Atény - Na počátku července by měla být uvolněna další splátka ze slíbené mezinárodní pomoci pro Řecko. Ovšem budou jí přecházet další jednání o ekonomickém programu Atén, jak oznámili na závěr své mise v Řecku inspektoři Evropské unie, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Řecko má slíbeno celkem 110 miliard eur (2,7 bilionu korun). Řecké ministerstvo financí už dnes avizovalo, že mise EU, ECB a MMF v zemi skončila „pozitivně“.
Řecko učinilo podle inspekce výrazný pokrok, ale musí přidat ve fiskálních a strukturálních reformách. Představitelé unie, MMF a ECB ocenili, že vláda představila ambiciózní rozpočtový plán na středně dlouhé období, který slíbila splnit, a dohodla se se zástupci EU a MMF na vytvoření nezávislé privatizační agentury. Uvolnění pomoci pro Řecko musí ještě schválit ministři financí eurozóny a výkonná rada MMF.
Řecká vláda ve svém novém programu slibuje výrazné snížení počtu zaměstnanců veřejného sektoru, restrukturalizaci nebo uzavření veřejných subjektů a úpravy ve výplatách dávek, avšak za předpokladu ochrany ohrožených skupin obyvatel. Na straně příjmů by měla vláda omezit daňové výjimky, zvýšit majetkové daně a pokročit v boji s daňovými úniky.
Šéf ECB a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker očekává, že členové eurozóny dodatečnou finanční pomoc pro Řecko schválí. Podmínky dohody však budou přísné a jejich součástí bude i zřízení privatizačního fondu.
Komisaři se zaměřili na privatizační program a strukturální reformy Řecka
Mise zahájila své šetření během května. Jednání v Aténách pak trvala zhruba tři týdny. Zabývala se kroky, které Řecko podniklo kvůli reformě své ekonomiky, a programem dodatečných opatření pro roky 2012 až 2015. Dotkla se rovněž privatizačního programu a strukturálních reforem řecké ekonomiky.
Inspektoři zkoumali, jak země plní sliby, díky nimž loni získala záchranný úvěr. Aténám se nedaří plnit hlavně rozpočtový cíl kvůli výpadku příjmů. Řecko však slíbilo podniknout další kroky ke snížení deficitu o 6,4 miliardy eur.
Loni v květnu se Řecko stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Atény si od EU a MMF tehdy zajistily tříletý úvěr v objemu 110 miliard eur (2,7 bilionu korun). Země ale nezvládá plnit podmínky, k nimž se před přijetím úvěru zavázala, a spekuluje se, že tento měsíc nezíská další splátku z pomoci.
Vysocí úředníci eurozóny se podle agentury Reuters v základě dohodli na novém tříletém ozdravném programu pro Řecko. Ten by měl platit až do poloviny roku 2014 a zahrnuje vyšší příliv peněz z vnějších zdrojů.
