Místo poboček franšízy a místo dopisů odečítání plynoměrů

Praha – Českou poštu čekají velké změny. Podle Hospodářských novin (HN) má letos v plánu převést až 200 svých poboček na franšízy s logem Pošta Partner. Poštovní služby by tak nově poskytovaly například obecní úřady nebo obchody. Doručovatelé by navíc mohli začít pro energetické firmy zajišťovat odečty elektroměrů nebo plynoměrů. Generální ředitel České pošty Petr Zatloukal poodhalil i výsledky pošty za rok 2012 – hospodařila se ziskem zhruba 300 milionů korun.

Franšízy České pošty vznikají od roku 2009, v Česku jich zatím najdeme 78. Nejčastěji je služba poskytována na obecních úřadech, Česká pošta má ale smlouvu i s maloobchodní sítí Coop. „V některých místech poskytují poštovní služby už i vietnamské večerky,“ informoval mluvčí České pošty Ivo Mravinac. Pošta svým partnerům platí paušály podle objemu provozovaných služeb a pomůže jim i vybavit provozovnu.

„Pošta tento krok vnímá jako úsporu,“ dodal Mravinac. Neupřesnil však, kolik pošta vznikem nových franšíz ušetří. Změna by se měla týkat zejména nevytížených poboček v menších městech, na které pošta údajně doplácí až 30 milionů korun ročně.

V Česku funguje v současné době 3 238 poštovních poboček. Obce se ale obávají, že by jich pošta mohla až tisícovku zrušit. Má jí to umožnit nová vyhláška ČTÚ, podle které se zvýší maximální docházková vzdálenost k poště ze současných 2,6 km až na deset kilometrů. Pošta připustila, že změny pobočkové sítě chystá, ale až po projednání s místní samosprávou.

„Pošta s plošným rušením nepočítá. Spíše bude přesouvat pobočky do míst s vyšší poptávkou, například do obchodních center, kde má letos vzniknout zhruba deset dalších nových pošt,“ ujistil generální ředitel Petr Zatloukal.

Dopisů ubývá, tak se snažíme rozšiřovat služby

Výsledek hospodaření pošty v roce 2012 je o 100 milionů vyšší, než podnik původně plánoval, ale zhruba 120 milionů pod výsledkem roku 2011. Pozitivně jej ovlivnil zejména růst na balíkovém trhu, kde se Česká pošta stala už druhý rok po sobě jedničkou – meziročně se počet doručených balíků zvýšil o 24 procent. Naopak pokračoval pokles na trhu listovních zásilek – počet doručovaných dopisů a psaní se snížil zhruba o 12 procent.

Ve skutečnosti pošta hospodařila s vyšším ziskem, ale právě kvůli splnění loňského plánu vyplatí zaměstnancům mimořádnou odměnu, která v souhrnu přesáhne 100 milionů korun. Tu si rozdělí zhruba 29 000 provozních pracovníků.

„Výnosy z úbytku doručovaných listovních zásilek se snažíme nahrazovat celou řadou aktivit, pozitivní je i rozšíření spolupráce a přehodnocení smluvních vztahů s aliančními partnery,“ komentoval výsledky firmy Zatloukal.

„Snažíme se maximálně využít potenciálu našich doručovatelů. Loni jsme převzali po konkurenci distribuci všech deníků a většiny časopisů a plánujeme další služby,“ vysvětlil dále šéf pošty. Například již zmíněné odečty plynoměrů a elektroměrů doručovatelé úspěšně otestovali loni v pilotním provozu.

Chystají se postshopy a samoobslužné kiosky

V minulém roce pošta v rámci pilotního projektu také otestovala prodej zboží na pobočkách mimo přepážky, letos chce tzv. postshopy s poštovním a trafikantským zbožím otevřít na zhruba 70 až 80 poštách.

Na vybraných poštách rovněž postupně přibudou samoobslužné kiosky, kde bude možné poslat peníze nebo podat balík a rozšíří se rovněž počet samostatných přepážek, kde bude pošta nabízet finanční služby aliančních partnerů. Cílem je především zlepšit obsluhu a snížit zátěž na přepážkách univerzálních.

Nahrávám video
Rozhovor s Ivem Mravinacem
Zdroj: ČT24

Firma se loni také připravovala na úplnou liberalizaci trhu, ke které došlo od letošního ledna, kdy padl monopol na doručování psaní do 50 gramů s cenou do 18 korun. Investovala do obnovy vozového parku či transformace logistické sítě. Jen letos plánuje firma převzít 1 200 nových vozidel.

„Trh se otevírá postupně již několik let a my se na to průběžně připravujeme. Vstup konkurence na trh listovních zásilek jsme zatím nijak nepocítili,“ podotkl Zatloukal.

Počet zaměstnanců pošty se loni snížil zhruba o 1 050 lidí na 32 150 kmenových pracovníků, letos podnik žádné výrazné snižování počtu nechystá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
14:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
12:27Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
včera v 21:13

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
včeraAktualizovánovčera v 20:43

Slovenský úřad uložil českým a slovenským výrobcům kabelů rekordní pokutu

Slovenský antimonopolní úřad uložil desítce českých a slovenských výrobců a dodavatelů kabelů a jejich asociaci rekordní pokutu v celkové výši 97,4 milionu eur (2,4 miliardy korun) za kartelovou dohodu při stanovování cen zboží. Rozhodnutí v případu zatím není pravomocné. Podobný případ řeší i český antimonopolní úřad.
včera v 11:36

Škoda Auto zůstává hvězdou poblikávajícího koncernu Volkswagen

Automobilka Škoda Auto v úterý oznámila, že v loňském roce zvýšila provozní zisk o 8,5 procenta na 2,5 miliardy eur (60,85 miliardy korun). Naopak její mateřský koncern Volkswagen reportoval propad provozního zisku o 53 procent na 8,9 miliardy eur (216,6 miliardy korun) a čistého zisku o 44 procent na 6,9 miliardy eur (167,9 miliardy korun).
včera v 10:03

VideoSvárovská volá po obnovitelných zdrojích energie. Podle Ševčíka ničí přírodu

Hosté Událostí, komentářů probrali důsledky stoupajících cen ropy a plynu pro světovou ekonomiku a životní prostředí. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) a členka výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) se shodli na tom, že snížení spotřební daně na pohonné hmoty není vhodným řešením aktuální krize. Dle Ševčíka je jedinou cestou ukončení konfliktu na Blízkém východě a přechod k diplomacii. Svárovská míní, že se podobným krizím musí předcházet pomocí dlouhodobých opatření, například snižováním závislosti na fosilních palivech. „Závislost na ropě z Ruska nebo z Blízkého východu je pro Evropu významné bezpečnostní riziko, proto by se měla přeorientovat na obnovitelné zdroje,“ sdělila. Podle Ševčíka naopak obnovitelné zdroje energie ničí životní prostředí. „Například fotovoltaika zvyšuje teplotu okolního prostředí a vysušuje půdu,“ tvrdí. Diskuzi moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 08:22
Načítání...