Nebezpečné jádro srazilo japonské akcie na kolena

Tokio - Japonské akcie dnes reagovaly na jaderné nebezpečí v zemi a propadly se o více než deset procent. Zažily tak třetí nejhlubší propad v historii. Padá i hodnota japonských cenných papírů, která během dvou dnů obchodování ztratila už 720 miliard dolarů. Trhy se bojí zhoršování jaderné krize po dalším výbuchu na elektrárně Fukušima a zvýšení radiace kolem Tokia. Naopak na devizovém trhu výrazně stoupl kurz japonského jenu.

V závěru asijského obchodování poklesl hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 o 10,55 procenta na 8 695,15 bodu, a zaznamenal tak nejhlubší pokles od 16. října 2008. Navíc se blíží nejhoršímu propadu od roku 1987. Totéž platí o souhrnném burzovním indexu TOPIX, který ztratil 9,5 procenta. Během dne indexy klesaly až o 14 procent. Objem obchodování dosáhl kvůli všeobecné snaze o prodej nového rekordu 5,78 miliardy zobchodovaných akcií po pondělních 4,88 miliardy akcií.

Tokijské akcie se už v pondělí propadly kvůli následkům pátečního zemětřesení a vlny tsunami o 6 až 7,5 procenta a index Nikkei už od pátku odepsal skoro 20 procent, čímž vymazal veškeré zisky dosažené od loňského listopadu. Dnes pokračoval panický výprodej zesilovaný zprávami o úniku radiace z jaderného komplexu Fukušima, která se nachází zhruba 240 kilometrů od Tokia.

Martin Krajhanzl, analytik České spořitelny:

„V pondělí byl propad způsobem především obavami z následků zemětřesení, zatímco dnešní 10,5procentní propad byl způsoben obavami z nehody v jaderné elektrárně Fukušima.“

Pod největším tlakem byly podle analytika České spořitelny Martina Krajhanzla spotřebitelské sektory či automobilky. Například Toyota musela přerušit výrobu v továrnách kvůli narušenému dodavatelskému řetězci.

Na dnešní propad japonských akcií prudce reagují i západoevropské burzy. Například německý DAX před polednem klesl až o pět procent a podobně se nedařilo ani evropským automobilkám, jmenovitě pak Volkswagenu. Na situaci v energetice a nedůvěru k jádru negativně reagovaly i akcie RWE a E.ONu.

Zemětřesení může stát světové pojišťovny až 60 miliar

Napětí se současně přenáší i na další trhy, například ve Spojených státech klesají akcie pojišťoven. Japonské zemětřesení totiž může stát světové pojišťovny až 60 miliard dolarů (zhruba 1,05 bilionu korun). Jednalo by se tak o druhou nejdražší světovou katastrofu po hurikánu Katrina, ke které došlo v roce 2005.

Podle pondělního odhadu agentury Reuters mohou celkové náklady na obnovu a rekonstrukci Japonska po zemětřesení dosáhnout nejméně 180 miliard dolarů. To odpovídá zhruba třem procentům ročního výkonu japonské ekonomiky.

V jaderné elektrárně Fukušima 1 dnes došlo k dalšímu výbuchu, který zřejmě poškodil tlakovou nádobu jednoho reaktoru, druhý reaktor začal hořet. Japonská vláda varovala, že radiace dosahuje v nejbližším okolí nebezpečných hodnot a premiér Naoto Kan vyzval místní lidi, aby preventivně nevycházeli z domu. Objevily se zprávy, že by nízká úroveň radiace mohla zasáhnout i japonskou metropoli.

Oproti pondělku, kdy silně rostly akcie stavebních společností, dnes žádný z 225 titulů indexu Nikkei nárůst nezaznamenal. „Všichni se soustředí na jadernou krizi. V situaci, kdy se krize pravděpodobně zhoršuje, se zahraniční investoři a domácí fondy japonských akcií hromadně zbavují,“ uvedl pro agenturu Reuters Hidejuki Išiguro z tokijské makléřské firmy Okasan Securities.

Burza se neprobudila ani po další masivní peněžní injekci japonské centrální banky (BOJ). Po pondělním přísunu rekordních 15 bilionů jenů (3,2 bilionu korun) dnes instituce nabídla bankovnímu systému dalších pět bilionů jenů a slíbila, že bude trh zvýšeně zásobovat i nadále.

Dařilo se japonské měně

Kvůli jadernému nebezpečí na asijském devizovém trhu silně vzrostl kurz jenu, obchodování ale bylo kolísavé a později japonská měna po dohadech o intervenci BOJ část zisků ztratila. Investoři se zbavují všech rizikových aktiv a jen je pro ně vedle švýcarského franku a amerického dolaru nejbezpečnější měnou. Působí také zprávy, že japonské pojišťovny a firmy budou po zemětřesení stahovat peníze ze zahraničí domů, kde je budou potřebovat k obnově a krytí pojištěných škod.

Proti pondělku zůstal ke konci tokijského obchodování dolar k jenu beze změny na 81,68 JPY, japonská měna však výrazně získávala na dalších paritách. K australskému dolaru stoupla o 1,2 procenta a vůči euru o 0,4 procenta. Euro vůči dolaru oslabilo o 0,4 procenta na 1,3294 USD. Japonská měna se mezi investory tradičně považuje za bezpečné útočiště v dobách nejistoty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
před 6 hhodinami

Svěřenský fond RSVP Trust, kam Babiš vloží Agrofert, je ve sbírce listin

Svěřenský fond RSVP Trust, do kterého premiér Andrej Babiš (ANO) nevratně vloží holding Agrofert, byl zveřejněn ve sbírce listin Evidence svěřenských fondů. Založila ho poradenská společnost Roklen s podporou právní kanceláře DBK, sdělila firma v pondělí. Babiš poté uvedl, že tak učiní do termínu, jak mu stanovuje zákon, tedy do třiceti dnů od svého jmenování premiérem.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Tatra dodá na Slovensko vojenské vozy za až 25 miliard

Společnost Tatra Defence Systems ze skupiny Czechoslovak Group (CSG) českého podnikatele Michala Strnada uzavřela se slovenským ministerstvem obrany samostatnou rámcovou smlouvu na dodávku až 1289 vojenských vozidel řady Tatra Force. Finanční rámec smlouvy pro potřeby ministerstva činí až 1,032 miliardy eur (přes 25 miliard korun).
před 22 hhodinami

Vánočním nákupům na poslední chvíli vévodí poukázky či dárkové koše

Vánoční nákupy vrcholí. Lidé často pořizují zásoby jídla a někteří ještě i dárky. Mezi ty nejžádanější patří přednabité karty, poukazy na výrobky nebo zážitky či tematické balíčky zboží. Po těch je poptávka oproti loňsku vyšší. Rostl také zájem o odložené platby, protože Češi letos podle on-line platební služby hojně objednávali na poslední chvíli a riskovali, že zboží neobdrží včas. Za uplynulý víkend se obchodníkům zisky zvýšily oproti předchozímu týdnu až o čtyřicet procent, sezonu ale hodnotí jako srovnatelnou s tou minulou. Některým kamenným obchodům však tržby meziročně klesly kvůli internetové konkurenci. Právě e-shopy naopak očekávají vyšší čísla než loni.
22. 12. 2025

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu fondu dopravní infrastruktury

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) připravený předchozím kabinetem. Po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Současná koalice návrh kritizovala kvůli jeho nesouladu s návrhem státního rozpočtu. Samotným návrhem rozpočtu na příští rok se vláda v pondělí nezabývala.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

Od ledna ubude na úřadech 322 míst, schválila vláda

Na úřadech ubude od začátku ledna 322 míst, schválila podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vláda. Nejvíce míst ubude na úřadu vlády, ministerstvech financí a průmyslu, řekl po zasedání kabinetu. Jde podle něj teprve o první kolo, úspory se budou ještě hledat. Na začátku roku 2025 bylo úřednických míst 73 520. Aktuální návrh takzvané systemizace počítá pro letošní rok s číslem 73 352.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

Brusel zahájil šetření české státní podpory pro jaderné bloky v Dukovanech

Evropská komise (EK) zahájila hloubkové šetření s cílem posoudit, zda je veřejná podpora, kterou Česká republika plánuje poskytnout na výstavbu a provoz dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Unijní exekutiva se chce zaměřit na vhodnost a přiměřenost státní podpory i na dopad, jaký toto opatření bude mít na hospodářskou soutěž na trhu.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

Antimonopolní úřad zrušil zakázku na 180 trolejbusů pro Prahu

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna definitivně zrušil zadávací řízení Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP) na nákup až 180 bateriových trolejbusů za víc než tři miliardy korun. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Rozhodnutí je pravomocné, DPP jej může napadnout správní žalobou u Krajského soudu v Brně. Vedoucí komunikace DPP Daniel Šabík uvedl, že podnik v příštím roce vypíše novou veřejnou zakázku.
22. 12. 2025
Načítání...