Nebezpečné jádro srazilo japonské akcie na kolena

Tokio - Japonské akcie dnes reagovaly na jaderné nebezpečí v zemi a propadly se o více než deset procent. Zažily tak třetí nejhlubší propad v historii. Padá i hodnota japonských cenných papírů, která během dvou dnů obchodování ztratila už 720 miliard dolarů. Trhy se bojí zhoršování jaderné krize po dalším výbuchu na elektrárně Fukušima a zvýšení radiace kolem Tokia. Naopak na devizovém trhu výrazně stoupl kurz japonského jenu.

V závěru asijského obchodování poklesl hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 o 10,55 procenta na 8 695,15 bodu, a zaznamenal tak nejhlubší pokles od 16. října 2008. Navíc se blíží nejhoršímu propadu od roku 1987. Totéž platí o souhrnném burzovním indexu TOPIX, který ztratil 9,5 procenta. Během dne indexy klesaly až o 14 procent. Objem obchodování dosáhl kvůli všeobecné snaze o prodej nového rekordu 5,78 miliardy zobchodovaných akcií po pondělních 4,88 miliardy akcií.

Tokijské akcie se už v pondělí propadly kvůli následkům pátečního zemětřesení a vlny tsunami o 6 až 7,5 procenta a index Nikkei už od pátku odepsal skoro 20 procent, čímž vymazal veškeré zisky dosažené od loňského listopadu. Dnes pokračoval panický výprodej zesilovaný zprávami o úniku radiace z jaderného komplexu Fukušima, která se nachází zhruba 240 kilometrů od Tokia.

Martin Krajhanzl, analytik České spořitelny:

„V pondělí byl propad způsobem především obavami z následků zemětřesení, zatímco dnešní 10,5procentní propad byl způsoben obavami z nehody v jaderné elektrárně Fukušima.“

Pod největším tlakem byly podle analytika České spořitelny Martina Krajhanzla spotřebitelské sektory či automobilky. Například Toyota musela přerušit výrobu v továrnách kvůli narušenému dodavatelskému řetězci.

Na dnešní propad japonských akcií prudce reagují i západoevropské burzy. Například německý DAX před polednem klesl až o pět procent a podobně se nedařilo ani evropským automobilkám, jmenovitě pak Volkswagenu. Na situaci v energetice a nedůvěru k jádru negativně reagovaly i akcie RWE a E.ONu.

Zemětřesení může stát světové pojišťovny až 60 miliar

Napětí se současně přenáší i na další trhy, například ve Spojených státech klesají akcie pojišťoven. Japonské zemětřesení totiž může stát světové pojišťovny až 60 miliard dolarů (zhruba 1,05 bilionu korun). Jednalo by se tak o druhou nejdražší světovou katastrofu po hurikánu Katrina, ke které došlo v roce 2005.

Podle pondělního odhadu agentury Reuters mohou celkové náklady na obnovu a rekonstrukci Japonska po zemětřesení dosáhnout nejméně 180 miliard dolarů. To odpovídá zhruba třem procentům ročního výkonu japonské ekonomiky.

V jaderné elektrárně Fukušima 1 dnes došlo k dalšímu výbuchu, který zřejmě poškodil tlakovou nádobu jednoho reaktoru, druhý reaktor začal hořet. Japonská vláda varovala, že radiace dosahuje v nejbližším okolí nebezpečných hodnot a premiér Naoto Kan vyzval místní lidi, aby preventivně nevycházeli z domu. Objevily se zprávy, že by nízká úroveň radiace mohla zasáhnout i japonskou metropoli.

Oproti pondělku, kdy silně rostly akcie stavebních společností, dnes žádný z 225 titulů indexu Nikkei nárůst nezaznamenal. „Všichni se soustředí na jadernou krizi. V situaci, kdy se krize pravděpodobně zhoršuje, se zahraniční investoři a domácí fondy japonských akcií hromadně zbavují,“ uvedl pro agenturu Reuters Hidejuki Išiguro z tokijské makléřské firmy Okasan Securities.

Burza se neprobudila ani po další masivní peněžní injekci japonské centrální banky (BOJ). Po pondělním přísunu rekordních 15 bilionů jenů (3,2 bilionu korun) dnes instituce nabídla bankovnímu systému dalších pět bilionů jenů a slíbila, že bude trh zvýšeně zásobovat i nadále.

Dařilo se japonské měně

Kvůli jadernému nebezpečí na asijském devizovém trhu silně vzrostl kurz jenu, obchodování ale bylo kolísavé a později japonská měna po dohadech o intervenci BOJ část zisků ztratila. Investoři se zbavují všech rizikových aktiv a jen je pro ně vedle švýcarského franku a amerického dolaru nejbezpečnější měnou. Působí také zprávy, že japonské pojišťovny a firmy budou po zemětřesení stahovat peníze ze zahraničí domů, kde je budou potřebovat k obnově a krytí pojištěných škod.

Proti pondělku zůstal ke konci tokijského obchodování dolar k jenu beze změny na 81,68 JPY, japonská měna však výrazně získávala na dalších paritách. K australskému dolaru stoupla o 1,2 procenta a vůči euru o 0,4 procenta. Euro vůči dolaru oslabilo o 0,4 procenta na 1,3294 USD. Japonská měna se mezi investory tradičně považuje za bezpečné útočiště v dobách nejistoty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Města plánují na příští rok deficitní rozpočty, realita může být jiná

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.
před 11 hhodinami

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
včera v 12:00

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
včera v 11:00

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
včera v 09:22

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
včera v 06:25

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
včera v 03:35

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025

Brno bude příští rok hospodařit s výdaji téměř 26 miliard korun

S příjmy ve výši 21,3 miliardy korun a výdaji 25,7 miliardy korun bude v příštím roce hospodařit město Brno. Rozpočet navrhuje úvěr 3,6 miliardy korun na pokrytí kapitálových výdajů. Návrh rozpočtu ve středu schválili zastupitelé. Opozice se zdržela, nikdo nebyl proti. Zelení kritizují například to, že se město zadlužuje kvůli financování stavby multifunkční arény. Ocenili nicméně přehlednost materiálu. Na letošní rok 2025 schválili loni brněnští zastupitelé rozpočet města s příjmy 19,9 miliardy a výdaji 24 miliard korun.
10. 12. 2025
Načítání...