Místo koruny mohli Češi platit řepou nebo sokolem

Praha – Před 95 lety se rodily první československé bankovky. 10. dubna 1919 totiž vyšel zákon, který zaváděl novou československou měnu. „Název koruna vznikl jako provizorium, pokračovala tím totiž tradice monarchie. Plánovalo se, že až bude nový zákon, zavede se i nový název, ale k tomu již nikdy nedošlo,“ uvedl numismatik Jiří Militký.

Na území nástupnických států platily po válce peníze Rakouska-Uherska. Státy ovšem byly na různé hospodářské úrovni, navíc čelily inflaci, proto československý stát přistoupil ke kolkování bankovek. To se dělo od 25. února až do března 1919. „Pro občany to moc výhodné nebylo, protože přišli o polovinu svých hotových peněz. Byl to první krok ke vzniku československé koruny,“ uvedl numismatik Militký. Československo zavedlo svou vlastní měnu z nástupnických zemí rakousko-uherské monarchie jako první. 

Mohli jsme platit lvem, řepou, rašínem i frankem

Co se týče názvu měny, ve hře byly varianty jako lev, hřivna, řepa, říp, denár, rašín, groš, frank nebo sokol. „U sokolu se plánovalo, že se bude dělit na deset drápků a sto brků. Velmi vážně se diskutovalo o zavedení franků – měli jsme totiž blízko k Francii. Také se přemýšlelo, že budou zavedeny zlaté a stříbrné mince, od toho se ale upustilo, protože to bylo ekonomicky nerentabilní,“ popsal Militký.

Nahrávám video
Numismatik Militký: Název „koruna“ byl jen provizorní
Zdroj: ČT24

Nakonec se zůstalo u koruny, což u mnohých vzbuzovalo asociace na monarchii. Označení koruna totiž bylo starší, bylo výsledkem měnové reformy ještě v Rakousku-Uhersku v roce 1892. „Jsme jediná země, která má název měny, který je kontinuem Rakouska-Uherska. Název vznikl jako provizorium. Plánovalo se, že až bude nový zákon, zavede se i nový název, ale k tomu již nikdy nedošlo,“ uvedl Militký.

První československé papírové peníze vstoupily do oběhu na konci roku 1919. „První bankovky byly velmi různorodé. Vydávat bankovky bylo technicky mnohem jednodušší než razit mince, proto se objevily dříve, ale bylo jednodušší je padělat. Proto se rychle vydávaly různé emise,“ popsal numismatik.   

image_560186
Zdroj: ČT24

Nejčastěji se falšovaly stokoruny a padesátikoruny. „Falšování bylo motivováno jednak osobním ziskem, ale dokonce i politicky. Existuje kauza, kdy se v roce 1920 na maďarském území falzifikovaly bankovky, které měly podpořit státní převrat v Československu a znovu připojit území Slovenska k Maďarsku,“ popsal Militký. 

Numismatik: První mince byly umělecky neskutečně kvalitní

První československé mince spatřily světlo světa roku 1921. Československá mincovna byla zřízena na místě hlavní rakousko-uherské mincovny v Kremnici. Na podobu nových mincí byly vypsány soutěže, zvítězil významný český sochař a medailér Otakar Španiel. „Jeho mince byly na svou dobu nesmírně moderní. Měly odvážné řešení, byly umělecky kvalitní,“ zhodnotil Militký. O jejich kvalitě svědčí i fakt, že až do roku 1938 zůstaly beze změny. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, na což ve sněmovně poukázal i předseda ODS Martin Kupka.
06:00Aktualizovánopřed 24 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 3 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 16 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 16 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...