Praha – Léto je časem brigád a právě s brigádníky firmy často uzavírají dohodu o provedení práce (DPP). Uzavřít ji ale můžeme rovněž vedle své běžné pracovní smlouvy, a prací na ni si tak vylepšit svůj pravidelný měsíční příjem. Její základní parametry jsou stanovené tak, že jen těžko může tvořit podstatnou část vyplácené mzdy. Pro její objektivně nižší význam v porovnání například s klasickou pracovní smlouvou či dohodou o pracovní činnosti se často zapomíná na nepřekročitelné náležitosti, které k ní patří. Pojďme se na ně proto podívat podrobněji.
Dohodu o provedení práce může zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřít jen tehdy, pokud rozsah práce nepřekračuje 150 hodin ročně. Tento typ smlouvy se proto hojně využívá pro jednorázové pracovní úkony (typicky brigády). Je totiž lhostejné, zda je všech 150 hodin zaměstnancem odpracováno za rok, nebo za půl měsíce. Dohodu o provedení práce mohou smluvní strany uzavřít pouze ústně, pro klid duše a vymahatelnost práv a povinností z dohody plynoucích je ovšem lepší dát přednost písemné formě.
Na DPP si mohou přivydělat i nezaměstnání
Dohoda o provedení práce s sebou nese řadu výhod. Například práce na ni může být vhodným přivýdělkem pro nezaměstnaného, který si může ze zákona – nad rámec dávek – přivydělat, a to až čtyři tisíce korun měsíčně. Příjmy nad rámec pobírané podpory je nutno dokládat na místně příslušném úřadu práce.
Významné je, že zaměstnanec může mít uzavřených dohod o provedení práce libovolné množství, nepřekročitelnou podmínkou je pouze to, že u jednoho zaměstnavatele nesmí překročit oněch 150 hodin za rok. Pokud je hodinové penzum vyčerpáno a zaměstnavatel chce v daném roce i nadále využívat služeb zaměstnance, musí mu nabídnout buď dohodu o pracovní činnosti, nebo pracovní smlouvu.
Práce bez nemocenské i dovolené
Z práce na dohodu o provedení práce se neodvádí sociální a zdravotní pojištění, čehož logicky vyplývá dvojí: zaměstnanec pracující na DPP nemá nárok na nemocenské dávky a doba odpracovaná v rámci DPP se mu nezapočítává do odpracované doby nutné pro vznik nároku na starobní důchod. Zaměstnanec konající svou práci na DPP nemá nárok ani na placenou dovolenou. Fakt, že se neodvádí žádné pojištění, je naopak výhodný pro zaměstnavatele. Nevznikají mu tím další náklady, které jsou běžné v případě klasického zaměstnaneckého poměru, kdy zaměstnavatel za zaměstnance odvádí 9 procent mzdy na nemocenském pojištění a 25 procent na sociálním pojištění.
Předčasné vypovězení dohody
Zajímavé je ukončení DPP. Jednostranně (výpovědí) lze dohodu ukončit pouze tehdy, pokud je takový způsob písemně zakomponován přímo do DPP. Jestliže tomu tak není, platí, že DPP je možné předčasně ukončit pouze vzájemnou dohodou zaměstnance a zaměstnatele.
Obecně tak platí, že DPP je nejvolnějším nástrojem v pracovněprávních vztazích. Výhody skýtá pro zaměstnance i zaměstnavatele. Nelze ji však v žádném případě doporučit pro trvalé zaměstnání. Někteří zaměstnavatelé se jí přesto snaží vnutit zaměstnanci namísto klasické pracovní smlouvy, popř. namísto dohody o pracovní činnosti. Jako přivýdělek je ale naprosto vyhovující.
