Myslím si, že bankéři ještě nemají tolik jistoty, kdy s intervencemi skončit, míní Singer

64 minut
Myslím si, že bankéři ještě nemají tolik jistoty, kdy s intervencemi skončit, míní Singer
Zdroj: ČT24

Bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer, který stál u zrodu intervencí,  míní, že o jejich skutečném ukončení rozhodnou čerstvá ekonomická data, uvedl v pořadu Devadesátka na ČT24.

Euro za 27 korun je jistota, která trvala čtyřicet měsíců. A nyní také jistota, která je garantovaná už jenom jeden den. Centrální banka může umělé oslabování koruny vůči euru ukončit kdykoliv po 1. dubnu. Scénáře, v jakém časovém horizontu kurzový závazek skončí, už centrální bankéři odteď zveřejňovat nebudou. Ukončení intervencí tak může nastat téměř kdykoliv.

Čtvrteční oznámení centrálních bankéřů okamžitě zahýbalo s kurzem, kdy koruna oslabila zhruba o dvacet haléřů. Někteří spekulanti totiž očekávali, že by ČNB mohla intervence ukončit už ve čtvrtek. Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka může opuštění kurzového závazku vzejít v dalších měsících z jakéhokoli – tedy i mimořádného zasedání.

Bývalý guvernér ČNB Singer míní, že za těmito slovy se skrývá stále ne úplná jistota v tom, kdy by měly intervence opravdu skončit. „Inflace je vyšší, ale především díky faktorům jako jsou ceny potravin, které ovlivňuje nikoliv tolik měnová politika, ale počasí, a to se měnovou politikou také nedá ovlivnit. Tedy ty výkyvy se spíše ignorují, podobně jako ceny energetických komodit jako ropa a zemní plyn, které k nám přicházejí zvenčí a centrální banka je nemůže ovlivnit,“ říká Singer.

Těžba ropy v USA
Zdroj: Lucy Nicholson/Reuters

A pokračuje, že pak je to i vnitřní inflace, která je zajímavá, protože ta svědčí o tom, že se dostáváme od hrozby deflace, kdy tam může ČNB trošku váhat, do jaké míry je to otázka vlivu zavedení EET. „Už jsem slyšel guvernéra, který hovoří o tom, zda nepočkat na data o březnové inflaci. V prohlášení zaznělo, že bankovní rada bude rozhodovat na základě březnových čerstvých údajů o ekonomice a případně dalších analýz. Mně se nezdá, že by v tuto chvíli panovala na bankovní radě nějaká jistota k tomu, co bude v sobotu,“ říká.

Někteří ekonomové totiž předpokládají, že ukončení intervencí nastane již tento víkend. Bankovní rada se ale o ukončení intervencí nebavila, připomíná Singer. A tak další možnost je na příštím měnovém zasedání 4. května anebo případně svolat zasedání mimořádné. Jak upozornil Singer, nemusí se to povést každý den. „Umím si to představit i po tom 4. květnu stejně dobře, nebo i na mimořádném zasedání, po jasných indikacích, když to bude potřeba ukončit, nebo opak, když to nebude tak horké,“ říká Singer.

O mimořádných zasedáních se každopádně nemusí informovat veřejnost. Svolává je guvernér i na žádost člena bankovní rady. Základní je, aby se sešli čtyři členové.  Předsedat může jen guvernér či viceguvernér. 

obrázek
Zdroj: ČT24

To, jak oslabila koruna ve čtvrteční odpoledne, svědčí podle Singera o tom, že kdo potřeboval, už je v ekonomice zajištěný, tedy že má nějakým způsobem vyřešený kurz na nejbližší období. A pak ekonomika negeneruje moc eur, které by samy o sobě vedly k tomu, že kurz posiluje. 

„Bankovní rada každopádně už nejmíň rok před zahájením intervencí říkala, že pakliže a poté, co se sazby dostanou na nulu, tak bude potřeba dále uvolnit měnové podmínky, tedy dodat do ekonomiky peníze nebo nějakým způsobem ulehčit reálné ekonomice, a že to bude dělat prostřednictvím měnového kurzu. Takže žádné ohromující překvapení na začátku to nebylo,“ vzpomíná Singer na spuštění intervencí.

Co by se stalo, kdyby ČNB žádné intervence proti koruně nezahájila a případně je ukončila dříve? Singer míní, že ČNB chce mít jistotu, že ekonomika je definitivně z nestandardního pásma. A jedna z věcí, kterou chtějí je, že když  už opatření ukončí, tak mít relativně vysokou jistotu, že je znova během několika měsíců nebudou muset zahájit.

ČNB však nemůže v Česku tyto peníze použít na úhradu části státního dluhu, jak by se nabízelo. „Nebylo by to možné. Je to o tom, že výsledek hospodaření centrální banky, respektive jeho ztráta, se nezapočítává do výsledku hospodaření státu. Což je někdy pro stát dobré, ale na druhou stranu ty centrální banky, aby mohly zůstat oddělené, aby se nestaly součástí politického sytému, nemohou v tomto smyslu nakupovat a například zaplátovat státní dluh,“ zdůraznil Singer.

Jediné co se s ukončením kurzového závazku změní,  bude to, že zatímco nyní mají intervence dopředu známou hladinu, v budoucnu tomu tak nebude. Vrací se do režimu řízeného plovoucího kurzu.

Z dlouhodobého hlediska se nedá podle Singera říci ani optimální kurz koruny vůči euru. Vyvíjí se to v závislosti na ekonomickém cyklu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...