Praha - Vláda bude dál prosazovat dlouhodobou stabilitu veřejných financí jako jednu ze svých priorit. Na Žofínském fóru to zdůraznil premiér Petr Nečas. V roce 2013 a 2014 chce kabinet dostat deficit veřejných rozpočtů pod tři procenta HDP. Pokud by ekonomika rostla, v roce 2016 by prý Česko mohlo mít vyrovnaný rozpočet.
„Znamená to ovšem provádět politiku, která je velmi často nepopulární, za kterou nám veřejnost někdy nezatleská,“ dodal Nečas. Podle premiéra však vláda nemá žádnou jinou možnost než lidem trpělivě vysvětlovat, že se nedívá přes horizont pouze jednoho volebního období.
Petr Nečas
„Znamená to provádět politiku, která je velmi často nepopulární, za kterou nám veřejnost někdy nezatleská. Chceme ušetřit dnešní a budoucí generace od vážnějších problémů.“
„Česko bude muset snížit schodek rozpočtu o 150 miliard korun,“ zdůraznil šéf českého kabinetu. Podle něj může „ekonomická infekce“ v Evropě oslabit i ČR. Navrhovaná opatření chce Nečas projednat v koalici do konce března, aby od 1. dubna bylo možné zpracovat nutné legislativní změny.
Nečas: Zahraniční instituce hodnotí vládní úspory kladně
Podle Nečase navíc zahraniční instituce hodnotí úsporná opatření české vlády pozitivně. Jako příklad jmenoval hodnocení ratingové agentury Moody's, což může zvýšit důvěru investorů v ČR a případně snížit náklady na obsluhu státního dluhu. Moody's označila v minulém týdnu snahy vlády o výrazná rozpočtová opatření i navzdory ekonomickému zpomalení za pozitivní.
„Znamená to větší důvěru investorů a úsporu z dluhové služby,“ uvedl premiér. Zároveň upozornil, že jakékoliv zaváhání vlády může pohled trhů změnit. „Trhy se přitom na země střední a východní Evropy dívají mnohem kritičtěji než na staré země EU,“ dodal. „Čeká nás hluboký ekonomický pokles a nejen to – čeká nás v podstatě nárůst deficitu…, a jsem pak zvědavý na ratingové agentury, kterými se pan Nečas tak ohání,“ prohlásil vedoucí oddělení makroekonomických analýz a prognóz ČMKOS Martin Fassmann.
Kabinet Petra Nečase plánuje v letošním roce zmrazit výdaje státního rozpočtu za zhruba 24 miliard korun. Kabinet tak chce udržet schodek rozpočtu 105 miliard korun a deficit veřejných financí na plánovaných 3,5 procenta HDP.
V dalších letech vláda plánuje zvýšit obě daně z přidané hodnoty o procento na 15 a 21, zrušit nebo sloučit některé státní úřady a organizace. Neporostou ani důchody tak jako dříve. „Česká ekonomika je bohužel na sestupné fázi ekonomického cyklu. V letošním roce pocítíme pokles růstu, resp. pokles HDP a samozřejmě se to dotkne především těch, kteří přijdou o práci,“ uvedl ekonom Miroslav Ševčík.
Petr Nečas
„Musí přijít tři robustní kroky v oblasti veřejných financí. První je redukce státní administrativy, včetně rušení úřadů. Druhou oblastí je zvýšení DPH a třetí je snížení výdajů u penzijního systému.“
Žofín a krize eura
Žofínské fórum se zabývalo také krizí eura. Podle guvernéra České národní banky Miroslava Singera měla Evropa dost času reagovat na příchod krize, podle něj ho ale nevyužila. Singer dodal, že současná krize má několik příčin, ovšem nyní se mluví pouze o rozpočtové nezodpovědnosti. Dalšími faktory jsou podle něj správní rámec, v němž většina důležitých pravidel není dodržována, a taky rostoucí odlišnost unijních států.
„Jednotná měna podnítila divergenci a podpořila vzájemný obchod, ale zároveň nepodpořila dobrou alokaci kapitálu,“ doplnil Singer. Mnohde totiž kapitál vedl k přehřátí specifických oblastí a vstupoval do projektů, které nemají návratnost, vysvětlil guvernér. Česká republika podle něj může přijmout euro nejdříve v roce 2017. Otázka vstupu do eurozóny je navíc podle něj komplikována nejasným vývojem eurozóny po současné dluhové krizi. „První seriózní obnovení debat o vstupu do eurozóny si umím představit kolem 2014 a 2015. Technické období před vstupem do eurozóny je dva roky,“ říká Singer.
Česká ekonomika očima meteorologů
Zatím nejvíce zataženo bylo nad českou ekonomikou v roce 2009, když se HDP meziročně rychle propadl o pět procent. Pak bylo chvíli polojasno a na přelomu roku 2010 a 2011 byl HDP v kladných číslech. Dlouho se tam ale neudržel a teď se opět propadá. Je prakticky na stejné úrovni jako těsně před krizí.
„Nejsou realizována žádná prorůstová opatření. No a to samozřejmě všechno vede k tomu, že se snižuje kupní síla obyvatelstva, že není taková poptávka po zboží a po službách,“ říká viceprezident Hospodářské komory Jan Wiesner.
Česku zatím není nakloněn ani evropský politický barometr. Z eurozóny obrazně řečeno fouká pořádně studený vítr, který pomalou tuzemskou ekonomiku ještě více ochlazuje. Třeba Singer ale věří, že do půl roku by se mělo začít pomalu vyjasňovat.
