Mrazy zničily ovocnářům čtvrtinu úrody za téměř půl miliardy korun

Nahrávám video

Letošní jarní mrazy zničily českým ovocnářům přibližně čtvrtinu úrody v odhadované hodnotě 478 milionů korun. Nejvíce poškodily sady na Moravě. Největší propad sklizně se čeká u meruněk a broskví, a to kolem 80 procent. Finančně se největší ztráty odhadují u jablek jako hlavního ovocného druhu v Česku, měly by se pohybovat kolem 270 milionů korun.

Mrazy poškodily české ovocnáře druhý rok po sobě, loni škody byly kolem 400 milionů korun. Letošní škody tak jsou o pětinu vyšší, řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Nejvíc poškozené jsou sady na jižní Moravě, ale i na dalších místech na střední a severní Moravě. V Čechách způsobily mrazy škody spíše lokálně. Právě některé moravské ovocnářské podniky, které neobvykle chladné jarní počasí drtivě poškodilo již druhý rok po sobě, by se kvůli výpadku mohly podle Ludvíka dostat i do existenčních problémů. O případné pomoci státu jsou ovocnáři podle Ludvíka připraveni jednat. Loni vláda ovocnářům na mrazové škody dala odškodnění 133 milionů korun.

Ministerstvo slíbilo zemědělcům podporu

Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) minulý týden uvedl, že ovocnáři kvůli škodám z mrazů mohou počítat s podporou státu. „Zemědělství je sektor, který je výrazně závislý na počasí, je to zásah vyšší moci. Vždycky jsem říkal, že budeme připraveni zemědělcům nabídnout pomocnou ruku,“ uvedl Jurečka 11. dubna na chovatelském veletrhu v Brně. Míru případné náhrady škod neuvedl.

Nahrávám video

Mrazy zasáhly Česko 21. dubna a 10. května. „Nejčastěji šlo o teploty kolem minus tří stupňů Celsia, ale na mnoha místech byly zaznamenány teploty i kolem minus šesti. Navíc mrazy působily většinou po celou noc, nešlo o žádné ranní přízemní mrazíky,“ uvedl Ludvík.

Mrazy zničily úrodu v odhadovaném objemu 42 tisíc tun, což představuje 25 procent z průměru sklizní ovoce v Česku v poledních třech letech 2014 až 2016 ve výši 167 tisíc tun. U meruněk se čeká propad o 82 procent, u broskví o 74 procent. Mrazy významně zasáhly i třešně s odhadovaným propadem 51 procent.

Nahrávám video

Bez většího dopadu na ceny

Místopředseda Ovocnářské unie ČR Ivo Pokorný soudí, že ztráty nebudou mít nějak zásadní vliv na ceny, protože většina ovoce se do ČR dováží. Platí to u meruněk, broskví a zejména u jablek, která jsou importována z Polska. Zmínil, že mrazy zasáhly i tradiční ovocnářské země v Evropě, ale zatím neví, jak moc. 

Uvedl také, že výkyvy počasí jsou stále častější, nejedná se jen o mrazy, ale také o počet tropických dnů či výskyt krupobití. Tento trend z posledních let přičítá oteplování. Potvrdil, že více byla zasažena Morava, zejména jižní a střední. Například u třešní byly škody o 20 procent vyšší, než je průměr za ČR. 

„U třešní se negativně projevilo i špatné opylení,“ uvedl Ludvík. U jablek, kterých se v minulých třech letech sklízelo téměř 138 tisíc tun je odhad propadu produkce 22 procent. Významné škody se čekají i u hrušní a rybízu.

Tento čtvrtek už zveřejnili své odhady škod vinaři. Na vinicích způsobily jarní mrazy podle Svazu vinařů škody za 1,2 miliardy korun.

Ludvík připomněl, že od roku 2007 jde již o šestý rok, kdy produkci ovoce negativně ovlivnily jarní mrazy. „Řada ovocnářů si tak klade otázku, zda má smysl ještě pokračovat,“ řekl Ludvík.

Největší škody počítali ovocnáři před šesti lety

Největší škody z mrazů ovocnáři utrpěli v roce 2011. Tehdy mezi 4. až 6. květnem mrazy částečně nebo úplně poničily asi 10 500 hektarů sadů, tedy asi 60 procent všech výsadeb v Česku. Tehdejší úroda 101 249 tun ovoce patřila mezi nejnižší sklizně za posledních 50 let.

Ovoce je jednou z nejnáchylnějších plodin v zemědělství, kdy jediné mrazivé ráno dokáže podle Ludvíka zničit celoroční úsilí ovocnářů. Obrana ovocných sadů před mrazy je přitom omezená. Technická zařízení k ochraně sadů, například protimrazové závlahy, parafinové svíce či promíchávání vzduchu pomocí ventilátorů, jsou velmi nákladná. Například u svící, které jsou neúčinnější, může jít při dvou mrazivých nocích o náklad kolem 80 000 korun na hektar.

Kvůli velké rizikovosti jsou možnosti komerčního pojištění omezené. „Standardně lze proti mrazu pojistit jen jahodník a v omezené míře, jako doplňkové pojištění, pouze jablka,“ uvedl Ludvík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Video„Malá čínská lavina.“ Nabídka elektromobilů roste, Češi je ale příliš nekupují

Největší tuzemská firma Škoda Auto v úterý ve světové premiéře ve Švýcarsku představila svůj třetí plně elektrický model. S novými vozy plánují přijít i další výrobci. Šéfredaktor portálu Automakers Erich Handl v této souvislosti mluví o modelech některých asijských značek, čekat dle něj lze „malou čínskou lavinu“. Zájem o elektromobily je ale v Česku ve srovnání s některými dalšími státy stále malý.
před 1 hhodinou

Zemědělce trápí rostoucí náklady. Ovlivnit mohou i ceny potravin

Zemědělcům podle jejich profesního svazu rostou náklady až o pětinu. Důvodem je válka na Blízkém východě, která zvedla ceny nafty i hnojiv. Pro letošek má sice většina farmářů hnojiva zajištěná a další budou nakupovat nejdřív na podzim, ale drahá nafta se v nákladech projevila okamžitě. Výkupní ceny však zůstávají nízké. Zemědělci proto žádají podporu, a to nejlépe na unijní úrovni. Evropská komise v úterý představila Akční plán, jak posílit domácí produkce hnojiv a podpořit farmáře.
před 2 hhodinami

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 14 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
včeraAktualizovánovčera v 20:29

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
včeraAktualizovánovčera v 20:16

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včeraAktualizovánovčera v 07:44

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
17. 5. 2026
Načítání...