Míra nezaměstnanosti v Evropské unii klesla v dubnu na 7,8 procenta z březnových 7,9 procenta a ocitla se nejníže od prosince 2008. V zemích platících eurem se nezaměstnanost snížila rovněž o 0,1 procentního bodu na 9,3 procenta, a je tak nyní nejnižší od března 2009. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.
V dubnu bylo v celé EU bez práce 19 121 milionu mužů a žen, z toho 15 040 milionu v eurozóně. Proti březnu se počet nezaměstnaných v EU snížil o 253 tisíc a v zemích platících eurem o 233 tisíc.
Z 28 členských zemí Unie měla nejnižší míru nezaměstnanosti opět Česká republika, kde činila 3,2 procenta. Druhé bylo Německo s 3,9 procenta a Malta s 4,1 procenta. Nejvyšší je nezaměstnanost nadále v Řecku a ve Španělsku.
Proti loňskému dubnu klesla v EU i eurozóně nezaměstnanost o 0,9 procentního bodu. Celkem se nezaměstnanost snížila ve 27 členských zemích, ve Finsku zůstala beze změny. Největší propad míry nezaměstnanosti zaznamenaly Chorvatsko, Španělsko a Irsko.
Nezaměstnanost mezi mladými zůstává vysoká
Nadále zůstává vysoká nezaměstnanost mezi mladými do 25 let, i když i zde výrazně klesla. V EU se snížila na 16,7 procenta z loňských 19 procent a v eurozóně na 18,7 procenta z 21,4 procenta. Nejnižší byla míra nezaměstnanosti mezi mladými v Německu, kde dosáhla 6,8 procenta. Naopak v Řecku je nadále blízko 50 procent, ve Španělsku činí 39,3 procenta a v Itálii 34 procent.
Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu, které se liší od údajů Úřadu práce ČR. Podle těch míra nezaměstnanosti v České republice v dubnu klesla na 4,4 procenta z březnových 4,8 procenta. Český statistický úřad vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce pak z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.
„Nízká a dále klesající nezaměstnanost je fenoménem, jenž lze vedle české ekonomiky pozorovat i v dalších zemích středoevropského regionu. Firmy se v rostoucí míře potýkají s nedostatkem potřebné pracovní síly. Tato situace otevírá prostor pro rychlejší růst mezd, zároveň ale začíná vytvářet bariéru pro další zrychlení hospodářského růstu,“ konstatuje hlavní ekonom Generalli Investments CEE Radomír Jáč.
Co se týče samotné eurozóny, tam jsou podle Jáče mzdové tlaky dosud relativně umírněné, respektive nejsou dostatečně silné k tomu, aby vedly ECB k úvahám o brzkém zpřísnění měnové politiky. „Eurozóna tak momentálně vychutnává kombinaci zlepšující se situace na trhu práce, tedy klesající nezaměstnanost a stále relativně omezených inflačních tlaků. ECB tak po zbytek letošního roku může držet svou měnovou politiku beze změny, což v praxi znamená udržování velmi uvolněných měnových podmínek v ekonomice eurozóny,“ dodává Jáč.
Roční míra inflace v eurozóně v květnu klesla na 1,4 procenta
Roční míra inflace v eurozóně v květnu klesla na 1,4 procenta z dubnových 1,9 procenta navzdory silné podpoře cen energií. Ceny potravin stagnovaly a ceny služeb se snížily, vyplývá z předběžných údajů statistického úřadu Eurostat.
Největší podíl na pokračujícím vzestupu inflace mají ceny energií, které se meziročně zvýšily o 4,6 procenta po nárůstu o 7,6 procenta v dubnu. Následují ceny potravin, alkoholu a tabáku, jejichž růst stagnoval na 1,5 procenta. Ceny služeb v květnu vzestup zmírnily na 1,3 procenta z 1,8 procenta v dubnu.
Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, se v eurozóně snížila na 1,0 procenta z dubnových 1,2 procenta. Dále se tak vzdálila cíli Evropské centrální banky, která usiluje o to, aby se jádrová inflace pohybovala těsně pod dvěma procenty. Banka se snaží inflaci i hospodářský růst v eurozóně podporovat rekordně nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů, což zejména němečtí politici už delší dobu kritizují. S ohledem na květnový vývoj inflace je ale málo pravděpodobné, že by svou mimořádně uvolněnou měnovou politiku změnila.
Finální harmonizované údaje o květnovém vývoji spotřebitelských cen v eurozóně, EU a v jednotlivých členských zemích úřad zveřejní 16. června.
