Valletta/St. Julians's (Malta) - Kurz eura je nyní příliš vysoký a ekonomika eurozóny se kvůli němu možná dostane do problémů. Obávají se toho evropští ministři, kteří se zúčastnili oslav přijetí eura na Maltě. Předseda lucemburské vlády Jean-Claude Juncker řekl, že ekonomika 15 členů Evropské měnové unie si letos zřejmě povede hůř, než se čekalo, což přinutí Evropskou komisi snížit původní odhad růstu.
Z příliš rychlého zpevnění eura má obavy i francouzský tajemník pro evropské záležitosti Jean-Pierre Jouyet. Znovu tak rozvířil kritiku Evropské centrální banky (ECB), jejíž kroky v otázkách měnové politiky kritizují převážně Francouzi. ECB loni opakovaně zvýšila základní úrokovou sazbu, aby omezila tlak na růst cen.
Jouyet poznamenal, že ministři takzvané euroskupiny, tedy zemí eurozóny, by se měli podívat, zda inflační cíl ECB je v eurozóně správně nastaven. Na podobnou notu už dříve zahrál i francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který chtěl, aby ECB měla v rámci svého mandátu povinnost pečovat o hospodářský růst. Sarkozyho kolegové však pokusy o ovlivnění nezávislosti ECB nechali bez povšimnutí, Němci dokonce varovně zvedli prst.
ECB se snaží udržet si za každou cenu odstup od politiků a její prezident Jean-Claude Trichet každý pokus o ovlivnění nezávislosti měnové autority komentuje velmi tvrdě. Jouyet se dnes omezil jen na konstatování, že nebude politiku banky komentovat.
ECB od poloviny loňského roku sazby nezměnila, i když měla v úmyslu pokračovat v jejich zvyšování s cílem zastavit nebezpečný růst inflace. Banku však nezastavili politici, ale vývoj na globálních finančních trzích, kde se začaly projevovat dopady problémů v části hypotečního trhu v USA. Za pár týdnů se totiž krize dostavila i na úvěrové trhy.
ECB se měnovou politikou zabývala i tento čtvrtek a přestože základní sazbu nechala opět beze změny na čtyřech procentech, Trichet tentokrát poměrně jasně naznačil, že pokud by situace na finančních trzích nebyla tak špatná, ECB by se zvýšením úroků zřejmě neváhala. Z jeho slov bylo znát, že ECB má velké obavy z inflace. Tím ale podnítil další růst kurzu eura, které těží i z předpokladů, že v USA půjdou sazby dolů.
Co se hospodářského růstu v eurozóně týče, lucemburský premiér Juncker se nechtěl příliš vyjadřovat k dopadům silného eura. Poznamenal ale, že je zatím příliš brzy na to, aby šlo vyloučit výrazné zpomalení růstu v zemích eurozóny. „Evropská komise předpokládá, že bychom mohli dosáhnout růstu 1,8 až 1,9 procenta,“ řekl. V nejnovější předpovědi, která je stará dva měsíce, ale komise na letošní rok odhadovala růst v rozsahu 2,2 procenta.
Předseda Evropské komise José Barroso nepovažuje za hlavní problém silný kurz eura, ale spíše hospodářský útlum ve Spojených státech. Kolaps trhu nemovitostí, s nimž se Američané potýkají, ovlivňuje i zdraví tamních bank, což ohrožuje celý finanční systém. Situace koncem loňského roku došla tak daleko, že banky přestaly věřit jedna druhé, což ochromilo trh krátkodobých půjček a donutilo centrální banky, aby intervenovaly.
Italský premiér Romano Prodi poznamenal, že další zvyšování sazeb v zemích eurozóny by nebylo dobré. „Je zde velká nejistota. Ceny by mohly i klesat, ale hlavně je zde ta nejistota na trzích. V takové nejistotě je jasné, že centrální banky musejí být velmi opatrné, aby snížily riziko na minimum,“ řekl Prodi, který se na Maltě potkal s Trichetem. Ten potom řekl, že diskuse s Prodim pro něj byla přínosná a že ECB letos čekají velmi horké chvilky, navzdory tomu, že bude slavit deset let svého vzniku.
