Myslím si, že bankéři ještě nemají tolik jistoty, kdy s intervencemi skončit, míní Singer

Nahrávám video
Myslím si, že bankéři ještě nemají tolik jistoty, kdy s intervencemi skončit, míní Singer
Zdroj: ČT24

Bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer, který stál u zrodu intervencí,  míní, že o jejich skutečném ukončení rozhodnou čerstvá ekonomická data, uvedl v pořadu Devadesátka na ČT24.

Euro za 27 korun je jistota, která trvala čtyřicet měsíců. A nyní také jistota, která je garantovaná už jenom jeden den. Centrální banka může umělé oslabování koruny vůči euru ukončit kdykoliv po 1. dubnu. Scénáře, v jakém časovém horizontu kurzový závazek skončí, už centrální bankéři odteď zveřejňovat nebudou. Ukončení intervencí tak může nastat téměř kdykoliv.

Čtvrteční oznámení centrálních bankéřů okamžitě zahýbalo s kurzem, kdy koruna oslabila zhruba o dvacet haléřů. Někteří spekulanti totiž očekávali, že by ČNB mohla intervence ukončit už ve čtvrtek. Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka může opuštění kurzového závazku vzejít v dalších měsících z jakéhokoli – tedy i mimořádného zasedání.

Bývalý guvernér ČNB Singer míní, že za těmito slovy se skrývá stále ne úplná jistota v tom, kdy by měly intervence opravdu skončit. „Inflace je vyšší, ale především díky faktorům jako jsou ceny potravin, které ovlivňuje nikoliv tolik měnová politika, ale počasí, a to se měnovou politikou také nedá ovlivnit. Tedy ty výkyvy se spíše ignorují, podobně jako ceny energetických komodit jako ropa a zemní plyn, které k nám přicházejí zvenčí a centrální banka je nemůže ovlivnit,“ říká Singer.

Těžba ropy v USA
Zdroj: Lucy Nicholson/Reuters

A pokračuje, že pak je to i vnitřní inflace, která je zajímavá, protože ta svědčí o tom, že se dostáváme od hrozby deflace, kdy tam může ČNB trošku váhat, do jaké míry je to otázka vlivu zavedení EET. „Už jsem slyšel guvernéra, který hovoří o tom, zda nepočkat na data o březnové inflaci. V prohlášení zaznělo, že bankovní rada bude rozhodovat na základě březnových čerstvých údajů o ekonomice a případně dalších analýz. Mně se nezdá, že by v tuto chvíli panovala na bankovní radě nějaká jistota k tomu, co bude v sobotu,“ říká.

Někteří ekonomové totiž předpokládají, že ukončení intervencí nastane již tento víkend. Bankovní rada se ale o ukončení intervencí nebavila, připomíná Singer. A tak další možnost je na příštím měnovém zasedání 4. května anebo případně svolat zasedání mimořádné. Jak upozornil Singer, nemusí se to povést každý den. „Umím si to představit i po tom 4. květnu stejně dobře, nebo i na mimořádném zasedání, po jasných indikacích, když to bude potřeba ukončit, nebo opak, když to nebude tak horké,“ říká Singer.

O mimořádných zasedáních se každopádně nemusí informovat veřejnost. Svolává je guvernér i na žádost člena bankovní rady. Základní je, aby se sešli čtyři členové.  Předsedat může jen guvernér či viceguvernér. 

obrázek
Zdroj: ČT24

To, jak oslabila koruna ve čtvrteční odpoledne, svědčí podle Singera o tom, že kdo potřeboval, už je v ekonomice zajištěný, tedy že má nějakým způsobem vyřešený kurz na nejbližší období. A pak ekonomika negeneruje moc eur, které by samy o sobě vedly k tomu, že kurz posiluje. 

„Bankovní rada každopádně už nejmíň rok před zahájením intervencí říkala, že pakliže a poté, co se sazby dostanou na nulu, tak bude potřeba dále uvolnit měnové podmínky, tedy dodat do ekonomiky peníze nebo nějakým způsobem ulehčit reálné ekonomice, a že to bude dělat prostřednictvím měnového kurzu. Takže žádné ohromující překvapení na začátku to nebylo,“ vzpomíná Singer na spuštění intervencí.

Co by se stalo, kdyby ČNB žádné intervence proti koruně nezahájila a případně je ukončila dříve? Singer míní, že ČNB chce mít jistotu, že ekonomika je definitivně z nestandardního pásma. A jedna z věcí, kterou chtějí je, že když  už opatření ukončí, tak mít relativně vysokou jistotu, že je znova během několika měsíců nebudou muset zahájit.

ČNB však nemůže v Česku tyto peníze použít na úhradu části státního dluhu, jak by se nabízelo. „Nebylo by to možné. Je to o tom, že výsledek hospodaření centrální banky, respektive jeho ztráta, se nezapočítává do výsledku hospodaření státu. Což je někdy pro stát dobré, ale na druhou stranu ty centrální banky, aby mohly zůstat oddělené, aby se nestaly součástí politického sytému, nemohou v tomto smyslu nakupovat a například zaplátovat státní dluh,“ zdůraznil Singer.

Jediné co se s ukončením kurzového závazku změní,  bude to, že zatímco nyní mají intervence dopředu známou hladinu, v budoucnu tomu tak nebude. Vrací se do režimu řízeného plovoucího kurzu.

Z dlouhodobého hlediska se nedá podle Singera říci ani optimální kurz koruny vůči euru. Vyvíjí se to v závislosti na ekonomickém cyklu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
07:12Aktualizovánopřed 23 mminutami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 3 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
15:29Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
10:02Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Juchelkova poradkyně řeší dotace. A vlastní firmu, jež s nimi pomáhá, píší Seznam Zprávy

Poradkyně ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) Alexandra Semancová vystupuje podle serveru Seznam Zprávy ve dvojroli. Jako poradkyně řeší pravidla rozdělování dotací a úkoluje nejvyšší úředníky, kteří jsou za ně zodpovědní. Zároveň je ale majitelkou soukromé firmy Siptrade. Ta v minulosti vybrala statisíce na provizích za to, že zajišťuje žadatelům dotace. Semancová se tak ocitla v podezření ze střetu zájmů, píší Seznam Zprávy. Ohrozit to může i proplácení části peněz z Evropské unie.
před 11 hhodinami

Velké investice do sportovišť byly zastaveny, vláda chce novou strategii

Velké investice do sportovišť včetně modernizace centra v Nymburce, kterou loni v září podpořila minulá vláda, byly pozastaveny. Novinářům to na neformálním setkání řekl ministr pro sport, zdraví a prevenci Boris Šťastný (Motoristé). Velké projekty chce v následujících měsících přehodnotit a zkoordinovat mezi jednotlivými kraji, plánuje vytvoření nové národní strategie na následujících osm až dvanáct let. Česká unie sportu (ČUS), která centrum v Nymburce vlastní a provozuje, o pozastavení projektu zatím oficiální informace nemá.
před 11 hhodinami
Načítání...