Produkce masa a nákup mléka v České republice roste. Ne všichni zemědělci ale díky tomu prosperují. Zejména těm, kteří nemohou využívat dotace v takové míře, jak by potřebovali, hrozí ekonomická likvidace. Podle ministerstva zemědělství je situace vážná zejména u mléka a vepřového masa.
Mléku a masu se daří. Zároveň je však situace varující
Za první čtvrtletí letošního roku se zvýšila produkce všech druhů masa o 1,1 procenta a mlékárny nakoupily od tuzemských producentů 600,23 milionu litrů mléka, což znamená meziroční nárůst o 3,6 procenta. Zatímco vývoz mléka a mléčných produktů v porovnání s loňským rokem vzrostl téměř o devět procent, u masa stále převažuje dovoz, a to o 3645 tun u hovězího, 50 825 tun u vepřového a 19 812 tun u drůbežího. Údaje zveřejnil Český statistický úřad.
To je dobrá zpráva. Podle úřadu se v tuzemské výrobě potravin promítlo především oživení ekonomiky a následná rostoucí chuť obyvatel nakupovat. Potravinářství se totiž dařilo už v roce 2014. Po třech letech meziročních poklesů produkce potravin stoupla. Ve druhé polovině roku dokonce významně více než v Polsku anebo Německu, největších exportérů potravin do ČR. Tempo celkových dovozů potravin do ČR se snižuje již třetí rok v řadě, uvádí ve své zprávě ČSÚ.
Horší je to ale s cenami. Ty většinou meziročně klesaly. Kromě skotu, který o dvě procenta zdražil, se propad cen týká hlavně vepřového, a to o 14 procent, a také mléka – ceny klesly o víc než desetinu. Litr se prodával už za osm šedesát. Ve zbytku Evropské unie už ale právě mléko začíná pomalu zdražovat. „V Evropské unii máme mírný růst, ale v České republice za měsíce únor, březen a duben máme mírný pokles, což není úplně v souladu s tím celkovým průměrným trendem v EU. Nicméně v tento okamžik nemůžeme mluvit o tom, že by ta situace byla úplně likvidační, ale je vážná,“ okomentoval vývoj ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Je to dáno čistě vývozem světových cen, mléčné kvóty byly EU zrušeny k letošnímu prvnímu dubnu a v žádném případě se nemohla tato skutečnost promítnout do cen, které čeští zemědělci realizují své mléko na českém na trhu,“ vysvětluje situaci na trhu s mlékem náměstek zodpovědný za úsek komodit, výzkumu a poradenství při ministerstvu zemědělství Jindřich Šnejdrla. Podle něho se dá těžko odhadnout, kdy se kvóty projeví.
„Naše představy jsou takové, že letos by se to dramaticky projevovat nemuselo. Zatím nemáme informace, že by někteří čeští producenti mléka byli v problémech. Situaci ale intenzivně sledujeme a myslím si, že dotační pravidla, které jsme připravili, by minimálně letos měly zemědělcům pomoci k tomu, aby případné nedostatky či propady v cenách přežili,“ konstatuje.
Ruské sankce se však podle Šnejdrly příliš do propadu cen nepromítají, nejhorší situace byla na konci loňského roku, kdy některé mlekárenské podniky, které byly orientovány na vývoz svých výrobků do Ruska, sčítaly velké ztráty. „Dnes tuto informaci již nemáme,“ říká Šnejdrla.
Cena mléka na západě však poslední měsíce na rozdíl od Česka roste. „Nevím, kdy se propad cen zastaví, může to trvat ještě dva tři měsíce, ale trend západní Evropy by se měl brzy dostavit i k nám,“ konstatuje Šnejdrla. Důvodem zpoždění podle něho může být prostý fakt, že kupní síla českých občanů není tak velká jako v západních zemích, případně i vliv zmíněných ruských sankcí, protože jsme přece jenom „Rusku blíže“.
Situace zemědělců se však liší případ od případu. Rodinnému podniku Polačkových z Hole u Prahy, se výborně daří. Moderní kravín, kde uličky zametá robot, krávy zde mají vlastní „drbací“ zařízení nebo krokoměry, ze kterých se podle toho, jak bylo zvíře fyzicky aktivní, dá vyčíst, zda je zdravé. Navíc podnikatelé postavili i vlastní stanici na bioplyn.
O kus dál, ale zhruba ve stejné vzdálenosti od Prahy, je však situace jiná. Kravín v Tehovci vydělá tak akorát na platy zaměstnanců a krmení pro dobytek. Podle Jaroslava Švece z místního zemědělského družstva záleží i na poloze, mít zemědělské družstvo v okolí Prahy považuje za ekonomickou sebevraždu. „Právě to, že jsme tak blízko u Prahy, znamená, že se nedostaneme do souboru vybraných podniků a dotace nezískáváme tak, jak bychom potřebovali. Nezískáváme preferenční body například na nezaměstnanost, na to, že nejsme v Severočeském nebo Severomoravském kraji,“ říká Švec. A dodává, že pokud by to tak mělo jít dál, tak bude muset, podobně jako skončil s prasaty, skončit i s chovem skotu.
Právě vepřové dělá nyní vrásky na čele i samotnému ministerstvu zemědělství. Celkové stavy vepřů v Česku se loni sice zvýšily téměř o čtyři procenta, ale situace v chovu prasat zůstává nadále velmi složitá. „Chovatelé tratí zhruba 15 procent oproti skutečnosti loňského roku a pokud to tak bude pokračovat dál, tak tady bych viděl daleko větší problém než u výroby mléka,“ konstatuje náměstek Šnejdrla.
A dodává, že určitým způsobem mohou pomoci i dotační prostředky na období let 2015-2020, které má ministerstvo zemědělství v rámci pravidel společné zemědělské politiky vyčleněné pro chovatele v rámci ČR, a to na dobré chovatelské podmínky pro zvířata. „A tři roky funguje dotační program na ozdravení chovů, tam bude i letos obálka naplněna maximálně,“ slibuje náměstek. A trochu pesimisticky uzavírá, že skutečně „neví, kdy dojde k obratu v cenové relaci“.
Občané ČR zkonzumují více než 400 tisíc tun vepřového masa, z toho polovinu Česko pokrývá vlastní produkcí, zbytek se dováží. Ze zprávy ČSÚ však plyne, že my vyvážíme z Česka zejména živá zvířata a dovážíme zpracované maso. „To není dobrá zpráva, protože vyvážíme surovinu a dovážíme zboží s vyšší přidanou hodnotou. Dnešní tvrdá data to ukazují, budeme se tím na ministerstvu muset vážně zabývat,“ říká náměstek zodpovědný za úsek komodit, výzkumu a poradenství při ministerstvu zemědělství Jindřich Šnejdrla.