Moos: Elektronické viněty vytvoří ztrátu až osm miliard korun

Praha - Nový systém elektronických vinět, které mají od příštího roku nahradit dosavadní dálniční známky, bude v prvních letech ztrátový a do roku 2016 by se jeho prodělek měl pohybovat mezi čtyřmi až osmi miliardami korun. V Otázkách Václava Moravce to řekl Petr Moos z Dopravní fakulty ČVUT. Ministerstvo dopravy už požádalo společnost Kapsch, která v Česku vybudovala a spravuje mýtný systém, o vyčíslení nákladů na zavedení tohoto systému.

Zavedení elektronických vinět od příštího roku potvrdila v úterý sněmovna, zákon ovšem počítá s placením za časové období, stejně jako je tomu u nalepovacích známek. To však podle odborníků valný smysl nemá, navíc to bude dražší než systém samolepek.

„Poslanci schválili takový návrh, který bude v prvních letech skutečně ztrátový. Lze očekávat, že ve výhledu řekněme do roku 2016 se ta ztráta bude pohybovat od čtyř do osmi miliard korun,“ prohlásil Moos, podle kterého elektronický systém není zdaleka tak výhodný jako stávající řešení mýtného, které má mít do roku 2016 čistý výnos 22 až 23 miliard korun. „Zatímco v případě toho elektronického řešení je to pouhých 14 miliard korun,“ upozornil.

Ministerstvo se zatím k vinětám staví neutrálně

Někteří kritici systému elektronických vinět jeho dopad na státní rozpočet odhadli dokonce až na 12 miliard korun. Generální ředitel Kapsch ČR Karel Feix dnes ale tyto úvahy označil za „scestné“. Ztráta nového elektronického systému by podle ředitele úseku provozovatele elektronického mýta Ředitelství silnic a dálnic Václava Nestrašila zkrátila příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury, který dotuje stavbu a údržbu dálniční sítě.

Ministerstvo dopravy se dosud k zavedení vinět staví neutrálně a poukazuje na to, že jde o zákon z dílny poslanců. Ministr Gustav Slamečka v minulosti několikrát zopakoval, že je proti přenositelnosti vinět. Podle něj je rovněž logický přechod k platbám za ujetou vzdálenost. S tím však současný zákon nepočítá a navíc umožní přenositelnost vinět.

Nestrašil dnes nevyloučil variantu, že na dodávkách pro nový systém elektronických vinět by se mohly podílet i jiné firmy než jen společnost Kapsch, což nyní posuzují odborníci. Dodavatel části služeb by tak mohl být vybrán pomocí tendru. Nestrašil ale upozornil, že tento způsob je časově náročnější a výsledky veřejné soutěže by byly známy až na konci letních prázdnin.

Novela zákona o pozemních komunikacích podle něj počítá s tím, že u ročních kuponů nebudou motoristé platit zálohu 500 korun na elektronické krabičky. Záloha se má týkat pouze krátkodobých kuponů. MD zatím neví, kolik zavedení vinět bude stát, náklady má v nejbližší době vyčíslit firma Kapsch, která vybudovala a spravuje mýtný systém. MD věří, že většina nákladů by se splácela až z výnosů systému, v letošních rozpočtech resortu na viněty žádné peníze nejsou.

Nový úsek D1
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili úpravu systému ETS 2

Poslanci Evropského parlamentu schválili úpravu emisního systému ETS 2 s cílem kontrolovat ceny chystaných povolenek pro silniční dopravu a budovy. Nová pravidla zavádějí cenový strop 45 eur (1100 korun) za tunu CO2, po jehož dosažení se do oběhu začnou automaticky uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability. To má růst cen omezit. Úprava vstoupí v platnost poté, co ji schválí také členské státy. Europoslanci rovněž navrhli změnu návrhu Evropské komise, který se týká systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Chtějí zachovat rušení emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na návratu karenční doby se koalice neshodla, řekl ministr Šťastný

Vládní koalice se nedohodla na znovuzavedení karenční doby, tedy prvních tří dnů nemoci bez náhrady výdělku. Proti byla část ANO a SPD, uvedl pro Českou televizi ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). S obnovením nesouhlasili ani zástupci opozice nebo odbory, kteří vyzvali vládu i premiéra, aby záměr odmítl. Karenční doba přestala platit v roce 2019 poté, co ji zrušila tehdejší vláda Andreje Babiše.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
14. 9. 2026Aktualizováno14. 9. 2026

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
14. 9. 2026Aktualizováno14. 9. 2026

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
14. 9. 2026

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
14. 9. 2026

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
13. 9. 2026

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
13. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.