Nebezpečné jádro srazilo japonské akcie na kolena

Tokio - Japonské akcie dnes reagovaly na jaderné nebezpečí v zemi a propadly se o více než deset procent. Zažily tak třetí nejhlubší propad v historii. Padá i hodnota japonských cenných papírů, která během dvou dnů obchodování ztratila už 720 miliard dolarů. Trhy se bojí zhoršování jaderné krize po dalším výbuchu na elektrárně Fukušima a zvýšení radiace kolem Tokia. Naopak na devizovém trhu výrazně stoupl kurz japonského jenu.

V závěru asijského obchodování poklesl hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 o 10,55 procenta na 8 695,15 bodu, a zaznamenal tak nejhlubší pokles od 16. října 2008. Navíc se blíží nejhoršímu propadu od roku 1987. Totéž platí o souhrnném burzovním indexu TOPIX, který ztratil 9,5 procenta. Během dne indexy klesaly až o 14 procent. Objem obchodování dosáhl kvůli všeobecné snaze o prodej nového rekordu 5,78 miliardy zobchodovaných akcií po pondělních 4,88 miliardy akcií.

Tokijské akcie se už v pondělí propadly kvůli následkům pátečního zemětřesení a vlny tsunami o 6 až 7,5 procenta a index Nikkei už od pátku odepsal skoro 20 procent, čímž vymazal veškeré zisky dosažené od loňského listopadu. Dnes pokračoval panický výprodej zesilovaný zprávami o úniku radiace z jaderného komplexu Fukušima, která se nachází zhruba 240 kilometrů od Tokia.

Martin Krajhanzl, analytik České spořitelny:

„V pondělí byl propad způsobem především obavami z následků zemětřesení, zatímco dnešní 10,5procentní propad byl způsoben obavami z nehody v jaderné elektrárně Fukušima.“

Pod největším tlakem byly podle analytika České spořitelny Martina Krajhanzla spotřebitelské sektory či automobilky. Například Toyota musela přerušit výrobu v továrnách kvůli narušenému dodavatelskému řetězci.

Na dnešní propad japonských akcií prudce reagují i západoevropské burzy. Například německý DAX před polednem klesl až o pět procent a podobně se nedařilo ani evropským automobilkám, jmenovitě pak Volkswagenu. Na situaci v energetice a nedůvěru k jádru negativně reagovaly i akcie RWE a E.ONu.

Zemětřesení může stát světové pojišťovny až 60 miliar

Napětí se současně přenáší i na další trhy, například ve Spojených státech klesají akcie pojišťoven. Japonské zemětřesení totiž může stát světové pojišťovny až 60 miliard dolarů (zhruba 1,05 bilionu korun). Jednalo by se tak o druhou nejdražší světovou katastrofu po hurikánu Katrina, ke které došlo v roce 2005.

Podle pondělního odhadu agentury Reuters mohou celkové náklady na obnovu a rekonstrukci Japonska po zemětřesení dosáhnout nejméně 180 miliard dolarů. To odpovídá zhruba třem procentům ročního výkonu japonské ekonomiky.

V jaderné elektrárně Fukušima 1 dnes došlo k dalšímu výbuchu, který zřejmě poškodil tlakovou nádobu jednoho reaktoru, druhý reaktor začal hořet. Japonská vláda varovala, že radiace dosahuje v nejbližším okolí nebezpečných hodnot a premiér Naoto Kan vyzval místní lidi, aby preventivně nevycházeli z domu. Objevily se zprávy, že by nízká úroveň radiace mohla zasáhnout i japonskou metropoli.

Oproti pondělku, kdy silně rostly akcie stavebních společností, dnes žádný z 225 titulů indexu Nikkei nárůst nezaznamenal. „Všichni se soustředí na jadernou krizi. V situaci, kdy se krize pravděpodobně zhoršuje, se zahraniční investoři a domácí fondy japonských akcií hromadně zbavují,“ uvedl pro agenturu Reuters Hidejuki Išiguro z tokijské makléřské firmy Okasan Securities.

Burza se neprobudila ani po další masivní peněžní injekci japonské centrální banky (BOJ). Po pondělním přísunu rekordních 15 bilionů jenů (3,2 bilionu korun) dnes instituce nabídla bankovnímu systému dalších pět bilionů jenů a slíbila, že bude trh zvýšeně zásobovat i nadále.

Dařilo se japonské měně

Kvůli jadernému nebezpečí na asijském devizovém trhu silně vzrostl kurz jenu, obchodování ale bylo kolísavé a později japonská měna po dohadech o intervenci BOJ část zisků ztratila. Investoři se zbavují všech rizikových aktiv a jen je pro ně vedle švýcarského franku a amerického dolaru nejbezpečnější měnou. Působí také zprávy, že japonské pojišťovny a firmy budou po zemětřesení stahovat peníze ze zahraničí domů, kde je budou potřebovat k obnově a krytí pojištěných škod.

Proti pondělku zůstal ke konci tokijského obchodování dolar k jenu beze změny na 81,68 JPY, japonská měna však výrazně získávala na dalších paritách. K australskému dolaru stoupla o 1,2 procenta a vůči euru o 0,4 procenta. Euro vůči dolaru oslabilo o 0,4 procenta na 1,3294 USD. Japonská měna se mezi investory tradičně považuje za bezpečné útočiště v dobách nejistoty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
14:36Aktualizovánopřed 8 mminutami

Minutu po minutěSněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
06:00Aktualizovánopřed 11 mminutami

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
12:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
před 23 hhodinami

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Slovenský úřad uložil českým a slovenským výrobcům kabelů rekordní pokutu

Slovenský antimonopolní úřad uložil desítce českých a slovenských výrobců a dodavatelů kabelů a jejich asociaci rekordní pokutu v celkové výši 97,4 milionu eur (2,4 miliardy korun) za kartelovou dohodu při stanovování cen zboží. Rozhodnutí v případu zatím není pravomocné. Podobný případ řeší i český antimonopolní úřad.
včera v 11:36

Škoda Auto zůstává hvězdou poblikávajícího koncernu Volkswagen

Automobilka Škoda Auto v úterý oznámila, že v loňském roce zvýšila provozní zisk o 8,5 procenta na 2,5 miliardy eur (60,85 miliardy korun). Naopak její mateřský koncern Volkswagen reportoval propad provozního zisku o 53 procent na 8,9 miliardy eur (216,6 miliardy korun) a čistého zisku o 44 procent na 6,9 miliardy eur (167,9 miliardy korun).
včera v 10:03

VideoSvárovská volá po obnovitelných zdrojích energie. Podle Ševčíka ničí přírodu

Hosté Událostí, komentářů probrali důsledky stoupajících cen ropy a plynu pro světovou ekonomiku a životní prostředí. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) a členka výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) se shodli na tom, že snížení spotřební daně na pohonné hmoty není vhodným řešením aktuální krize. Dle Ševčíka je jedinou cestou ukončení konfliktu na Blízkém východě a přechod k diplomacii. Svárovská míní, že se podobným krizím musí předcházet pomocí dlouhodobých opatření, například snižováním závislosti na fosilních palivech. „Závislost na ropě z Ruska nebo z Blízkého východu je pro Evropu významné bezpečnostní riziko, proto by se měla přeorientovat na obnovitelné zdroje,“ sdělila. Podle Ševčíka naopak obnovitelné zdroje energie ničí životní prostředí. „Například fotovoltaika zvyšuje teplotu okolního prostředí a vysušuje půdu,“ tvrdí. Diskuzi moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 08:22
Načítání...