Rozdíl platů u mužů a žen je v České republice jeden z nejvyšších v Evropské unii. Průměrná mzda mužů se pohybuje kolem 30 800 korun, u žen to je lehce nad 24 tisíci. Na konferenci Konec levné práce v České republice to oznámil Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS).
Muži berou v průměru o sedm tisíc víc než ženy. Může za to i mateřská a rodičovská
TK Josefa Středuly: Konec levné práce v ČR (zdroj: ČT24)
Při srovnávání platů mužů a žen je důležité pracovat i s takzvaným mediánem. To je statistická hodnota podobná průměru, která ale není vychýlena jak nejlépe, tak nejhůře ohodnocenými zaměstnanci. Medián tedy více odpovídá představě o úrovni mzdy „průměrného“ zaměstnance. „Zde je rozdíl 4227 korun mezi příjmem mužů a žen. Je to markantnější, protože toto je nečastější příjem,“ popsal Středula.
Úroveň minimální mzdy je v České republice nejhorší ze všech zemí Evropské unie. Absolvovali jsme pokles poměru mezi minimální a průměrnou mzdou ze 40 na 36 procent a už nás předběhli všichni.
Vyšší příjem u mužů je ovlivněn i přesčasy. „Muži mají více hodin přesčasů, ženy se totiž častěji věnují rodině. Pokračují v další práci po ukončení té, kterou mají v pracovní smlouvě. Rozdíl je zde opět poměrně značný,“ řekl Středula.
Příjmy může ovlivnit i mateřská a rodičovská dovolená
Jedním z hlavních důvodů odchylek v příjmech mezi muži a ženami je mateřská a rodičovská dovolená. Často se totiž stává, že zaměstnavatel zruší pracovní místo kvůli tomu, že člověk odešel na mateřskou (a posléze na rodičovskou) dovolenou. „Když se vrací zpět, jde na horší místo a má horší pracovní podmínky,“ vysvětlil Středula a také popsal dvě hlavní úpravy, které ČMKOS navrhla pro zákoník práce.
První z nich je, že když žena nebo muž odejdou na rodičovskou dovolenou, měli by mít právo vrátit se na stejné místo, jako když odcházeli. „Inspiraci jsme našli v minulosti, kdy se vojáci po povinné vojenské službě vraceli na původní místa,“ vysvětlil.
Druhá úprava by zavedla indexování mzdy po dobu, kdy jsou muž či žena na rodičovské dovolené. A to buď podle inflace, nebo podle uzavřené smlouvy, upřesnil Středula s tím, že je to jeden z mála způsobů, jak se může zachovat příjem.
V žádném případě nesouhlasíme s tím, aby se redukovala délka mateřské dovolené.
Za stejnou práci stejnou mzdu i pracovníkům z Ukrajiny
V České republice se navíc cena práce dostala podle předsedy ČMKOS na úroveň, kterou si zdejší zaměstnanci a zaměstnankyně nezaslouží.
„V roce 2015 se cena české práce se zahrnutím odvodů na sociálním a zdravotním pojištění dostala na úroveň deseti euro. Od rozdělení Československa nás naši sousedé předběhli o několik desetin euro a tím se vyrovnal rozdíl mezi úrovní příjmů v Česku a na Slovensku,“ popsal Středula. Dobrou produktivitu práce Česko má, ale má také nízké mzdy.
ČMKOS si chválí nižší nezaměstnanost. Zároveň ale ústy svého předsedy dodává, že nízká nezaměstnanost pobízí nové poptávky, které formulují zaměstnavatelé. „Někteří by do Česka dostali až 100 tisíc lidí například z Ukrajiny. Ti ale mají nejnižší výdělky, protože se zneužívá jejich situace. My se bráníme a říkáme, že pokud někdo pracuje v Česku, ať má stejnou mzdu všude a při stejné práci,“ poznamenal Středula.
Na úroveň Norska by se Česko dostalo za 500 let
Příjmy a jejich výše jsou v Česku v porovnání s ostatními zeměni EU (či dalších evropských států) podle Středuly skoro nejhorší. Jak uvedl, na úroveň zemí, jako je Rakousko, se dostaneme za 90 let, pokud se tempo bude držet na této rychlosti. A na úroveň Norska se nedostaneme nikdy.
„Museli bychom se při stejném tempu zpevnit kurz koruny o 20 procent a museli bychom přejít do eurozóny. V tomto případě bychom se do situace Norska dostali za nádherných 495 let. V reálném životě jsme měli začít v 15. století, abychom se v tomto století úspěšně dotáhli na norskou úroveň,“ popsal Středula.