku v reakci na tyto potřeby,“ dodal ředitel.

Eura
Zdroj: Vladimír Šimíček/ISIFA/SME
  • Akvizice Kabel Deutschland by druhému největšímu mobilnímu operátorovi na světě mohla pomoci rozšířit nabídku služeb a získat přístup k 32,4 milionu klientů mobilních služeb, pěti milionům uživatelů širokopásmového internetu a více než sedmi milionům zákazníků v oblasti kabelové televize v Německu.
  • Kabel Deutschland má v současné době tržní hodnotu zhruba 6,6 miliardy eur (asi 169 miliard korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...