Nástup Regiojetu provází konkurenční boj

Praha - Konkurenční boj, na kterém paradoxně může prodělat cestující - tak lze vystihnout poslední střety mezi státními Českými drahami a nastupujícím soukromým dopravcem Regiojet. Zástupci žlutých vlaků teď tvrdí, že ČD například už dopředu striktně odmítají pomoci v případě, kdyby došlo na trati k poruše vlaků. Nové společnosti se rovněž nezamlouvá, že pravděpodobně nebude moci čistit své soupravy v myčkách, které dominantní hráč na tuzemském železničním trhu vybudoval z velké části z veřejných peněz. Železniční konkurence začne fungovat mezi Prahou a Ostravou od 26. září.

Cenově mohou lidé na nástupu konkurence vydělat. Již nyní snižují zveřejněné nejlevnější nabídky Regiojetu dosud platné minimum za lístek mezi Prahou a Ostravou. Navíc České dráhy slibují, že brzy půjdou s cenou na stejné trati také dolů. V případě nečekaných událostí na trati ale může nastat pro pasažéry nastupující společnosti problém. „Měli jsme zájem se s Českými drahami domluvit na vzájemné výpomoci. Například kdyby jim vypověděla službu lokomotiva, jejich pasažéry bychom odvezli my. A stejnou pomoc bychom očekávali v opačném případě,“ přibližuje původní plány mluvčí Regiojetu Aleš Ondrůj.

„Konkurenčnímu dopravci sdělujeme, že nebudeme poskytovat služby, které jsou jakýmsi našim vnitřním know how,“ poznamenal ale náměstek Českých drah Antonín Blažek s tím, že pro jeho společnost je nepřijatelné vyhovět požadavku konkurence. „Myslíme si, že to děláme z toho důvodu, abychom vyjádřili, že železniční doprava není jenom stewardka nebo vlakuška, kterou si pan Jančura dokáže zajistit. Železniční doprava je především starost o vozidla, o jejich zázemí, o bezpečnost cestujících na té trati,“ dodal Blažek.

Ostrý střet teď obě společnosti absolvují například v otázce využívání železničních myček.  „Myčky jsou v České republice tři, a jsou postaveny minimálně ze dvou třetin z peněz daňových poplatníků. Proto by je měli za poplatek mít právo používat všichni dopravci,“ myslí si majitel Regiojetu Radim Jančura a doplňuje, že se jeho firma obrátí s podnětem k prošetření na antimonopolní úřad. „Chceme jen to, co nám náleží podle práva. Za myčky bychom platili v ceníkových cenách. České dráhy ale dělají všechno proto, aby nám házely klacky pod nohy,“ podotkl Jančura.

České dráhy
Zdroj: ČT24

Zástupci Českých drah se ale brání tím, že konkurenční společnost nemá dostatečné zázemí, a proto chce teď dominantního dopravce využívat. Jedná se například o zabezpečení kontroly vozů, o opravu lokomotiv, o přípravu před jízdou, o zajištění záložních vozidel, o řešení mimořádných situací nebo i o záložní strojvedoucí. „Oni se teď diví, co všechno je potřeba k té železnici zajistit. Proto jsme jim sdělili, že toto zajišťujeme pro sebe, ale nebudeme to zajišťovat pro ně,“ tvrdí Blažek. „Budeme si muset pomoci sami. V případě, že nám klekne mašina, budeme mít náhradní lokomotivy na trati. Je to řešení, které přinese maximální zpoždění dvě hodiny. Pokud by takový případ nastal, tak pak by jeli všichni cestující absolutně zdarma,“ uvádí majitel Regiojetu.

Regiojet zveřejnil, že podle jeho odhadů bude státní firma kvůli konkurenci už příští rok na trati do Ostravy až v miliardové ztrátě. To České dráhy odmítají, přesto souboj o cestujícího za prioritní považují. „Není pro nás ekonomicky zajímavé, abychom dělali všechny doprovodné činnosti, abychom zajišťovali veškerý servis, veškerou špinavou práci a aby ten bonbónek v podobě našich tržeb sezobl někdo jiný,“ uzavřel Blažek.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 19 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...