Díky plánovanému kontrolnímu hlášení u daně z přidané hodnoty se dostanou informace k Finanční správě dřív a ta bude moci včas zasáhnout proti možným daňovým únikům. Alespoň tak to vidí ministr financí Andrej Babiš (ANO), který zahájil konferenci Aktuální problémy fiskální politiky. Kontrolní hlášení tak podle něj bude z hlediska očekávání výběrů daní důležitější než další z jeho projektů – elektronická evidence tržeb.
„Kontrolní hlášení míří na stranu příjmů a evidence tržeb na stranu nákladů. Efektivita obou nástrojů se nesčítá, ale násobí,“ uvedl ministr, který žádné přesné odhady lepšího výběru v případě Česka neuvedl.
Slováci podle něj po zavedení kontrolních hlášení vybrali za rok a půl o 800 milionů eur více (21,6 miliardy korun). „Otázka ale je, jak to bude v realitě fungovat v České republice, protože na to potřebujete vyškolený personál, a také není jasné, jak na to zareagují podnikatelé,“ dodává analytik společnosti Moody's Analytics Martin Janíčko s tím, že v nejlepším případě přinese kontrolní hlášení do státní kasy 15 miliard navíc.
U elektronické evidence tržeb očekává Babišův resort zvýšení daňových příjmů o zhruba 12 miliard korun.
Daňové úniky budou těžší
Kontrolní hlášení u DPH patří do kategorie nástrojů proti daňovým únikům a jejich cílem od příštího roku je, aby finanční úřady získaly informace o vybraných transakcích plátců DPH, a tím rychlejší informace o možném daňovém úniku. Díky kontrolnímu hlášení mohou finanční úřady například porovnávat trendy, srovnávat data a nalézat odchylky ve výkazech daného plátce proti obdobným společnostem, a tím lépe zacílit daňové kontroly. Podnikatelé povinnost kritizují kvůli nárůstu administrativy.
- Plátce daně bude muset v pravidelných intervalech (právnická osoba měsíčně, fyzická osoba měsíčně nebo čtvrtletně) poslat Finanční správě formulář, kde vyplní všechny nákupy a prodeje, které v daném období učinil. Stát tak může například zkontrolovat, zda sedí, když jedna firma vykázala, že něco prodala jiné firmě - ta totiž bude muset zaznamenat tuto koupi.
- Hlášení se bude podávat elektronicky do 25. dne po skončení období, za které se hlášení podává.
A vysoké náklady plynoucí z nárůstu administrativy kritizuje i opozice. „Podle mě by bylo mnohem efektivnější a levnější zjednodušit daňový systém,“ uvedl ekonomický expert ODS Jan Skopeček. S tím ale příliš nesouhlasí Janíčko. Ten sice připouští, že určitou administrativu si to vyžádá, ale klíčové podle něj bude najít kvalifikovaný personál. „Ta administrativní zátěž bude navíc u podnikatelů v řádech jednotek procent z jejich tržeb,“ dodává Janíčko.
Babiš zopakoval, že rozdíl mezi reálně vybranou DPH a možným výběrem je v Česku stále velký – 22 procent, tedy zhruba 86 miliard korun (3,2 miliardy eur). Průměr EU přitom podle ministra činí 15 procent a u vyspělých zemí kolem deseti procent. Rumunsko má na druhou stranu podíl na 41 procentech.
Kontrolní hlášení a další plánovaná opatření se podle Babiše projeví především v letech 2017 a 2018. „A doufám, že nám pomohou směřovat k vyrovnanému rozpočtu,“ dodal.
Rozpočet putuje do sněmovny
Vládou už tento týden prošel návrh na rozpočet pro příští rok, který počítá se schodkem 70 miliard korun. „Máme co zlepšovat na straně příjmů i na straně výdajů, ale myslím si, že vyjednaný rozpočet je dobrý a skutečně jsme odšpuntovali ekonomiku,“ uvedl Babiš. V dalších letech by měl schodek podle plánů klesat na 60, respektive 50 miliard korun.
V této souvislosti ministr upozornil, že od původního návrhu rozpočtu z května navýšilo jeho ministerstvo výdaje jednotlivých kapitol rozpočtu o 40,2 miliardy korun. Celkem 16 miliard z této částky finance získaly úsporami na plánované obsluze státního dluhu.
Aktuální výnos desetiletých státních dluhopisů je podle Babiše 0,8 procenta, tedy na úrovni Německa. Výnosy dluhopisů se splatností do tří let dokonce v poslední době ministerstvo financí udalo se záporným výnosem, investoři tak za půjčení peněz státu platí. Pokles úrokových nákladů u státního dluhu by tak měl být letos podle Babiše podobný jako loni, tedy o 2,3 miliardy korun.
