Na mýtný tendr si u antimonopolního úřadu stěžuje současný provozovatel mýta

Společnost Kapsch podala stížnost k Úřadu na ochranu hospodářské soutěže na miliardový mýtný tendr. Důvodem stížnosti dosavadního provozovatele mýtného systému je nejasnost ohledně informací, které ministerstvo dopravy sděluje jednotlivým účastníkům soutěže. Informaci přinesl server Zdopravy.cz. V pondělí se na antimonopolní úřad obrátil i Nadační fond proti korupci, za jehož založením stojí miliardář Karel Janeček.

„Obsahem podnětu bylo upozornění na fakt, že v zadání tendru není vůbec specifikováno, jaký rozsah (co a v jakém počtu) dokumentace o živém mýtném systému je zadavatelem vydáván jednotlivým zájemcům. Kvůli tomu není možné zkontrolovat, zda je všem zájemcům vydáván stejný rozsah a obsah dokumentace. To podle našeho názoru porušuje zásadu transparentnosti výběrového řízení,“ řekl serveru mluvčí Kapsche David Šimoník.

Podle ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) bylo vydávání dokumentace vůči všem zájemcům stejně otevřené a výběrové řízení je v souladu se zákonem. „Napadání soutěže a snaha ji zastavit není nijak překvapivá. Uděláme ale všechno pro to, aby konečně proběhla. Máme čtyři uchazeče v tendru. Ať se utkají a trh ukáže, kdo je schopen státu nabídnout nejlepší podmínky,“ sdělil Ťok ČTK.

Kapsch si na problematiku poskytování informací stěžoval už dříve. Na konci června firma uvedla, že úředníci v rámci dokumentace k soutěži vydávají datová média s citlivými informacemi každému z uchazečů. Ministerstvo dopravy ale popřelo, že by vydávaná data mohl kdokoliv zneužit. Na začátku srpna se však k firmě Kapsch s kritikou připojila ČSOB, která je v mýtném projektu subdodavatelem této technologické společnosti.

Hledá se správce mýtného na deset let

Nový výběrčí mýta vzešlý z kritizovaného výběrového řízení má začít systém spravovat po roce 2019 a to po dobu deseti let. Do soutěže za odhadovaných 29 miliard korun se přihlásili čtyři zájemci. Kromě nynějšího výběrčího, společnosti Kapsch, jde ještě o slovenského výběrčího SkyToll, maďarský National Toll Payment Services a německou firmu T-Systems.

Prostřednictvím mikrovlnných mýtných bran se mýtné v Česku vybírá od roku 2007. Za deset let se z mýtného získalo 77,5 miliardy korun, loni to bylo 9,89 miliardy korun. Náklady na provoz činí zhruba 1,5 miliardy korun ročně.

Jednotný celostátní mikrovlnný systém podobně jako v Česku funguje v pásu zemí od Itálie přes Rakousko, Polsko a Bělorusko. Naopak satelitní systém využívají Německo, Slovensko, Maďarsko a částečně Belgie, která jej kombinuje s mikrovlnou variantou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 18 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
včera v 13:13

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026
Načítání...