Brusel - Evropská unie se na návrhu poskytnout Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) půjčku 200 miliard eur (cca 5,1 bilionu korun) nedohodla. Předseda euroskupiny Jean-Claude Juncker řekl, že peníze dodá jen eurozóna, a to 150 miliard eur. Ochotu připojit se k návrhu vyjádřili i zástupci Dánska, Polska a Švédska. Stále se nicméně neví, zda a v jaké míře peníze nakonec poskytnou. Česká republika zatím čeká na rozhodnutí vlády a není jisté, zda půjčku podpoří.
„Česká vláda dosud nerozhodla. Ta částka, která byla na nás rozpočítána, nám připadá neúměrně vysoká,“ uvedl náměstek ministra financí Tomáš Zídek. Podle vyjádření EU připadne největší díl půjčky na Německo, které poskytne 41,5 miliardy eur. Francie dodá 31,4 miliardy eur, Itálie 23,48 miliardy a Španělsko 14,86 miliardy eur. Na Slovensko připadá 1,56 miliardy eur (asi 39,5 miliardy korun). Ministři financí EU se půjčkou pro měnový fond zabývali na mimořádné telekonferenci. Jednali na ní také o podrobnostech k Evropskému stabilizačnímu mechanismu (ESM), který by měl začít fungovat už v polovině příštího roku.
Na bilaterální půjčce MMF se lídři Evropské unie dohodli na summitu 9. prosince. Chce tak zajistit, aby měl fond dostatečnou kapacitu na boj s krizí. Země eurozóny by měly poskytnout až 150 miliard eur (asi 3,8 bilionu korun), dalších až 50 miliard eur (zhruba 1,3 bilionu korun) by mohly poskytnout země mimo eurozónu, peníze možná uvolní i některé mimoevropské země. Česko by na pomoc eurozóně mělo zablokovat pro MMF asi 90 miliard korun, vláda si před rozhodnutím o půjčce chce vyžádat další informace a analýzy.
Carstev Brzeski, ekonom ING Group
„Budou se snažit udělat, co budou moci ještě před Vánoci, ale je nepravděpodobné, že dostanou trhy do vánoční nálady. Je zde stále příliš nejistoty.“
Kde půjčka projde? V Polsku a Švédsku ano, v Pobaltí narazila
Účast na půjčce už přislíbilo Polsko. Dnes to oznámil polský ministr financí Jacek Rostowski. Polsko má MMF půjčit 6,25 miliardy eur, tedy nejvíce ze všech zemí EU, které stojí mimo eurozónu. I když vláda půjčku podporovala, panovaly obavy, že by ji Polsko nakonec poskytnout nemuselo. Proti se totiž stavěla opozice a prosazovala, aby o půjčce rozhodoval parlament. Ke schválení půjčky by navíc podle ní měla být zapotřebí ústavní, tedy dvoutřetinová většina.
Kladně se k půjčování MMF staví také Slovensko, které je členem eurozóny. Fondu má poslat 1,53 miliardy eur a i tady bude půjčku schvalovat parlament. Žádné komplikace se nicméně nečekají, půjčka má podporu napříč celým politickým spektrem.
Švédsko je připraveno se plánu zúčastnit rovněž, klade si ale podmínku, aby si eurozóna půjčovala za standardních podmínek, tedy bez jakýchkoli výhod. Švédsko, které stejně jako Velká Británie stojí mimo eurozónu, ale je členem EU, je ochotno k půjčce pro MMF přispět částkou maximálně 100 miliard švédských korun (asi 11,1 miliardy eur; 281 miliard korun). „Jsme připraveni poskytnout příspěvek maximálně 100 miliard švédských korun. Mohlo by to ale být i méně, pokud ostatní země nebudou tak ambiciózní,“ řekl švédský ministr financí Anders Borg. „Půjčky by ale měly fungovat podle běžných pravidel MMF, měla by tam existovat normální poptávka, žádné flexibilní či kreativní (úvěrové) linky,“ dodal.
Litva a Lotyšsko již oznámily, že MMF peníze nepůjčí, protože jim to jejich současná hospodářská situace nedovoluje. Švédská centrální banka je připravena poskytnout 100 miliard švédských korun (281,2 miliardy korun).
Velká Británie půjčku nepodpoří
Britská vláda, která původně naznačila, že přispěje deseti miliardami liber (301,3 miliardy korun) se pomoci nakonec nezúčastní. Britský ministr financí George Osborne se nechal slyšet, že nepodpoří žádný plán Evropské unie, který by počítal s poskytnutím půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) pouze za účelem řešení současné dluhové krize v eurozóně.
Rusko podává eurozóně pomocnou ruku, USA ne
Eurozóna doufala, že více přispějí Mezinárodnímu měnovému fondu i Spojené státy. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble nicméně dnes zdůraznil, že na to není naděje. Kongres se na tom podle něj nedokáže shodnout. „Washington nemůže poskytnout bilaterální půjčku MMF bez souhlasu Kongresu,“ upozornil Schäuble.
Do záchrany eurozóny se naopak aktivně připojí Rusko. Půjčí 200 miliard korun. „Není žádným tajemstvím, že situace v eurozóně je stále velmi obtížná a ovlivňuje všechny vlády. Evropská unie je skutečně naším největším partnerem a doufáme, že naši kolegové budou schopni překonat problémy,“ uvedl ruský prezident Dmitrij Medvěděv.
Eurozóna bojuje s nedůvěrou trhů
Eurozóna se na summitu 9. prosince dohodla také na zpřísnění fiskální disciplíny. Znamená to, že členské země by měly mít strukturální rozpočet vyrovnaný či v přebytku. Pokud ne, mají nastoupit automatické sankce. Pravidla by výrazně omezila nové půjčky, snížila zadlužování, a jak doufají politici, obnovila důvěru trhu v udržitelnost veřejných financí.
Aby eurozóna rozptýlila obavy finančních trhů, zda má dost peněz na to, aby zabránila rozšíření krize na Itálii a Španělsko, rozhodla se o rok posunout start trvalého záchranného mechanismu. Takzvaný Evropský stabilizační mechanismus (ESM), který měl začít fungovat v polovině roku 2013, bude spuštěn už v polovině příštího roku. K dispozici bude mít asi 500 miliard eur (zhruba 12,7 bilionu korun).
