O problémech s testováním emisí naftových vozů Volkswagenu mohl bývalý šéf německé automobilky Martin Winterkorn vědět už před dvěma roky. Záležitost však zpočátku ve vedení podniku nevzbudila větší pozornost. Vyplývá to ze středeční zprávy koncernu Volkswagen. Zjištění dopadlo ve čtvrtek i na akcie Volkswagenu, které krátce po začátku obchodování ztrácely téměř dvě procenta.
Martin Winterkorn prý informace o problémech kolem testování emisí v USA obdržel v e-mailu z května 2014 v rámci „objemné víkendové elektronické pošty“. Z aktuální zprávy Volkswagenu ale není jasné, kdo tuto zprávu poslal, ani zda ji Winterkorn skutečně četl, upozorňuje agentura Reuters.
„Zda a do jaké míry vzal pan Winterkorn tuto informaci na vědomí, není zdokumentováno,“ píše se ve zprávě. V listopadu 2014 prý Winterkorn dostal další sdělení, které mimo jiné odhadovalo náklady na řešení problémů kolem emisí naftových motorů v Severní Americe. Tehdy mělo jít o částku 20 milionů eur (zhruba 540 milionů korun).
Poté, co se skandál zveřejnil, dal koncern ve třetím čtvrtletí stranou 6,7 miliardy eur na úpravu aut, do nichž byl problematický software nainstalován. Předpokládá se ale, že celkové náklady spojené se skandálem budou mnohem vyšší.
O problematice se diskutovalo už v polovině roku 2015
V červenci 2015 se Winterkorn podle zprávy také zúčastnil schůzky, kde se o problematice emisí naftových motorů diskutovalo. Není ale jasné, zda už tehdy věděl o podvádění při emisních testech. Poté, co se ale skandál v září loňského roku provalil, odstoupil Winterkorn z funkce. V čele koncernu ho nahradil Matthias Müller.
Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) Volkswagen obvinila, že do vozů s naftovým motorem instaloval software umožňující při testu skrývat vysoce nadlimitní hodnoty toxických oxidů dusíku. Volkswagen pak přiznal, že software instaloval po celém světě do zhruba 11 milionů naftových aut, včetně asi 1,2 milionu vozů české součásti Škoda Auto.
Volkswagen loni koncem října oznámil, že se ve třetím čtvrtletí v důsledku skandálu propadl do provozní ztráty 3,5 miliardy eur. Firma tak vykázala první čtvrtletní ztrátu za více než dvě desetiletí.
