Na účtech OP Prostějov chybějí stamiliony za prodej zásob

Prostějov - Na účtech zkrachovalého Oděvního podniku (OP) chybí stovky milionů korun, které dva bývalí insolvenční správci utržili z prodeje zastavených zásob. Tvrdí to Česká spořitelna (ČS), jež je zajištěným věřitelem OP. ČS požádala Krajský soud v Brně, aby před výplatou výtěžku z prodeje majetku OP tyto transakce důkladně prověřil. Jeden ze dvou bývalých správců OP ČTK řekl, že prodal pouze nábytek.

První dva správci nevedli řádně evidenci majetku, tvrdí ČS

Prodej majetku zkrachovalého OP měli od ledna 2010 postupně na starost tři insolvenční správci. ČS tvrdí, že přesné údaje o prodeji majetku OP jsou pouze od června 2011, kdy jej převzala nynější insolvenční správkyně OP Miloslava Horská. Předchozí správci Jaroslav Svoboda a Jiří Kocvrlich podle ČS nevypracovali závěrečné zprávy o své činnosti a řádně nevedli evidenci majetku, takže není zcela jasný prodej v době jejich úřadování.   

„Bývalí insolvenční správci utržili zpeněžením zastaveného majetku (zásob) prostředky v řádu stovek milionů korun. V době ukončení jejich působení však celková částka na účtech náležejících do majetkové podstaty dosáhla sotva 95 milionů korun,“ upozornili ve zprávě pro soud právníci ČS, podle nichž by výtěžek z prodeje měl být vyšší o stovky milionů korun.

ČS před výplatou peněz na svůj účet požaduje, aby byl přesně vyčíslen výtěžek z prodeje majetku OP v době fungování prvních dvou správců a také náklady na tuto činnost. Insolvenční soud by podle ČS měl vyzvat Svobodu s Kocvrlichem, aby mu předložili souhrnnou zprávu o své činnosti. 

Šicí stroj
Zdroj: ČT24

Bývalý zvláštní insolvenční správce OP Kocvrlich ČTK řekl, že prodal pouze několik kusů nábytku v celkové hodnotě 1,6 milionu korun. „K zásobám zboží jsem nebyl vůbec připuštěn,“ uvedl Kocvrlich, podle nějž prodejny i se zásobami spadaly do kompetence správce Svobody.

Své pohledávky vůči Oděvnímu podniku nárokuje podle informací v insolvenčním rejstříku 555 věřitelů, kteří požádali celkem o více než dvě miliardy korun. ČS prostějovská textilka dluží zhruba 675 milionů. Znalci hodnotu podniku odhadli zhruba na miliardu korun. V dobách, kdy Oděvní podnik provozoval pobočné závody, pro něj pracovalo až 10 tisíc lidí. Po prohlášení konkurzu v roce 2010 se jejich počet snížil na několik stovek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Colt CZ vstoupil na burzu v Amsterdamu, následuje tak další tuzemské firmy

Další česká firma vstoupila na burzu v Amsterdamu, která patří k nejvýznamnějším v Evropě. Od středy se na ní začalo obchodovat s akciemi Coltu CZ. Zbrojovka tak následuje ty tuzemské společnosti, které zamířily na zahraniční trhy už dříve. Podle generálního ředitele Colt CZ Group Radka Musila jde o důležitý milník pro firmu.
před 5 hhodinami

Výbor europarlamentu podpořil návrh Nerudové na vynětí obytných budov z ETS 2

Europoslanci navrhují, aby v rámci úprav systému emisních povolenek ETS 2 byly ze systému vyňaty budovy určené k bydlení, ceny povolenek by pak měly být zastropovány na 45 eurech (asi 1100 korunách) za tunu oxidu uhličitého, a to v cenách za letošní rok. Návrh vyjednávací pozice Evropského parlamentu (EP) ve středu schválil výbor pro životní prostředí (ENVI). Zpravodajkou návrhu je europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z nejsilnější Evropské lidové strany (EPP).
před 7 hhodinami

Reuters: USA neprodloužily výjimku ze sankcí na nákup ruské ropy

Spojené státy neprodloužily dočasné povolení zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Třicetidenní sankční výjimka, kterou USA zavedly v březnu s cílem stabilizovat trhy s energiemi po vypuknutí války na Blízkém východě, vypršela v sobotu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že USA protiruské sankce rozšiřují.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Úřad ukázal mapu akceleračních zón. Je jich méně, než se původně plánovalo

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo mapu akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie, které mají v budoucnu urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren. Napříč Českem jde o 94 oblastí, což je o 16 méně oproti původnímu záměru. Podle vládních představitelů jde zatím pouze o pracovní návrh, ke kterému se ještě mohou vyjádřit kraje, obce i veřejnost.
14. 4. 2026

Nemá to určovat aparát za zdmi úřadu, řekl Kupka k návrhu vlády na regulaci cen paliv

„Je to opravdu nástroj socialistického plánování, jak jsme to zažili. Ceny přece nemá určovat aparát vlády za zdmi nějakého úřadu. Ceny mají reagovat na reálný vývoj na trhu,“ řekl předseda ODS Martin Kupka k návrhu vlády na regulaci cen pohonných hmot. Kupka sdělil, že lepší volbou je snížení spotřební daně, a připomněl, že jeho strana to navrhla již 10. března, ale kabinet podle něj zaspal. „Je jasné, že se vysoké ceny (paliv) budou promítat dál do cen potravin,“ dodal. Moderátor Daniel Takáč se Kupky v Interview ČT24 zeptal i na vládní návrh na změnu financování veřejnoprávních médií. „Je potřeba uchránit především nezávislost těchto médií,“ sdělil lídr občanských demokratů.
14. 4. 2026

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
14. 4. 2026Aktualizováno14. 4. 2026

Vláda na středu zvýší cenové stropy paliv

Maximální ceny paliv, které určuje stát, ve středu vzrostou. Benzin bude možné prodávat za 42,10 koruny za litr, o 43 haléřů dráž než v úterý. Maximální cena nafty se zvýší o 64 haléřů na 45 korun za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který během odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí. Úřad denně stanovuje ceny od minulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce měsíce.
14. 4. 2026

Aerolinky žádají EU o pomoc s dopady války na Blízkém východě

Největší evropské aerolinky žádají Evropskou unii, aby jim ulevila od dopadů války na Blízkém východě, informují agentury Bloomberg a Reuters s odvoláním na příslušný dokument sdružení Airlines 4 Europe (A4E). Mezi jeho členy jsou například Lufthansa, Air France-KLM nebo majitel British Airways společnost IAG. Aerolinky po Bruselu žádají, aby zavedl dočasná opatření, jež by jim pomohla překonat případný nedostatek leteckého paliva a vyšší náklady způsobené americko-izraelskou válkou s Íránem.
14. 4. 2026Aktualizováno14. 4. 2026
Načítání...