Praha – Odbory žádají zvýšení minimální mzdy o 500 korun. Podle ekonoma a člena NERVu Daniela Münicha patří minimální mzda v České republice ve srovnání s evropskými zeměmi k nejnižším. Kolik lidí ji pobírá, není jasné. Řada z nich podle ekonoma pobírá zároveň „peníze na ruku“. Například v Německu přitom není mzdová hranice stanovena vůbec, mzdovou hladinu tam reguluje kolektivní vyjednávání. Münich ale upozornil na fakt, že se jedná o větší zemi, kde by jednotná sazba mohla „napáchat velkou neplechu“.
Minimální mzda v Česku neroste už od roku 2007
„Pravicové nebo středopravicové vlády ji nezvyšovaly ze svého přesvědčení,“ konstatoval Münich. Kolik lidí pobírá minimální mzdu, není podle Münicha významné. „To procento je hodně malé,“ konstatoval ekonom s tím, že lidé pak ale navíc dostávají „peníze na ruku“.
V sousedním Německu stanovena minimální mzda není. „Je to dáno historicky. Za první republiky jsme měli podobný systém, jako je v Německu,“ řekl ekonom. Výše německé minimální mzdy vzniká díky kolektivním dohodám, a to regionálně a zároveň podle odvětví. „V podstatě mají minimální mzdu také, ale nemají ji v zákoně přímo napsanou,“ podotkl Münich.
Nejnižší hrubý příjem činí 8 000 korun. Člověk s minimální mzdou si vydělá 7 120 korun čistého, což je 36 procent průměrné čisté mzdy, která letos dosahuje 19 765 korun.
Podíl postupně klesá. Nejvyšší byl podle podkladů pro jednání tripartity v roce 2006, kdy překročil 43 procent průměrné čisté mzdy. Hrubá minimální mzda pak odpovídá asi 31 procentům průměrného hrubého příjmu, který se blíží k 25 700 korun.
Odborníci upozorňují, že minimální mzda v Česku neplní své funkce
„Ve srovnání se životem na dávkách se minimální mzda blíží těmto částkám, které lze získat v případě nezaměstnanosti,“ upozornil Münich. Lidé tak často ztrácejí motivaci vůbec pracovat.
Předseda Senátu Milan Štěch tvrdí, že by minimální mzda mohla v současné době dosahovat 11 tisíc korun. „Kdyby vlády zvyšovaly podle inflace minimální mzdu, tak bychom zřejmě někde na této úrovni byli. Pokud jsme ale na osmi tisících, tak jsme tak hluboko, že nějakých 500 korun navíc není nějaký zásadní krok,“ poznamenal Münich.
Podle Münicha ale není výše minimální mzdy prioritou – tou jsou spíš prorůstová opatření. „Zvyšování minimální mzdy není důležité téma, byť poutá pozornost médií,“ podotkl ekonom s tím, že prorůstová opatření, která jsou na stole, ovšem mohou fungovat až v dlouhodobém horizontu. „V krátkodobém horizontu by totiž byly třeba dodatečné výdaje, což je problematické,“ míní ekonom.
Počet lidí bez práce mezitím pořád roste
„Je to dáno druhou vlnou krize a stagnací, která je v celé Evropě,“ poznamenal Münich. „Stát má v ruce takzvanou aktivní politiku zaměstnanosti – jde o dotační, asistenční nástroje. Problém je, že se v ČR nikdy pořádně nepoužívaly a nikdo se nezabýval tím, jestli fungují,“ dodal ekonom s tím, že v nejbližší době toho vláda moc změnit nemůže, jelikož situace není dobrá ani v okolních státech.
