Nečas: Zátěžové testy elektráren nesmí být zpolitizovány

Praha - Zátěžové testy jaderných elektráren musí být předmětem vysoce odborné diskuze, a nikoliv pod vlivem neopodstatněných politických zásahů. Na Evropském jaderném fóru v Praze to dnes zdůraznil premiér Petr Nečas (ODS). Kritéria zátěžových testů by podle něj také neměla zahrnovat hrozbu terorismu. Účastníci fóra se krom toho shodli, že navzdory úniku radioaktivity z japonské Fukušimi, který diskusi o budoucnosti jádra odstartoval, zůstává z hlediska energetické bezpečnosti nejspolehlivějším, ekologicky nejčistším a ekonomicky nejvýhodnějším zdrojem elektrické energie.

I když podle závěrů jaderného fóra má atomová energie řadu výhod. Volání některých zemí po testech nelze podle odborníků přehlížet. I testování elektráren by ale mělo mít svá pravidla. „Je zásadní, aby definování pravidel i vyhodnocování zátěžových testů zůstalo na vysoce odborné úrovni. Nesmíme si dovolit zpolitizování tohoto problému. Domnívám se zejména, že aspekt terorismu nemůže být součástí těchto testů a jejich vyhodnocení,“ uvedl Nečas. Premiér se bojí toho, že podobné veřejné hodnocení by mohlo posloužit jako návod, jak jaderná zařízení co nejeefktivněji napadnout.

Jednání o zátěžových testech jsou nyní ve slepé uličce kvůli výhradám Německa, Rakouska a částečně také Evropské komise. Eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger v minulých dnech prohlásil, že je pro co nejpřísnější kritéria zátěžových testů. Měla by podle něj mimo jiné zahrnovat teroristické riziko, hrozbu kybernetického útoku nebo případný pád letadla na elektrárnu. Některé země, včetně ČR, k tomu mají ale výhrady.

Evropská unie začala uvažovat o zátěžových testech v době, kdy zemětřesení a následná vlna tsunami těžce poškodily japonskou elektrárnu Fukušima. Tamní jadernou havárii japonské úřady dokonce označily za stejně závažnou jako havárii v Černobylu v roce 1986. „Černobyl, Fukušima, ale i problémy, které jsme měli ve Slovenské republice, jsou vážným zdvihnutým prstem k zamyšlení a k přijmutí nových bezpečnostních opatření,“ připomněla na fóru slovenská premiérka Iveta Radičová.

„Česká republika zastává názor, že je potřeba nejprve technicky vyhodnotit posloupnost událostí, ke kterým došlo v jaderné elektrárně Fukušima, a teprve na základě těchto detailních analýz přistoupit k adekvátním technickým, organizačním a i politickým opatřením,“ míní Nečas.

Podle Nečase by kritéria zátěžových testů měla být dohodnuta do poloviny roku. Testy pak posoudí Evropská komise a Evropská rada, které schválí jejich konečnou podobu v průběhu června. Komise podá o výsledcích zátěžových testů v prosinci první zprávu Evropské radě, dodal Nečas.

Podle vlády se Česká republika bez jaderné energie neobejde. Pro pokrytí tuzemské spotřeby je tato forma energie klíčová. I proto vláda nadále podporuje dostavbu dalších dvou bloků v temelínské jaderné elektrárně.

Japonská jaderná elektrárna Fukušima 1
Zdroj: Electric Power Co./AP Photo

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa dál zdražuje. Trump surovinu plánuje uvolnit z amerických rezerv

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Severomořský Brent se krátce dostal nad sto dolarů za barel, kolem 7:30 SEČ potom vykazoval nárůst o necelých sedm procent na 98,20 dolarů za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu zdražovala o 6,4 procenta nad 92,90 dolarů. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak stabilizovat rostoucí ceny.
08:48Aktualizovánopřed 59 mminutami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Navzdory tomu podnik překonal svá původní očekávání pro hospodaření v loňském roce. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil.
před 3 hhodinami

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
10. 3. 2026

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
10. 3. 2026Aktualizováno10. 3. 2026

Slovenský úřad uložil českým a slovenským výrobcům kabelů rekordní pokutu

Slovenský antimonopolní úřad uložil desítce českých a slovenských výrobců a dodavatelů kabelů a jejich asociaci rekordní pokutu v celkové výši 97,4 milionu eur (2,4 miliardy korun) za kartelovou dohodu při stanovování cen zboží. Rozhodnutí v případu zatím není pravomocné. Podobný případ řeší i český antimonopolní úřad.
10. 3. 2026
Načítání...