Poprvé po dvaceti letech se v Česku zvýšila plocha, na které se pěstuje chmel. Konkrétně o 161 hektarů oproti loňskému roku. Je to i díky tomu, že roste zájem o český chmel – nejvíce se ho vyváží do Japonska. Zároveň s tím roste i zájem o tradiční chmelové brigády.
České zlato, tak se nazývá slavný žatecký chmel. Zájem o něj je podle Luboše Hejdy, předsedy Svazu pěstitelů chmele České republiky, daný hlavně poptávkou od českých i zahraničních pivovarů. „Bez konečného užití chmele se dobré pivo neuvaří. Všechno to závisí na tom, že spotřebitel chce dobré pivo a dobré pivo se dělá s aromatickým chmelem. Právě vůně je pro český chmel typická,“ řekl.
Snížení výměry chmelnic bylo v minulých letech způsobeno především menší poptávkou od amerických pivovarů. Zvedat se začala výměra až v roce 2014. Za tím stojí i minipivovary. „Vliv minipivovarů nám velmi pomohl. Vaří se tam kvalitní pivo z kvalitních surovin, a to český chmel rozhodně je,“ myslí si Hejda.
Upozornil, že v některých velkých českých pivovarech, které jsou v nadnárodních rukou, dovážejí chmel i z jiných států. Ekonomicky se jim to vyplatí.
- Japonsko
- Německo
- Čína
- Rusko
- Vietnam
Český chmel je typický tím, že je jemný a aromatický. Žatecký poloraný červeňák je světovým standardem chmelového aroma. „A ten se pěstuje u nás, i když se o to snaží i jinde. Zlobí nás němečtí chmelaři, kterým se povedlo na Labi ten náš chmel vypěstovat. Sice nevíme, jak se tam dostal, protože oficiálně se sadba nevyváží od dob Karla IV., který zakázal vývoz,“ upozornil Hejda s tím, že hlavní oblasti pěstování chmele jsou Žatecko, Úštěcko a Tršicko na Moravě.
Letos pěstitelé očekávají, že bude lepší úroda než loni. „Před rokem bylo obrovské sucho, propadla se produkce o 30 procent. Nejhorší bylo, že jsme neměli na export. Více než 80 procent chmele se vyváží do světa,“ řekl a dodal, že letošní sklizeň začne za tři týdny. „Nikdo si netroufá odhadnout, jak bude vypadat. Vše je zatím v pořádku, vláhy je dost a pěstitelé se snaží, aby všechno bylo tak, jak má,“ prozradil.
Chmel z Česka putuje do Asie
Nejvíce chmele se vyváží do Japonska. „Tamní pivovary mají svou linii, už po léta si drží výrobu kvalitního ležáckého piva, a ten se dá bez kvalitního chmele udělat těžko. Asie je pro český chmel rozhodujícím místem exportu,“ popsal Hejda.
Chmel se ale neobejde bez ruční práce. „Jsou to většinou sezonní práce a pro studenty to byla a pořád je velká příležitost si vydělat. Doba se ale mění a v současnosti jsme závislí na pracovní síle ze zahraničí,“ postěžoval si Hejda s tím, že se počty lidí, kteří se hlásí na chmelové brigády, pomalu začínají zvyšovat.
- rok 2000 – výměra 6095 ha – 930 brigádníků
- rok 2005 – výměra 5672 ha – 380 brigádníků
- rok 2010 – výměra 5210 ha – 300 brigádníků
- rok 2015 – výměra 4622 ha – 170 brigádníků
- rok 2016 – výměra 4783 ha – 180 brigádníků
