Praha - Pokud se těžební společnosti dohodnou s majiteli dotčených pozemků, mohlo by se v budoucnu těžit uhlí za územními limity. Na energetickém kongresu to dnes prohlásil premiér Petr Nečas (ODS). Potvrdil tak nedávný návrh ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka (ODS), že v případě vzájemné dohody dotčených stran by limity těžby uhlí po roce 2015 mohly být prolomeny. Nečas zároveň uvedl, že věří, že žádná těžební společnost nebude prosazovat prolomení limitů proti vůli lidí, se kterými v dané lokalitě žije a pracuje. Kromě těžebních limitů se dnes na konferenci hovořilo také o budoucnosti jaderné energetiky.
„Vláda se zavázala, že neprolomí limity těžby uhlí. Pravdou však je, že tyto limity nemají žádnou oporu v českém právním řádu. Jinými slovy: Pokud by došlo k dohodě mezi důlními společnostmi a majiteli pozemků, pak bude nastartován správní proces, který může, a také nemusí vést k zahájení těžby v předmětném území,“ uvedl Nečas.
Proti se ale staví Společnost pro trvale udržitelný život. „S pokusy o prolomení územních ekologických limitů povrchové těžby hnědého uhlí v severočeské hnědouhelné pánvi a zejména s ohrožením Horního Jiřetína s Černicemi, zámku Jezeří s arboretem a dalšími svahy Krušných hor, včetně vegetace a vodního režimu a v dalším případném postupu těžby k Litvínovu, zásadně nesouhlasíme,“ uvedl předseda společnosti Jiří Dlouhý.
Návrhy dohody o prolomení limitů představil na začátku března ministr Kocourek jako výsledek pracovní skupiny pro teplárenství. Do roku 2014 stát o prolomení limitů podle něj neuvažuje. „Nicméně bychom byli rádi, kdyby institut limitů stanovovaných vládou byl nahrazen dohodou v příslušných těžebních prostorech neboli byl odstraněn tzv. střet zájmů… Limity by byly stanovovány smluvně, formou dohody v příslušných lokalitách,“ zdůraznil ministr.
Prolomení těžebních limitů žádají zejména teplárny, které tvrdí, že v důsledku nedostatku uhlí mnohonásobně zdraží teplo. Podle odborníků bude teplárnám v roce 2013 kvůli těžebním limitům chybět pět až šest milionů tun ročně. Nové podmínky týkající se těžebních limitů by měly být zaneseny v aktualizaci Státní energetické koncepce, kterou se v nejbližších dnech má zabývat vláda.
Kongres o budoucnosti jaderných elektráren
Na energetickém kongresu se dnes hovořilo také o budoucnosti jaderné energetiky. Podobné diskuse v poslední době podnítila havárie v japonské jaderné elektrárně Fukušima, která byla podle vyjádření předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové po Černobylu nejhorší jadernou havárií v dějinách mírového využití tohoto druhu energie.
„Jaderná energetika musí opakovat rizikové analýzy a musí se poučit z událostí v Japonsku pro další zvýšení bezpečnosti,“ zdůraznila Drábová. Zároveň však podotkla, že posuzování elektráren podle jejich stáří, což by mohlo být i jedním z kritérií zátěžových testů, je sporné a nemusí mít vliv na bezpečnost jaderného zařízení.
Nečas v souvislosti s tím podotkl, že každá země Evropské unie má právo jadernou energii využívat, přestože ji některé státy zpochybňují. „Právo volby energetického mixu, včetně využití jaderné energie, je zakotveno v Lisabonské smlouvě a musí být i nadále akceptováno a respektováno,“ podtrhl premiér.
Jadernou energetiku v současnosti provozuje 14 zemí Evropské unie. Zhruba 30 procent energie EU se vyrábí v jaderných elektrárnách. Proti českým jaderným elektrárnám se opakovaně staví především Rakousko. Tamní vládu k podniknutí právních kroků proti Temelínu dnes znovu vyzval zemský kabinet Horních Rakous.
