Ministerstvo financí očekává letos růst HDP o 0,2 procenta

Praha – Ministerstvo financí počítá pro letošní rok nadále s mírným růstem ekonomiky o 0,2 procenta. Pro příští rok ale úřad snížil odhad růstu na 1,3 procenta z lednových 1,6 procenta. Růst hrubého domácího produktu krátkodobě negativně ovlivní i rozpočtové úspory vlády, zejména zvýšení sazeb DPH na počátku let 2012 a 2013. Rezort ve shodě s Českou bankovní asociací rovněž odhaduje, že reálné mzdy začnou opět růst až v příštím roce - nejspíš ale půjde jen o dorovnání letošního propadu.

„Dnes zveřejněná makroekonomická predikce odhaduje pro letošní rok velmi mírný růst české ekonomiky o 0,2 procenta HDP,“ prohlásil mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob s tím, že se zároveň v krátkém období se snížilo riziko budoucího negativního vývoje. Česko za to může děkovat hlavně relativnímu uklidnění situace v eurozóně, ke kterému přispěla restrukturalizace řeckého dluhu i podpůrné operace ECB.

Jakob ale také upozornil na to, že další eskalaci problémů ministerstvo vyloučit nelze. Jak uvádí prognóza, obavy ohledně budoucího vývoje rovněž pramení z nízké úrovně důvěry v ekonomice, nejvíce u spotřebitelů a ve stavebnictví.

Inflace se také zvýší

Ministerstvo v prognóze také zvýšilo pro letošní i příští rok odhad vývoje inflace. Její průměrná výše by měla být letos 3,3 procenta a v příštím roce 2,3 procenta. Pro rok 2013 již prognóza počítá s růstem sazeb DPH o jeden procentní bod na 15 a 21 procent. Tato změna by měla nejen zvýšit inflaci o 0,7 procentního bodu, ale podle ekonomů také utlumit domácí poptávku.

Materiál počítá i se zpomalením růstu průměrných nominálních mezd. V roce 2012 by se měly zvýšit o dvě procenta, což po odečtení inflace bude znamenat pokles reálných mezd o 1,3 procenta. Pro rok 2013 pak analytici MF, vzhledem ke zlepšující se ekonomické situaci, odhadují nominální nárůst průměrné mzdy o 2,6 procenta, což znamená reálný růst 0,3 procenta.

Nezaměstnanost bude podle ČBA 8,9 procenta

Česká bankovní asociace (ČBA) nabízí makroekonomický výhled lehce pozitivnější. Letos očekává průměrnou inflaci na úrovni 3,5 procenta, což v reálných mzdách znamená pokles o jedno a půl procenta. Uvedl to dnes dnes člen asociace Pavel Šobíšek.

Banky ale špatně vidí budoucnost trhu práce. Nezaměstnanost se podle nich letos vyšplhá na 8,9 procenta. „Proexportně orientované firmy mají plné zakázkové knihy, daří se jim dobře, ale nečekají nějaký příliš silný růst v budoucnu, tedy nepřijímají nové zaměstnance,“ vysvětlil hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík.

Ekonomická situace by se měla začít zlepšovat ve druhé polovině roku. V roce 2013 se dle názoru tuzemských bank může hrubý domácí produkt pohybovat mezi jedním a dvěma procenty. Dorovnat letošní pokles by pak měly reálné příjmy. „Hodně ale záleží na tom, jak to nakonec bude s DPH,“ uzpozorňuje Mertlík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Přípravy Dukovan pokračují podle plánu, řekl Havlíček. Stavba by měla začít v roce 2029

Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového harmonogramu. V příštím roce by tak projekt měl získat platné stavební povolení, samotná stavba by pak měla začít v roce 2029. Na pondělní tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). První blok by měl být zprovozněn v roce 2036.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vláda schválila hospodářskou strategii i zvláštní pobyt pro ukrajinské uprchlíky

Vláda na pondělním zasedání schválila hospodářskou strategii i nařízení umožňující uprchlíkům z Ukrajiny i v letošním roce žádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání rovněž oznámil, že novým kandidátem na post ministra životního prostředí je Igor Červený (Motoristé). Kabinet také jmenoval zmocněnce pro transformaci sítě pražských nemocnic a výstavbu nové. Podle resortu zdravotnictví jím bude Pavel Scholz.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:19

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
15. 2. 2026

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026
Načítání...