Na peníze ze zahraničí čekají české firmy stále déle

Praha – Platit faktury by měly firmy podle českých regulí do 33 dní. Zahraniční podniky ale posílají těm českým peníze často až s dvoutýdenním zpožděním. V porovnání s okolními zeměmi si Česko vede v tomto ohledu téměř nejhůř, naopak s úplnými výpadky plateb se tuzemské podniky setkávají mnohem méně než okolní státy. Vyplývá to z aktuální studie Platební morálka, kterou pravidelně provádí pojišťovna pohledávek Atradius.

Ve 20 zemích, kde Atradius svůj průzkum prováděl, se průměrná doba splatnosti faktur pohybuje od 22 dnů v Německu a Polsku do 67 dnů v Itálii a Španělsku. Českým firmám platí zahraniční partneři v průměru za 47 dní.

Příklad z praxe

Nahrávám video
Reportáž Lucie Müllerové
Zdroj: ČT24

O platební morálce zahraničních partnerů ví své i největší český výrobce obkladů – společnost Lasselsberger. Na odběratele ze západní Evropy, hlavně pak na Německo, si nemůže stěžovat. Platí většinou do 30 dní. Od východoevropských firem se ale peněz tak brzy nedočká. V jejich případě se splatnost pohybuje mezi 60 až 90 dny.

„K těm nejhorším bude patřit Ukrajina nebo pobaltské země. Tam dneska přecházíme u těch rizikovějších zákazníků spíš na platby předem nebo raději omezujeme obchody, než bychom peníze prostě nedostali zpátky,“ uvedl generální ředitel Lasselsbergeru Roman Blažíček. V současné těžké hospodářské situaci přitom může být každé prodlení pro podnik rozsudkem smrti. Náhradní finance se totiž těžko obstarávají, a tak se firma, které partneři dluží, může snadno dostat do druhotné platební neschopnosti.

Češi zůstávají optimisty

Přestože platební morálka zahraničních partnerů není ideální, české podniky na ni zatím příliš nežehrají. 63 procent českých firem stále považuje platební morálku svých zahraničních partnerů za dobrou.

„U českých podnikatelů je takový optimismus běžný. Před tím trošku varujeme, protože české firmy mají tendenci vidět situaci trošičku lepší, než je. Firmy si musí dávat pozor na to, jak jejich partneři platí,“ varovala české podnikatele ředitelka pojišťovny Atradius pro ČR Markéta Stržínková.

Atradius provádí průzkum platební morálky pravidelně každý půlrok. Ten poslední proběhl v rekordních 20 zemích světa a zapojilo se do něj celkem 3538 společností. Cílem průzkumů je zjistit, jak podniky posuzují současnou situaci byznysu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Colt CZ vstoupil na burzu v Amsterdamu, následuje tak další tuzemské firmy

Další česká firma vstoupila na burzu v Amsterdamu, která patří k nejvýznamnějším v Evropě. Od středy se na ní začalo obchodovat s akciemi Coltu CZ. Zbrojovka tak následuje ty tuzemské společnosti, které zamířily na zahraniční trhy už dříve. Podle generálního ředitele Colt CZ Group Radka Musila jde o důležitý milník pro firmu.
před 7 hhodinami

Výbor europarlamentu podpořil návrh Nerudové na vynětí obytných budov z ETS 2

Europoslanci navrhují, aby v rámci úprav systému emisních povolenek ETS 2 byly ze systému vyňaty budovy určené k bydlení, ceny povolenek by pak měly být zastropovány na 45 eurech (asi 1100 korunách) za tunu oxidu uhličitého, a to v cenách za letošní rok. Návrh vyjednávací pozice Evropského parlamentu (EP) ve středu schválil výbor pro životní prostředí (ENVI). Zpravodajkou návrhu je europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z nejsilnější Evropské lidové strany (EPP).
před 8 hhodinami

Reuters: USA neprodloužily výjimku ze sankcí na nákup ruské ropy

Spojené státy neprodloužily dočasné povolení zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Třicetidenní sankční výjimka, kterou USA zavedly v březnu s cílem stabilizovat trhy s energiemi po vypuknutí války na Blízkém východě, vypršela v sobotu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že USA protiruské sankce rozšiřují.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Úřad ukázal mapu akceleračních zón. Je jich méně, než se původně plánovalo

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo mapu akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie, které mají v budoucnu urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren. Napříč Českem jde o 94 oblastí, což je o 16 méně oproti původnímu záměru. Podle vládních představitelů jde zatím pouze o pracovní návrh, ke kterému se ještě mohou vyjádřit kraje, obce i veřejnost.
14. 4. 2026

Nemá to určovat aparát za zdmi úřadu, řekl Kupka k návrhu vlády na regulaci cen paliv

„Je to opravdu nástroj socialistického plánování, jak jsme to zažili. Ceny přece nemá určovat aparát vlády za zdmi nějakého úřadu. Ceny mají reagovat na reálný vývoj na trhu,“ řekl předseda ODS Martin Kupka k návrhu vlády na regulaci cen pohonných hmot. Kupka sdělil, že lepší volbou je snížení spotřební daně, a připomněl, že jeho strana to navrhla již 10. března, ale kabinet podle něj zaspal. „Je jasné, že se vysoké ceny (paliv) budou promítat dál do cen potravin,“ dodal. Moderátor Daniel Takáč se Kupky v Interview ČT24 zeptal i na vládní návrh na změnu financování veřejnoprávních médií. „Je potřeba uchránit především nezávislost těchto médií,“ sdělil lídr občanských demokratů.
14. 4. 2026

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
14. 4. 2026Aktualizováno14. 4. 2026

Vláda na středu zvýší cenové stropy paliv

Maximální ceny paliv, které určuje stát, ve středu vzrostou. Benzin bude možné prodávat za 42,10 koruny za litr, o 43 haléřů dráž než v úterý. Maximální cena nafty se zvýší o 64 haléřů na 45 korun za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který během odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí. Úřad denně stanovuje ceny od minulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce měsíce.
14. 4. 2026

Aerolinky žádají EU o pomoc s dopady války na Blízkém východě

Největší evropské aerolinky žádají Evropskou unii, aby jim ulevila od dopadů války na Blízkém východě, informují agentury Bloomberg a Reuters s odvoláním na příslušný dokument sdružení Airlines 4 Europe (A4E). Mezi jeho členy jsou například Lufthansa, Air France-KLM nebo majitel British Airways společnost IAG. Aerolinky po Bruselu žádají, aby zavedl dočasná opatření, jež by jim pomohla překonat případný nedostatek leteckého paliva a vyšší náklady způsobené americko-izraelskou válkou s Íránem.
14. 4. 2026Aktualizováno14. 4. 2026
Načítání...