Nejcennější evropská značka - Nokia

Praha/Vídeň - Na pozici nejdražší evropské značky se dostala finská Nokia - největší výrobce mobilních telefonů na světě, jejíž hodnota dosahuje 35,22 miliardy eur (zhruba 929,6 miliardy korun). Jako druhá se v žebříčku umístila francouzská značka luxusního zboží Moet Hennessy Louis Vuitton (LVMH) Group, která byla oceněna na více než 32 miliard eur. Následuje ji belgická pivovarnická značka InBev Group, která zároveň zaznamenala nejvyšší meziroční nárůst ceny, a to o 56 procent na téměř 27 miliard eur. Výsledky vyplývají ze studie eurobrand2009, kterou dnes ve Vídni zveřejnil Evropský institut pro výzkum značek (European Brand Institute).

První desítku evropských značek oceněných na hodnotu kolem 20 miliard eur dobyl také britský telekomunikační gigant Vodafone a jeho španělský rival Telefónica, britsko-nizozemský výrobce potravin Unilever, německé automobilky Mercedes a BMW, telekomunikační skupina Deutsche Telekom. První desítku pak uzavírá pivovarnická značka SABMiller.

Gerhard Hrebicek, ředitel Evropského institutu pro výzkum značek

„Dobré spotřebitelské značky jsou v krizi vítězem a jejich hodnota v průměru vzrostla o 5,8 procenta.“

Naopak největší dopady krize v Evropě pociťují značky z oblasti financí a automobilového průmyslu. Hodnota značek firem poskytujících finanční služby průměrně poklesla o 24 procent, zatímco hodnota automobilových značek poklesla v průměru o 9,6 procenta.

„Skokan roku“ - pivovar InBev

Nejvyšší nárůst ceny zaznamenal v segmentu spotřebitelských značek pivovar InBev. Hodnota značky pivovaru SABMiller proti předchozímu roku stoupla o 24,5 procenta a dánského výrobce piva Carslberg o 21,5 procenta. U švýcarského výrobce potravin Nestlé se zvýšila hodnota značky o 15 procent a u nizozemského pivovaru Heineken o 14,4 procenta.

Do padesátky nejcennějších značek se jako první z východní Evropy vkročil ruský mobilní operátor Beeline, hodnota jeho značky meziročně vzrostla o 27,6 procenta. Hrebicek doplnil, že podstatného nárůstu hodnoty by mohly dosáhnout také značky Gorenje (Slovinsko), OTP Bank (Maďarsko), Loto (Rumunsko) a Sazka (Česká republika).

V hledáčku Eurobrand2009 je více než 3000 firemních značek ve 24 zemích a 16 průmyslových odvětvích. Podrobnější informace jsou zveřejněny na internetových stránkách http://study.eurobrand.cc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...