Nechcete ležet na pláži? Vyberte si aktivní dovolenou

Praha - Podle statistik jsme jeden z nejvíce zcestovalých národů. Našinec totiž opravdu neposedí. Samozřejmě nejvíce se cestuje k moři, tedy za slunce a odpočinkem. A právě slůvko odpočinek je kouzelné tím, že si pod ním každý představí úplně něco jiného. Kromě opalování na sluncem zalité pláži se trendem posledních let stává aktivní dovolená. Co všechno se pod tímto slůvkem skrývá? Jak si správně vybrat nejvhodnější variantu tohoto způsobu trávení volného času a na kolik to vlastně vyjde?

Aktivně nutně neznamená trhat rekordy. „Aktivní znamená, že chceme něco prožít, něco poznat,“ říká Petr Novotný, zástupce cestovní kanceláře Adventura. „Nezáleží příliš na tom, zda dovolenou budete trávit na lodi, na kole nebo chůzí po horách, všechny tyto aktivity jsou vhodné právě pro rodinu. Ve chvíli kdy jsou děti schopné si to s rodiči užít, je společně strávená aktivní dovolená úžasným tmelícím prvkem,“ dodává Novotný.

Aktivně, tedy na kole?

Současným trendem v dovolených je především cykloturistika. Někoho na ni láká pohyb, jiného snad i adrenalin. Dovolené tohoto typu nabízené cestovkami totiž umí přizpůsobit pobyt, nebo spíš „pojezd“ nejen schopnostem, ale i naturelu cyklisty. Zatímco jeden bude dobývat vrcholové prémie, jiný účastník se do kopců nechá vyvést a na kolo sedne až v rovinkách. Tak můžete vedle sebe v autobuse potkat jak mladé „drtiče“ kilometrů a rychlostí, tak rodinky s dětmi i prarodiči, kteří určitě závodit na silnicích nebudou.

Je vám horko? Ponořit!

Pokud máte pocit, že by vám jízda na kole mohla nebezpečně otlačit pozadí, zkuste se do dovolené ponořit. A to doslova. Velký boom zažívá v posledních letech rekreační potápění. Namítnete, co bych asi v Čechách pod vodou viděl? Něco na této otázce opravdu je, proto se jezdí potápět do zahraničí. A nemusíte zrovna na Bali. Spousta základen s česky hovořícími potápěči, se vyskytuje nejen na chorvatském pobřeží, ale už i v Egyptě. Ty využilo v loňském roce téměř padesát tisíc Čechů od dětí po seniory. A cena? Jako vždy záleží na délce a místě zájezdu. Týdenní po Evropě vychází přibližně od 7 do 11 tisíc korun.

Potápění není ale záležitostí jen bezdětných lidí, naopak i s dětmi je možné si tento způsob trávení volného času skvěle užít. „Naše zkušenost je taková, že malé děti v sobě nemývají obavy, ani ambice, ani se nepředváděj, bývají tedy lepšími potápěči,“ říká Radek Lácha, instruktor potápění z Českobudějovického centra potápění. Platí zde ale jedno omezení, podle zákona se s přístroji mohou potápět děti až do dvanácti let.

Aby však nepřišli ti menší zkrátka, nabízí jim v centrech potápění tzv. šnorchlování, tedy plavání s ploutvemi a brýlemi, ale jen na hladině se šnorchlem. Ono to ale bývá tak, že u šnorchlování většina potápěčů začne a k potápění postupně doroste. Kde podobný kurz najdete? Ideální je využít webové stránky, lepší bývá doporučení na konkrétní firmu. Ta vám pak většinou je schopna zajistit výuku přímo u moře. Nemusíte tedy trávit čas koupáním v chlorované vodě v bazénu, ale rovnou si loknout té pravé slané na pláži.

Pozor při výběru kurzu

Při nákupu takové dovolené si nechte pečlivě vysvětlit všechny podrobnosti a předem si zjistěte, co všechno kurz zahrnuje. „Nejdůležitější je ale vědět, zda licence, kterou vám firma vystaví, je mezinárodní. A jenom takovou požadujte a zaplaťte,“ upozorňuje instruktor potápění.

Při výběru kurzu zvažte také své zdravotní možnosti. Pokud máte třeba astma nebo problémy se srdcem, v žádném případě neriskujte. Pro vás to může být banalita, ale při potápěný z toho může být pěkný průšvih. Tomu má zabránit jednoduchý dotazník, který by vám měla cestovka nebo firma provozující potápění dát k vyplnění. Podle něj zjistíte, zda-li je tato činnost vhodná i pro vás. Pokud dotazník vůbec nedostanete, je to varování, že si tady starosti o zákazníka nedělají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 36 mminutami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 1 hhodinou

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
před 15 hhodinami

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 16 hhodinami

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
před 16 hhodinami

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Stát při zpětném odkupu bitcoinů kvůli tržní hodnotě vyplatil o 45 milionů více

Na víc než 53 milionů korun vyšla stát takzvaná bitcoinová kauza. Většinu peněz vyplatil lidem, kteří si od něj kryptoměnu koupili. Skoro osm milionů ministerstvo spravedlnosti zaplatilo za právní posudky a analýzy. Podle nového šéfa resortu Jeronýma Tejce (nestr. za ANO) přitom není jisté, že úřad někdy bude moci s darovanými bitcoiny nakládat.
včera v 06:00
Načítání...