Nečas: Odpojení německých reaktorů zdraží proud skoro o třetinu

Drážďany - Odstavení jaderných elektráren v Německu zvýší podle předběžných odhadů české vlády cenu elektřiny v Česku o 30 procent. Při návštěvě Drážďan to dnes prohlásil premiér Petr Nečas (ODS). Právě energetika byla jedním z hlavních témat dnešní schůzky českého premiéra s jeho saským protějškem Stanislawem Tillichem. Jednání se ale točila také například kolem splavnosti Labe nebo úplného otevření německého pracovního trhu pro Čechy.

„Naše předběžné propočty ukazují, že německé rozhodnutí odstoupit od jaderného programu povede v České republice k nárůstu cen elektrické energie o 30 procent se všemi dopady především na konkurenceschopnost v sektoru průmyslu,“ uvedl Nečas po setkání se saským zemským premiérem Stanislawem Tillichem. Zdůraznil přitom, že se jedná jen o předběžný odhad, který by se naplnil pouze v případě, že by Česká republika na změny nijak nereagovala.

Že bude mít odpojení německých atomových elektráren, které nyní zajišťují téměř čtvrtinu výroby energie u našich západních sousedů, dopady i na český trh, ukázalo podle Nečase už nynější dočasné odstavení sedmi nejstarších německých reaktorů. V jeho důsledku podle českého premiéra stoupla cena elektřiny v Česku o téměř deset procent.

Ceny elektřiny na burze rostou jako o závod

„Je pravdou, že spotové ceny elektřiny na den dopředu jsou nyní až o 30 procent výše než spotové ceny před rokem. Tyto ceny se ale tolik nepromítají do konečných cen.“

Růst cen elektřiny v Česku po odpojení starých německých reaktorů potvrzuje i ČEZ. „Posun tam v tuto chvíli je plus patnáct procent u vlastní elektřiny, což je zhruba polovina té koncové ceny, co platí zákazníci,“ uvedl mluvčí elektrárenské společnosti Ladislav Kříž. Energetický regulační úřad počátkem měsíce uvedl, že domácnostem by proud příští rok mohl zdražit až o šest procent. Podle vývoje situace v Německu může být ale zdražení ještě vyšší. „Podle mého názoru dojde k nárůstu tak zhruba o deset procent,“ odhaduje energetický analytik Jiří Gavor.

Německo vyřadilo z provozu sedm reaktorů postavených před rokem 1980 v březnu na tři měsíce v reakci na havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima, kterou poškodilo zemětřesení a následná přílivová vlna tsunami a unikala z ní radioaktivita. V neděli pak německá vládní koalice rozhodla, že tyto elektrárny spolu s poruchovým reaktorem v Krümmelu již nebudou znovu uvedeny do provozu a zbývající jaderná zařízení v zemi budou odstavena nejpozději do roku 2022. Nečas prohlásil, že toto rozhodnutí respektuje, zároveň ale žádá, aby Německo respektovalo rozhodnutí Česka dál využívat energii z jádra.

Česko a Německo hledají shodu v otázce splavnosti Labe

Diskuse Nečase s Tillichem se dnes stočila také na otázku splavnosti Labe. Saské straně se již delší dobu nezdá plán na stavbu jezu u Děčína, který má pomoci právě k rozšíření splavnosti řeky. Obává se, že se tím poškodí příroda v okolí vodního toku, a ve velkém plány připomínkuje. Tillich dnes v souvislosti s tím řekl, že je české straně vděčný, že připomínky Saska bere v potaz.

Česko a Sasko se krom toho shodně staví proti záměru Berlína přesunout Labe do kategorie takzvaných doplňkových vodních cest. To by omezilo investice do tohoto toku a podle české i saské strany ohrozilo dopravu po Labi. „Mělo by to hospodářské dopady nejen na Sasko, ale také na Českou republiku,“ zdůraznil Tillich. Česko proto už oficiálně požádalo německou kancléřku Angelu Merkelovou, aby změnu statutu řeky její kabinet ještě přehodnotil.

Burzovní makléř
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
před 11 hhodinami

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
před 14 hhodinami

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
včera v 12:53

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
včera v 07:00

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
včera v 01:56

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizovánovčera v 01:43

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...