Návrh rozpočtu se schodkem 60 miliard. Podle ekonoma to odpovídá povodním z roku 2002

58 minut
90' ČT24 o státním rozpočtu. Hostem ekonom David Marek
Zdroj: ČT24

Sněmovní rozpočtový výbor ve středu hlasy koaliční většiny doporučil sněmovně schválit v prvním čtení základní údaje státního rozpočtu na příští rok. Navrhovaný schodek má představovat 60 miliard korun. Z návrhu mimo jiné vyplývá, že chce stát přijmout příští rok přes sedm a půl tisíce nových zaměstnanců. Tématu se věnoval pořad 90' ČT24. Na otázky odpovídal ekonom společnosti Deloitte David Marek. Podle něj to není dobrý rozpočet, odpovídá totiž katastrofě v podobě povodní z roku 2002.

Rozpočet přišel poslancům představit ministr financí Andrej Babiš (ANO). Řekl mimo jiné, že s kritikou šedesátimiliardového deficitu by mohl teoreticky i souhlasit, ale že v rámci koalice šlo o maximum možného. „Myslím, že jsme udělali dobrý rozpočet,“ konstatoval.

„Rozpočet vystihuje priority současné koaliční vlády,“ řekl předseda výboru a zpravodaj k rozpočtu Václav Votava (ČSSD). Letošní schodek měl podle schválené verze rozpočtu dosáhnout 70 miliard korun. Babiš však v úterý řekl, že očekává přinejmenším vyrovnaný výsledek. 

Opozice je k rozpočtové politice kritická. „Je evidentní, že případný vyrovnaný rozpočet, jak si přeje vládní koalice, aby letos dopadl, bude hezky vypadat na billboardech v předvolební kampani, ale reálně je to zaplaceno tím, že stát utlumil svoji investiční aktivitu v řádu desítek miliard korun,“ podotkl člen sněmovního rozpočtového výboru Adolf Beznoska (ODS).

Výbor pak neschválil návrh předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska, který chce vrátit rozpočet na příští rok vládě k dopracování tak, aby výdaje i schodek snížila nejméně o 30 miliard korun.

3 minuty
Události ČT: Rozpočet počítá se 60miliardovým schodkem i přijetím více než 7,5 tisíce zaměstnanců
Zdroj: ČT24

Ekonom David Marek v pořadu 90' ČT24 ohodnotil navrhovaný schodek rozpočtu negativně. „Není žádný důvod plánovat rozpočtový deficit v příštím roce, když letos rozpočet skončí nejspíš s přebytkem a příští rok se nestane žádná katastrofa, alespoň doufejme, která by vrhla českou ekonomiku zpátky do recese,“ prohlásil. „Pokud vláda čeká povodně tak velké jako před čtrnácti lety, pak je to oprávněné,“ dodal. Celkové náklady na tehdejší povodně se totiž zpětně odhadovaly zhruba na 70 miliard korun.

I on si myslí, že rozpočet není dostatečně proinvestiční. „Pořád se ani neblížíme úrovni výdajů, které vláda v této oblasti realizovala před krizovými roky, a ani tehdy to nebyla žádná sláva,“ zmínil.

Podle Babiše je návrh rozpočtu realistický

Ministr ve středu uvedl, že návrh rozpočtu vychází z realistických makroekonomických prognóz. Předpokládá ekonomický růst 2,4 procenta, inflaci 1,2 procenta a čtyřprocentní nezaměstnanost. Celkové příjmy by měly činit 1249,3 miliardy korun a výdaje 1309,3 miliardy korun.

Na příjmech se má pozitivně projevit zavedení elektronické evidence tržeb, která má v příštím roce přinést tři miliardy korun. Naproti tomu související zařazení stravovacích služeb do nižší, patnáctiprocentní sazby daně z přidané hodnoty má rozpočet připravit o 2,8 miliardy korun. Schválené zvýšení spotřební daně z cigaret má přinést 4,4 miliardy korun a nová daň z hazardu 4,2 miliardy.

Rozpočet ovlivňuje i skutečnost, že stát chce příští rok přijmout přes sedm a půl tisíce nových zaměstnanců. Jejich počet tak má dosáhnout bezmála 445 tisíc. Zdaleka nejvíc, skoro tři tisíce nových zaměstnanců, mají přijmout školy, obrana má nabrat kolem dvou tisíc vojáků a skoro 750 zaměstnanců přibude na úřadech spadajících pod ministerstvo práce a sociálních věcí. „Nemáme učitele, kteří by učili naše děti, nemáme vojáky, nemáme dostatek policistů,“ uvedl Babiš.

Nabírání státních zaměstnanců
Zdroj: ČT24

Kalousek však vládě vyčetl hlavně zhoršování strukturálního deficitu v době ekonomického růstu. Kritizoval také nárůst provozních výdajů, například na mzdy nebo na nákupy materiálu. Bezkonkurenční prioritou vlády je podle něho rozšíření armády státních zaměstnanců. „Rozpočet je plýtvavý, rozpočet je přerozdělovací,“ prohlásil. 

Opozici se nelíbí, že počet státních zaměstnanců roste už od roku 2013. „Platíme o desítky miliard ročně víc na více než 30 tisíc státních zaměstnanců. To si opravdu ještě žádná vláda nedovolila,“ řekl Kalousek. „Další úředníci v tomto státě potřeba nejsou. Zatíží nám rozpočty i do budoucna. Chováme se, jako kdyby ekonomický růst měl pokračovat neustále,“ dodal Beznoska.

Vývoj počtu státních zaměstnanců
Zdroj: ČT24

Babiš poznamenal, že Kalousek má mantru strukturálního deficitu, který se mu povedl jen jednou, když všechno seškrtal. Zdůraznil, že Česko je jednou z nejméně zadlužených zemí v Evropě a jeho ctižádostí je, aby bylo pátou nejméně zadluženou zemí. „Extrémně dobře vybíráme daně a odvody,“ prohlásil. Současná vláda od svého nástupu vybrala o 324 miliard korun navíc, uvedl.

V okamžiku, kdy letos očekáváme vyrovnaný rozpočet, není žádný důvod, abychom plánovali pro příští rok schodek 60 miliard.
Zbyněk Stanjura
předseda poslaneckého klubu ODS

Jiří Dolejš (KSČM) podotkl ke slovům o extrémně dobrém výběru daní, jestli to není přeceňování. Dopady elektronické evidence tržeb podle něj nebudou tak dramatické. Ocenil vládu, že našla odvahu třeba ke zvýšení platů státních zaměstnanců nebo zvýšení důchodů.

„Nevidíme žádný racionální důvod, proč má být navržený schodek 60 miliard,“ prohlásil však předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Rozpočet označil za předvolební. 

„Ten rozpočet samozřejmě je postaven konzervativně, také musíme myslet trochu na budoucnost,“ řekl šéf sněmovního rozpočtového výboru Votava (ČSSD). Místopředseda výboru Jan Volný (ANO) pak říká, že dělají všechno pro to, aby dostali stabilně a dlouhodobě rozpočet na vyrovnanou nebo přebytkovou úroveň.

Celá sněmovna se začne rozpočtem zabývat 26. října, poslanci ho budou definitivně schvalovat 7. prosince.

  • Návrh rozpočtu na rok 2017 počítá s příjmy ve výši 1,249 bilionu korun. To je zhruba o 70 miliard víc než letos.
  • Na daních by měl stát vybrat 665 miliard, jde o polovinu všech příjmů do státní kasy. Další položkou je pojistné na sociální zabezpečení a také nedaňové příjmy. Sem spadají i finance z Evropské unie, která by měla v příštím roce přispět skoro sto miliardami. Letos to bylo zhruba o sedm miliard méně.
Příjmy státního rozpočtu
Zdroj: ČT24
  • Výdaje by v příštím roce měly dosáhnout jednoho bilionu a tří set miliard korun. To je o necelých 60 miliard víc než letos.
  • Přes polovinu tvoří takzvané mandatorní výdaje, to jsou povinné položky státního rozpočtu. Sem patří i sociální dávky, které každým rokem rostou. V roce 2017 by měly dosáhnout necelých 540 miliard. Jejich součástí jsou penze, nemocenská a různé typy dávek a příspěvků.
  • Součástí zvýšení výdajů je i valorizace penzí. Zvyšovat se budou i platy státních zaměstnanců.
Největší výdaje státního rozpočtu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 4 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...