Nefunkční elektrárna v Turecku si vybírá české peníze. Exportní banka žádá zaplacení miliardové pojistky

Česká exportní banka (ČEB) požádala státní pojišťovnu EGAP o zaplacení miliardové pojistky kvůli nedokončené elektrárně Adularya v Turecku. Na dotaz ČTK to v pondělí uvedlo Ministerstvo financí. Banka, která půjčila na projekt téměř 12 miliard korun, na konci roku poslala pojišťovně EGAP takzvané ohlášení hrozby pojistné události.

Ze státního rozpočtu půjde letos na pojistku téměř pět miliard korun. Podle mluvčího ministerstva financí Michala Žurovce se původně počítalo v letošní roce pro EGAP se státní dotací ve výši 2,8 miliardy korun. Vzhledem k případu elektrárny OP Adularya však EGAP potřebovala dalších 1,9 miliardy korun. Celkově tak od státu dostane 4,7 miliardy korun. 

Turecký státní fond TMSF, který elektrárnu nyní spravuje, ČEB i EGAP se nyní nedokončenou elektrárnu snaží prodat.

Projevili o ni zájem zatím čtyři zájemci. Hospodářské noviny minulý týden uvedly, že nezávazné nabídky, které se zatím na elektrárnu sešly, se pohybují okolo šesti miliard korun. Česká exportní banka také podala kvůli způsobené škodě trestní oznámení.

  • Celková pojistná angažovanost EGAP v tureckém projektu je podle dřívějších informací 16,1 miliardy korun, nesplacená výše jistiny úvěru ČEB je 11,7 miliardy.

Pojišťovna EGAP nechtěla záležitost komentovat. „Ohlášení hrozby pojistné události je interní záležitostí mezi bankou a pojišťovnou, proto to v současné chvíli nemůžu blíže komentovat. Pojišťovna je nucena tvořit rezervy ve výši očekávané ztráty, vždy ale po dohodě s auditorem,“ uvedl mluvčí Josef Jirkal.

Projekt byl jedním z důvodů, které přivedly do úpadku společnost Vítkovice Power Engineering, jež byla hlavním dodavatelem stavby. Elektrárna se začala stavět před pěti lety, ale dosud nefunguje. Uhlí údajně neodpovídá kvalitě, na jakou byly kotle elektrárny stavěny. Dostavba elektrárny by mohla přijít až na více než tři miliardy korun.

Situaci navíc ztížila skutečnost, že po předloňském pokusu o puč v Turecku holding Naksan, do nějž Adularya patří, skončil v rukou státu. Úvěr na výstavbu elektrárny, který pokryl investici turecké společnosti, poskytl právě ČEB a pojistil jej EGAP.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěDukovany mohou fungovat až do roku 2067, řekl Havlíček

Stávající jaderné bloky v Dukovanech bude podle analýzy možné provozovat až 80 let, tedy do roku 2067, řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Nyní mají povolení do roku 2035. Skupina ČEZ pokračuje v diverzifikaci dodavatelů paliva pro jaderné elektrárny. Bude spolupracovat na vývoji palivových souborů nové generace pro reaktory dukovanského typu s francouzskou firmou Framatome a dalšími evropskými provozovateli. V Dukovanech zatím slouží ruské palivo TVEL.
05:53AktualizovánoPrávě teď

Ceny ropy se vrátily k růstu

Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel. Trhy ve středu reagovaly na zprávu o dvoutýdenním příměří schváleném Íránem a Spojenými státy a slibovaly si od toho odblokování klíčového Hormuzského průlivu. Ačkoliv úžinou od té doby proplulo několik lodí, provoz je nadále výrazně omezený. Podle agentury Bloomberg lze hovořit o tom, že průliv zůstává prakticky uzavřen. Paliva v Česku dál zdražují. Průměrně jsou ale pod cenovým stropem, který pro čtvrtek stanovila vláda.
10:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Námořní doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená

Námořní doprava v Hormuzském průlivu stále není plně odblokovaná. Média informovala o tom, že některé tankery se kvůli uzavření úžiny musely vrátit. Námořnictvo íránských revolučních gard podle tamních médií zveřejnilo mapu s alternativními trasami pro plavbu touto oblastí. Její úplné znovuotevření byla hlavní podmínka amerického prezidenta Donalda Trumpa pro ohlášení stávajícího příměří mezi Washingtonem a Teheránem. Británie a Francie naléhají na úplné otevření průlivu.
před 2 hhodinami

Ceny na čerpacích stanicích v podstatě nerostou, tvrdí Schillerová. Skopeček vyčítá nekoncepčnost

Na čerpacích stanicích v Česku platí cenová regulace. Resort financí stanovuje na každý den maximální ceny pohonných hmot. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) argumentovala, že vládní opatření fungují a cena dle ní „v podstatě neroste“. Kabinet se prý snažil zakročit proti vysokým maržím prodejců. Naopak místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítl, že se vláda chová „od samého začátku nekoncepčně“. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Průměrná sazba hypoték je podle Hypoindexu nejvýše od roku 2024

Průměrná sazba hypoték počátkem dubna výrazně meziměsíčně stoupla o 0,29 bodu na 5,18 procenta, reagovala na dopady konfliktu na Blízkém východě. Je tak nejvýše od prosince 2024. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu, který se zpracovává na základě nabídkových sazeb na začátku každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro osmdesát procent hodnoty nemovitosti.
před 13 hhodinami

Ministerstvo financí pro čtvrtek mírně snížilo maximální ceny paliv

Maximální ceny paliv ve čtvrtek oproti středě mírně klesnou, rozhodlo ministerstvo financí. Litr nafty bude nejvýše za 49,40 koruny, benzinu za 43,05 koruny. Současný limit je 49,59 koruny za litr nafty a 43,15 koruny za litr benzinu. To je o více než korunu výše, než činily průměrné ceny paliv na začátku tohoto týdne. Čerpací stanice se zavedení stropu přizpůsobují. Platí rovněž limit na marže obchodníků s palivy.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vládní opatření proti cenám paliv jsou drahá a neefektivní, myslí si Kalousek

Nárůst cen kvůli konfliktu na Blízkém východě teprve začíná, domnívá se bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Víc než energie a paliva ho však trápí cena hnojiv, která podle něj ovlivní začínající jarní práce. Proto očekává, že kvůli aktuální krizi budou potraviny za rok dražší. Kalousek byl hostem pořadu Interview ČT24, moderovaném Jiřím Václavkem, kde se vyjádřil také k možné konsolidaci státního rozpočtu a sporu prezidenta s vládou ohledně zastupování na summitu NATO.
před 16 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...