Moos: Elektronické viněty vytvoří ztrátu až osm miliard korun

Praha - Nový systém elektronických vinět, které mají od příštího roku nahradit dosavadní dálniční známky, bude v prvních letech ztrátový a do roku 2016 by se jeho prodělek měl pohybovat mezi čtyřmi až osmi miliardami korun. V Otázkách Václava Moravce to řekl Petr Moos z Dopravní fakulty ČVUT. Ministerstvo dopravy už požádalo společnost Kapsch, která v Česku vybudovala a spravuje mýtný systém, o vyčíslení nákladů na zavedení tohoto systému.

Zavedení elektronických vinět od příštího roku potvrdila v úterý sněmovna, zákon ovšem počítá s placením za časové období, stejně jako je tomu u nalepovacích známek. To však podle odborníků valný smysl nemá, navíc to bude dražší než systém samolepek.

„Poslanci schválili takový návrh, který bude v prvních letech skutečně ztrátový. Lze očekávat, že ve výhledu řekněme do roku 2016 se ta ztráta bude pohybovat od čtyř do osmi miliard korun,“ prohlásil Moos, podle kterého elektronický systém není zdaleka tak výhodný jako stávající řešení mýtného, které má mít do roku 2016 čistý výnos 22 až 23 miliard korun. „Zatímco v případě toho elektronického řešení je to pouhých 14 miliard korun,“ upozornil.

Ministerstvo se zatím k vinětám staví neutrálně

Někteří kritici systému elektronických vinět jeho dopad na státní rozpočet odhadli dokonce až na 12 miliard korun. Generální ředitel Kapsch ČR Karel Feix dnes ale tyto úvahy označil za „scestné“. Ztráta nového elektronického systému by podle ředitele úseku provozovatele elektronického mýta Ředitelství silnic a dálnic Václava Nestrašila zkrátila příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury, který dotuje stavbu a údržbu dálniční sítě.

Ministerstvo dopravy se dosud k zavedení vinět staví neutrálně a poukazuje na to, že jde o zákon z dílny poslanců. Ministr Gustav Slamečka v minulosti několikrát zopakoval, že je proti přenositelnosti vinět. Podle něj je rovněž logický přechod k platbám za ujetou vzdálenost. S tím však současný zákon nepočítá a navíc umožní přenositelnost vinět.

Nestrašil dnes nevyloučil variantu, že na dodávkách pro nový systém elektronických vinět by se mohly podílet i jiné firmy než jen společnost Kapsch, což nyní posuzují odborníci. Dodavatel části služeb by tak mohl být vybrán pomocí tendru. Nestrašil ale upozornil, že tento způsob je časově náročnější a výsledky veřejné soutěže by byly známy až na konci letních prázdnin.

Novela zákona o pozemních komunikacích podle něj počítá s tím, že u ročních kuponů nebudou motoristé platit zálohu 500 korun na elektronické krabičky. Záloha se má týkat pouze krátkodobých kuponů. MD zatím neví, kolik zavedení vinět bude stát, náklady má v nejbližší době vyčíslit firma Kapsch, která vybudovala a spravuje mýtný systém. MD věří, že většina nákladů by se splácela až z výnosů systému, v letošních rozpočtech resortu na viněty žádné peníze nejsou.

Nový úsek D1
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 17 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...