Horníci z hlubinných dolů budou moci odcházet do důchodu o pět let dřív než ostatní. Návrh ministerstva práce a sociálních věcí schválila po několika odkladech vláda. Nová pravidla by měla platit od října příštího roku. Pokud změnu odsouhlasí poslanci, horníci půjdou do penze zhruba v 58 letech. Stát za to zaplatí do roku 2055 přes jedenáct miliard.
„Jsem rád, že vláda schválila předčasné důchody pro horníky z hlubinných dolů. Tito lidé si to zaslouží vzhledem k charakteru své práce. Navíc to usnadní řešení sociálních dopadů případného dalšího útlumu těžby,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD. Dodal, že tato úprava zákona o důchodovém pojištění se týká nejen horníků z OKD, ale také třeba zaměstnanců uranových dolů v Dolní Rožínce.
Lidovecký vícepremiér pro vědu a inovace Pavel Bělobrádek řekl, že nadále zůstává ve hře jednání o větším zapojení zaměstanavatele na financování důchodů. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD zdůraznila, že dřívější odchody horníků do důchodu nejsou žádnou českou specialitou, ale že v ostatních evropských zemích jde o běžné opatření.
„Chci také zdůraznit, že nejde o pomoc jedné firmě, ale konkrétním lidem, kteří mají za sebou roky těžké práce v exterémních podmínkách. Nezaslouží si, aby byli vláčeni po úřadech práce. Zkušenosti potvrzují, že rekvalifikace horníků je velmi problematická,“ uvedla Marksová. Dodala, že část horníků má už nyní nárok odejít do důchodu dříve. „Tímto návrhem jejich počet pouze rozšiřujeme asi o tři a půl tisíce lidí,“ doplnila ministryně.
Podle šéfa odborových svazů Jana Sábela jde o logický krok. „Jsou tam horníci, kteří pracují od roku 1993 a je neudržitelné, aby v této těžké práci pokračovali. Pokud nepůjdou dříve do důchodu, zcela určitě by se objevili na úřadech práce a stát by na ně stejně musel platit,“ řekl Sábel.
Tamní úřad práce nedokáže podle slov své ředitelky Yvony Jungové prozatím odhadnout, jaké dopady bude mít dřívější hornický důchod pro tamní trh práce. Připouští ale, že by se mohl zvýšit zájem i pro rekvalifikaci na hornické povolání. „V dnešní době už čisté povolání horník vlastně moc neexistuje, protože pro práci v dolech jsou zapotřebí specializace technického směru – od elektrikářů přes zámečníky po strojníky,“ dodává Jungová.
Ministři za ANO se zdrželi hlasování
Proti novele se stavělo ministerstvo financí, které tvrdilo, že není možné kvůli hrozbě nezaměstnanosti měnit důchodový systém. Šéf státní kasy a předseda hnutí ANO Andrej Babiš chtěl, aby se na řešení více podílel majitel dolů - společnost OKD. Při rozhodování se ministři za ANO zdrželi hlasování. „Akciová společnost OKD za uplynulých deset let vložila do státního rozpočtu přes 45 miliard korun. Myslíme si, že to je dostatečná částka,“ dodává mluvčí OKD Ivo Čelechovský.
„Mrzí mne, že se pro podporu novely nepodařilo získat ministry z hnutí ANO. Věřím ale, že v Poslanecké sněmovně návrh projde,“ uvedla Marksová. Přidal se i premiér Sobotka. Vyjádřil naději, že zvítězí zdravý rozum a návrh, který je také příspěvkem k transformaci Moravskoslezského kraje, bude schválen.
Babiš nadále tvrdí, že jde o nesystémové řešení a není jasné, jak budou poslanci koaličního hnutí ANO hlasovat. „Rozhodnutí vlády respektuji, ale čekal jsem, že to budeme řešit komplexněji. Jsou i jiné profese, které by si to zasloužily. A OKD je kontroverzní firma,“ řekl Babiš. Opozice vyjadřuje své výhrady už nyní. „Je to nesprávné řešení, které znevýhodňuje ostatní důchodce, kteří by měli hornické důchody zaplatit,“ komentoval rozhodnutí vlády Miroslav Kalousek z TOP 09.
Podle návrhu mají dřívější důchody platit pro havíře, kteří pracovali pod zemí a odpracovali 3300 směn v uhelném nebo 2200 směn v uranovém dole. Pokud by práce skončila po dosažení nejvyšší přípustné expozice, stačit by mělo o 319 směn v uhelném dole a u uranu o 219 směn méně. Nárok odpovídá zhruba patnácti rokům práce v dole.
Muži mají nyní do důchodu odcházet v necelých 63 letech. Důchodová hranice se každoročně odsouvá o dva měsíce. Podle návrhu by horníci nově chodili do penze v necelých 58 letech a do předčasné penze, která je možná až tři roky před termínem, by mohli nastupovat ani ne v 55 letech. Na změnu tlačily řadu let hornické odbory. Argumentovaly mimo jiné tím, že horníci žijí kvůli těžké práci kratší dobu, což dřívější penzí zohledňují státy v celé Evropě.
Do roku 2055 stát za horníky dá 11,6 miliardy
Důchod se skládá z pevné části, která je pro všechny stejná a činí nyní 2400 korun, a z procentní části podle odpracovaných let a výdělku. Podle návrhu by se v procentuálním dílu horníků měly odrazit všechny valorizace od roku 1996. Důchod se od té doby zvyšoval dvacetkrát. Stanovena je ale maximální částka, pro letošek dosahuje 13 274 korun. V dalších letech se má zvyšovat o valorizaci.
Celkové výdaje do roku 2055 spočítalo ministerstvo práce na 11,6 miliardy korun. V nejbližších letech půjdou z důchodového systému desítky milionů ročně. Přes sto milionů by se suma dostala v roce 2022. Kolem roku 2040 by mohla dosahovat asi 700 milionů, pak by klesala.
