Na silnice a železnice bude příští rok opět méně peněz

Praha – Rozpočty na výstavbu dopravní infrastruktury klesají od roku 2010 a budou klesat i nadále. Příští rok by na výstavbu silnic a železnic mělo jít o 1,5 miliardy korun méně než letos. Počítá s tím návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), kterým se na středečním zasedání bude zabývat vláda.

SFDI by měl celkem podle návrhu hospodařit s částkou zhruba 64,5 miliardy korun. Výhled pro rok 2014 počítá s omezením rozpočtu na 56,7 miliardy a v roce 2015 by měl SFDI hospodařit se 46 miliardami korun. Podle ministerstva se problém postupného snižování peněz do dopravní infrastruktury projeví ztrátou schopnosti ČR čerpat peníze z Operačního programu Doprava. Kvůli krácení prostředků plynoucích do rozpočtu SFDI z národních zdrojů prý hrozí, že zejména v letech 2014 a 2015 nebude dostatek staveb vhodných jako náhradní projekty pro čerpání dotací z Evropské unie, obává se ministerstvo dopravy.

Ministerstvo dopravy má těžkou hlavu kvůli náhradním projektům

Hledání náhradních projektů za stavby, které unie nechce zejména kvůli častému předražování proplácet, zaměstnává ministerstvo dopravy čím dál více. Nejznámější stavbou, která je chystaná jako náhradní, je například rekonstrukce brněnské dálnice D1. Kromě hrozby vracení evropských dotací poukazuje ministerstvo na to, že snížení rozpočtu negativně postihne i přípravu nových staveb, které by se měly realizovat mezi roky 2014 a 2020. Škrtání státních peněz prý povede k tomu, že nebude dostatek financí ani pro spolufinancování staveb společně s EU.

Obavy ministerstva dopravy potvrdil i Petr Moos z dopravní fakulty ČVUT. Státní fond by podle něj pro zachování současného stavu infrastruktury včetně optimálního postupu výstavby ročně potřeboval 68 až 72 miliard korun. Udržení rozpočtu fondu v této výši je prý potřeba do doby, dokud není hotová páteřní dálniční síť - dálnice D8 do Německa, D3 do Rakouska a D11 do Polska.  

Problémem je i připravenost nových staveb   

Závažnějším problémem než výše rozpočtu SFDI je podle Aleše Tomka z katedry ekonomiky a řízení ve stavebnictví ČVUT skutečnost, že se nepřipravují nové stavby. I kdyby se v budoucnu prostředky pro výstavbu silnic a železnic zvýšily, nebudou připravené projekty, podle kterých by se mohlo začít stavět. To potvrdil i prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš. Na vině je podle něj jednak absence dlouhodobější koncepce výstavby a rovněž legislativní problémy při územních stavebních řízeních a při posuzování dopadů staveb na životní prostředí, kvůli kterým je příprava staveb neúměrně dlouhá.   

Podle návrhu bude napřesrok do rozpočtu SFDI z národních zdrojů směřovat 43,6 miliardy korun včetně šestimiliardové dotace pro spolufinancování projektů EU. V letech 2014 a 2015 se ale dotace z národních zdrojů sníží na 37 miliard korun. Výhledové rámce rovněž nepočítají s úvěrem Evropské investiční banky (EIB) na spolufinancování evropských programů. Úvěr z EIB v návrhu rozpočtu pro příští rok činí 1,2 miliardy korun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 28 mminutami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...