Nečas podpis fiskální smlouvy nevyloučil

Praha - Premiér Petr Nečas (ODS) dnes ve sněmovně při obhajobě svého postupu uvedl, že podpis fiskální úmluvy eurozóny v Bruselu nevyloučil, pouze se k němu kvůli mandátu od vlády nezavázal. Místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek označil premiérovu argumentaci za „tlach“. Doporučil sněmovně, aby podobně jako ve středu Senát vyzvala k připojení k úmluvě a zahájila její ratifikační proces. Úmluva se má podepisovat v březnu.

„Na summitu byla všem státníkům položena otázka - podpoříte tady a teď závazně dojednaný text a zavážete se tím politicky k jeho podpisu? 25 státníků odpovědělo ano a zavázelo se tak v březnu smlouvu podepsat. Pokud tak v březnu neučiní, poruší svůj politický závazek. Mohl jsem já takový závazek učinit? Z hlediska mého mandátu nikoliv. Mé ano by bylo rozhodnutí o podpisu této smlouvy, i když by k faktickému podpisu došlo až v březnu. A mandát jednoznačně říká, že takové rozhodnutí není možné. Nemohl jsem postupovat jinak,“ obhajoval dnes svůj postup Petr Nečas. 

„Tím jsem podpis smlouvy nevyloučil, pouze jsem se k němu nezavázal. Odmítnutí tohoto příslibu neznamená, že jsme vyloučili možnost, aby se Česká republika připojila ke smlouvě někdy v budoucnosti,“ dodal Nečas. 

Kalousek: Nečas měl svázané ruce, protože si je předtím sám svázal

„Odvolává-li se premiér na mandát, má nepochybně pravdu. Ale je potřeba dodat, že si ho předtím na vládě prosadil. Kdybychom jeho argumentaci přeložili, zněla by - nemohl jsem, měl jsem svázané ruce, neboť jsem si je předtím sám svázal,“ komentoval Nečasovu obhajobu ministr financí Miroslav Kalousek.

15 minut
Rozhovor s Miroslavem Kalouskem
Zdroj: ČT24

Cílem smlouvy je přispět k řešení současné dluhové krize především v zemích eurozóny posílením fiskální disciplíny a koordinace hospodářských politik členských států EU. Řada ustanovení smlouvy má ale podle premiéra povahu takzvaných blanketních norem, jejichž povaha se ukáže až v praxi. „To, co víme, je, že dochází k přenosu nových významných pravomocí na unijní instituce, a že se povaha evropské spolupráce mění směrem k fiskálním federalismu,“ uvedl Nečas. Řekl, že smlouva umožní dvěma největším zemím EU společně s Evropskou komisí nařídit opatření ke snižování nadměrného schodku rozpočtu.

Kalousek: Stejná pravidla budeme mít i v ústavě

TOP 09 pokládá Nečasův postup za chybný a přeje si přistoupení ke smlouvě i její následnou ratifikaci. Podle ministra financí se o významný přesun pravomocí do Bruselu nejedná.

Miroslav Kalousek:

„Přišli bychom o jednu jedinou suverénní kompetenci, a to chovat se finančně nedisciplinovaně. My se k těm pravidlům přece chceme zavázat i sami, chceme si je dát do vlastní ústavy.“

„Česká zahraniční politika si nezaslouží, aby byla nečitelná. Je to symbol toho, jak spolehliví chceme být parťáci. Naše pozice v Evropě se odvíjí od toho, jak jsme čitelní partneři, protože eurozóna dnes zažívá především krizi důvěry,“ myslí si Kalousek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace nesedí dvě miliardy, řekl Havlíček

V rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace nesedí podle místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka dvě miliardy korun. Nesoulad je v položce spjaté s kosmickými aktivitami, která nemá nic do činění s výzkumem a převede se zpět do běžných provozních výdajů ministerstva dopravy, řekl Havlíček po koaličním jednání zástupců stran vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů.
08:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Budoucnost programu na podporu bydlení je nejistá

V programu, který podporuje výstavbu nájemních bytů, už vláda v demisi pokračovat nebude. Končící ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) přitom ještě o prázdninách sliboval opak. Kabinet pro obce a firmy vyčlenil sedm miliard korun, ke konci června se ale sešly žádosti za dvacet miliard. O budoucnosti fondu není i přes enormní zájem jasno.
před 12 hhodinami

Senát USA odhlasoval konec shutdownu, posoudí jej Sněmovna reprezentantů

Americký Senát schválil zákon ukončující rekordně dlouhou platební neschopnost vlády, takzvaný shutdown. Oznámily to tiskové agentury. Zákon nyní zamíří do Sněmovny reprezentantů, kde se očekává hlasování ve středu. Po konečném schválení bude zapotřebí ještě podpis prezidenta Donalda Trumpa, aby zákon vstoupil v platnost.
před 14 hhodinami

Nová Huť propustí asi 250 lidí

Společnost Nová Huť (dříve Liberty Ostrava) propustí asi 250 lidí, řekl ČT generální ředitel Radek Strouhal. Nepůjde podle něj o zaměstnance přímo z výroby, ale například z údržby. Pro výrobu podnik lidi naopak nabírá a přesun k linkám nabízí i propouštěným zaměstnancům, řekl Strouhal. Podle odborového předáka Petra Slaniny může nastat problém, protože huť přijde o experty z údržby, kteří znají specifická zařízení. Hromadné propouštění už firma nahlásila úřadu práce.
včera v 13:31

Bulharsko posiluje bezpečnost v rafinerii Lukoil, chce ji zestátnit

Bulharské úřady zavádějí bezpečnostní opatření v rafinerii ruské ropné společnosti Lukoil v Burgasu, aby ochránily kritickou infrastrukturu. Podle agentury Reuters to v pondělí uvedl premiér Rosen Željazkov. Jeho vláda se kvůli americkým sankcím chystá tento podnik zestátnit a prodat.
včera v 12:50

Demografové upozorňují na další citelný propad porodnosti

Tuzemská společnost se co do své velikosti a síly neobnovuje. K několika letům klesající porodnosti a plodnosti přibyl nyní i propad salda migrace, kdy se víc lidí ze země vystěhovalo, než kolik se do ní přistěhovalo. Tématu příčin, dopadů a řešení demografického regresu se věnuje nová epizoda pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance s podtitulem Proč se nerodí děti.
včera v 07:30

Při akčních nákupech by zákazníci měli dbát na kontrolu slevy

Ačkoliv černý pátek připadá až na konec listopadu, někteří obchodníci už akce zahájili. Slevy se zpravidla pohybují v řádu desítek procent, zákazníci by však při nákupech měli být pozorní. Důležitá je kontrola výpočtu slev. Roli hraje takzvaná referenční cena, z níž výše slevy vychází. Proto musí být uvedena na cenovce. „Měla by odrážet nejnižší cenu za posledních třicet dní před uvedením slevové akce,“ vysvětluje právník dTestu Jan Šůra.
9. 11. 2025

Windfall tax skončí. Většinu zaplatil ČEZ, banky odvedly minimum

Celkem skoro 118 miliard korun má stát vybrat na takzvané windfall tax, tedy dani z neočekávaných zisků, kterou odcházející vláda uvalila na vybraná odvětví. Jde o celkové inkaso za tři roky fungování daně, která má letoškem skončit. Ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS) pro ČT připustil, že daň by teď konstruoval jinak. Naprostou většinu jejích výnosů zaplatila společnost ČEZ, naopak třeba bankovní sektor odvedl minimum.
9. 11. 2025
Načítání...