Nejcennější evropská značka - Nokia

Praha/Vídeň - Na pozici nejdražší evropské značky se dostala finská Nokia - největší výrobce mobilních telefonů na světě, jejíž hodnota dosahuje 35,22 miliardy eur (zhruba 929,6 miliardy korun). Jako druhá se v žebříčku umístila francouzská značka luxusního zboží Moet Hennessy Louis Vuitton (LVMH) Group, která byla oceněna na více než 32 miliard eur. Následuje ji belgická pivovarnická značka InBev Group, která zároveň zaznamenala nejvyšší meziroční nárůst ceny, a to o 56 procent na téměř 27 miliard eur. Výsledky vyplývají ze studie eurobrand2009, kterou dnes ve Vídni zveřejnil Evropský institut pro výzkum značek (European Brand Institute).

První desítku evropských značek oceněných na hodnotu kolem 20 miliard eur dobyl také britský telekomunikační gigant Vodafone a jeho španělský rival Telefónica, britsko-nizozemský výrobce potravin Unilever, německé automobilky Mercedes a BMW, telekomunikační skupina Deutsche Telekom. První desítku pak uzavírá pivovarnická značka SABMiller.

Gerhard Hrebicek, ředitel Evropského institutu pro výzkum značek

„Dobré spotřebitelské značky jsou v krizi vítězem a jejich hodnota v průměru vzrostla o 5,8 procenta.“

Naopak největší dopady krize v Evropě pociťují značky z oblasti financí a automobilového průmyslu. Hodnota značek firem poskytujících finanční služby průměrně poklesla o 24 procent, zatímco hodnota automobilových značek poklesla v průměru o 9,6 procenta.

„Skokan roku“ - pivovar InBev

Nejvyšší nárůst ceny zaznamenal v segmentu spotřebitelských značek pivovar InBev. Hodnota značky pivovaru SABMiller proti předchozímu roku stoupla o 24,5 procenta a dánského výrobce piva Carslberg o 21,5 procenta. U švýcarského výrobce potravin Nestlé se zvýšila hodnota značky o 15 procent a u nizozemského pivovaru Heineken o 14,4 procenta.

Do padesátky nejcennějších značek se jako první z východní Evropy vkročil ruský mobilní operátor Beeline, hodnota jeho značky meziročně vzrostla o 27,6 procenta. Hrebicek doplnil, že podstatného nárůstu hodnoty by mohly dosáhnout také značky Gorenje (Slovinsko), OTP Bank (Maďarsko), Loto (Rumunsko) a Sazka (Česká republika).

V hledáčku Eurobrand2009 je více než 3000 firemních značek ve 24 zemích a 16 průmyslových odvětvích. Podrobnější informace jsou zveřejněny na internetových stránkách http://study.eurobrand.cc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci se celý den přou o návrh rozpočtu. Hlasovat mají kolem půlnoci

Poslanecká sněmovna ve středu v úvodním kole projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve svém vystoupení zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo ho kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je navržený rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice však její tvrzení v dolní komoře vyvrací. Rozpočet označuje za nezodpovědný a nezohledňující ekonomický cyklus či budoucnost země. Poslanci chtějí první čtení dokončit a hlasovat kolem půlnoci ze středy na čtvrtek.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 14 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánovčera v 21:36

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
včera v 20:21

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
včera v 19:56

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...