Náročnou práci nemají jen horníci. Ve hře jsou vyšší odvody na penze

Sněmovní sociální výbor odklepl návrh novely, podle které by mohli horníci chodit do penze o pět let dřív. O tuto výjimku ale už žádají i další náročné profese. A právě tím, jak pomoci i jiným oborům, se zabývala důchodová komise, která přichází s novým návrhem – lidem v náročných povoláních by mohl zaměstnavatel více přispívat na důchod, buď by posílal vyšší odvody, nebo by více přispíval do penzijního spoření.

„Obracejí se na nás už i jiné profese. My odpovídáme, že se tím zabývat samozřejmě chceme. Vedli jsme už předběžně rozhovory se zaměstnavateli, kteří se k tomu staví vlažně, nikoliv negativně,“ uvedla náměstkyně ministryně práce Iva Merhautová (KDU-ČSL), která ale zároveň vyloučila, že by resort postupoval i u jiných profesí stejně jako u horníků.

Právě Merhautová pak upozornila na to, že se jinými náročnými povoláními zabývala také důchodová komise. Ta posuzovala dva možné scénáře. V prvním by zaměstnavatel lidem z vybraných náročných profesí posílal vyšší důchodové pojištění do veřejného pilíře. Upravilo by to ministerstvo práce v důchodové novele. Podle druhého návrhu by pak firmy přispívaly více do třetího pilíře, tedy do penzijního spoření. Návrh legislativy by pak chystalo ministerstvo financí.

Až o osm let dřív, ale důchod stejný

Novela o dřívější penzi pro horníky je nyní ve sněmovně. Podle návrhu by havíři, kteří dělali pod zemí a odpracovali 3300 směn v uhelném a 2200 směn v uranovém dole, mohli chodit do důchodu o pět let dřív. K tomu budou moci využít i možnost předčasného důchodu, do něhož je možné nastoupit tři roky před řádným termínem.

Penze by se horníkům na rozdíl od jiných předčasných důchodců ale nekrátila. Dřívější důchod žádaly hornické odbory. Podle nich se mnozí havíři kvůli horšímu zdraví odpočinku ani nedožijí a opatření by řešilo i problém s rušením dolů a propouštěním. 

Sociální výbor novelu podpořil. Poslanci souhlasili s tím, že si horníci dřívější penzi zaslouží, někteří měli ale k předloze výhrady. Ptali se třeba, proč by se horníkům předčasný důchod neměl krátit, když se krátí ostatním. Chtěli také vědět, jak plánuje ministerstvo řešit situaci u jiných náročných zaměstnání.

Jestli někdo namítá, že jsou i jiné profese (než horníci), má pravdu, je ale potřeba hledat řešení jinde.
Jaroslav Zavadil
šéf sociálního výboru

Podle komunistického poslance Miroslava Opálky by nejjednodušší bylo, kdyby zákon zaměstnavatelům stanovil povinnost přispívat pracovníkům v namáhavých zaměstnáních do třetího pilíře.

Těžkou práci nemají pouze muži v průmyslu

„Selským rozumem – když zaměstnavatel vytěží národní bohatství, měl by se podílet na tom, aby se o své zaměstnance víc postaral. Nakonec to zůstane na státu,“ uvedla poslankyně Jana Hnyková (Úsvit). Podle ní by se nemělo pamatovat jen na horníky či pracovníky v těžkém průmyslu. „Jsou i jiné obory, kde pracují převážně ženy. V sociálních službách v pobytových zařízeních pracují velmi těžce. Nemají pak ani tak velký důchod, aby si mohly dovolit v takovém zařízení být,“ podotkla Hnyková.

Podle některých poslanců důchodová komise nepostupuje zrovna rychle a měla by „zintenzivnit práci“. Návrhy by chtěli znát do několika měsíců. „Pokud nebude akční komise, tak budeme akční my. Máme vlastní aparát a návrhy vytvoříme sami,“ ujistila výbor Merhautová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 22 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
včera v 20:03

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...