Praha - Vlastníkům pozemků se často nelíbí, že jsou jejich pole nebo louky komukoli volně přístupné. Mají obavy o svůj majetek, které mohou být často i oprávněné. Snaží se proto chránit své pozemky například tak, že je oplotí, nebo na ně umístí ceduli s nápisem „Soukromý pozemek, vstup zakázán“. Mnohdy si však neuvědomují, že tímto postupem mohou porušovat zákon, neboť jejich vlastnické právo není úplně neomezené. Jedním ze způsobů omezení vlastnického práva může být tzv. účelová komunikace vedoucí přes jejich pozemek. Jak ale vlastník pozná, že jde právě o takovou komunikaci, a jaká práva a povinnosti v případě její existence má?
Co je účelová komunikace?
Účelová komunikace musí splňovat znaky uvedené v zákoně o pozemních komunikacích. Jedná se tedy o komunikaci, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Může se jednat jak o cestu se zpevněným povrchem tak o nezpevněnou tzv. polní cestu.
Takto vymezené účelové komunikace, stejně jako ostatní pozemní komunikace (tedy dálnice, silnice a místní komunikace), jsou pak obecně ze zákona, až na výjimky, veřejně přístupné. To znamená, že každý má právo tyto komunikace užívat obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny, tj. k účelům dopravním. Užívání zahrnuje samozřejmě i chůzi nebo jízdu na kole.
Vznik účelové komunikace
Nezáleží na vlastníkovi pozemku pod komunikací, zda umožní veřejnosti přístup na tuto komunikaci. Tento přístup je možný ze zákona již od okamžiku, kdy účelová komunikace vznikla. Je však potřeba si uvědomit, že účelová komunikace nevzniká na základě nějakého rozhodnutí. Vzniká ze zákona, a to v podstatě už jejím zřízením.
Někteří majitelé pozemků se mylně domnívají, že po koupi pozemku umístí na již existující komunikaci překážku v podobě závory, nebo dokonce pozemek oplotí, aby zabránili vstupu na tuto cestu. Komunikaci však zřejmě vybudoval předchozí vlastník, nebo mohla být zřízena jinak a předchozí vlastník souhlasil, byť i konkludentně, tedy mlčky, s jejím užíváním. Stala se tudíž veřejně přístupnou a tento stav vlastník jen tak nezmění.
Omezení přístupu na účelovou komunikaci
O přístupu na účelovou komunikaci, i když je na pozemku soukromého vlastníka (a ne třeba obce, města, nebo státu), tedy skutečně nerozhoduje majitel pozemku. Jediný, kdo může upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, je silniční správní úřad. V menších obcích zastává tuto funkci většinou starosta, ve městech je to speciální odbor na městském úřadě. Příslušný silniční správní úřad může na návrh vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie České republiky, omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, ale jen pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka.
Veřejně nepřístupné účelové komunikace
Další výjimku, kdy komunikace není veřejně přístupná, představuje komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele tohoto uzavřeného prostoru nebo objektu. Bylo by absurdní, kdyby se na dvoře nebo v průmyslovém objektu mohl promenádovat kdokoli. Proto je taková komunikace sice také účelovou komunikací, není však přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru. Pokud vzniknou pochybnosti, zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor, je třeba se opět obrátit na příslušný silniční správní úřad, který v této věci rozhodne.
