Minimální mzda znovu vzroste. O kolik přesně, vláda zatím neví

Nahrávám video
Události: Růst minimální mzdy
Zdroj: ČT24

Minimální mzda v Česku opět poroste. K jejímu zvýšení na úroveň 40 procent průměrného výdělku, tedy zhruba 11 200 korun, se vládní strany zavázaly v koaliční smlouvě. Na jaké výši se ustálí v příštím roce, se ale zatím kabinet neshodl, podobně jako sociální partneři. V současné době pobírá minimální mzdu 9900 korun kolem 115 tisíc Čechů. Velká jednání o její nové výši se očekávají v létě, v červenci by se měla jejím úpravám věnovat tripartita.

O kolik konkrétně by se měla minimální mzda od ledna zvýšit, se zatím vládní koalice neshodne. Podle ČSSD by měla stoupnout ze současných 9900 korun na rovných 11 tisíc. „Jestliže to navýšení by bylo takto skokové, tak je otázka, zda by nebylo vhodné to během toho roku rozdělit třeba na dvakrát,“ míní ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).

S postupným zvyšováním by souhlasil i ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Navýšení o 1100 korun najednou mu přijde hodně. „Jsou sektory, kde skutečně to může být dost velký problém a samozřejmě se to následně projeví v cenách těch služeb,“ tvrdí Babiš (ANO).

Stejný názor mají vládní lidovci. „V některých skupinách některých živností toto zvýšení může být problém, například především na venkově, pokud jsou to provozovny, kde už dnes to ten podnikatel provozuje s minimálním ziskem,“ tvrdí ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Odbory: Ani 11 tisíc nepřekoná hranici chudoby

Výraznější růst minimální mzdy naopak prosazují odbory. Jakékoli menší zvýšení než o 1600 korun by podle nich bylo nedostatečné. Podle zaměstnavatelů by se zas měl brát ohled na vývoj průměrné mzdy, HDP nebo inflaci – maximálně by tak měla růst o 600 korun.

„Když zvedáte mzdy nejméně kvalifikovaným lidem, jak by k tomu přišly ty kvalifikované špičky, které táhnou firmy,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. „Minimální mzda v této výši by nedosahovala ani toho, co je považováno za hranici chudoby pro jednotlivce,“ namítá předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Návrhy na zvyšování minimální mzdy
Zdroj: ČT24

Větší růst by uvítali i komunisté, naopak podle TOP 09 by se minimální mzda zvyšovat vůbec neměla. „Další valorizační krok je na místě. My bychom byli pro daleko rychlejší přibližování hodnotám okolních zemí,“ řekl místopředseda KSČM Jiří Dolejš. „Pokládáme to za naprosto neúnosný tlak jednak na podnikatele a jednak na tu nejslabší pracovní sílu,“ namítá bývalý ministr financí a šéf TOP 09 Miroslav Kalousek.

S minimální mzdou pro handicapované by se musel zvýšit i státní příspěvek na jejich zaměstnávání

Další debata se očekává o změnách minimální mzdy pro zdravotně postižené, která nyní činí 9300 korun. Podle Národní rady osob se zdravotním postižením by se měla vyrovnat částce, kterou dostávají zdraví lidé.  Pokud by se ale tato částka zvedala, měl by se podle zaměstnavatelů zvýšit i státní příspěvek na zaměstnávání handicapovaných.

V opačném případě by totiž část tělesně či duševně postižených lidí o práci nejspíš přišla. „Museli bychom samozřejmě velice omezit veškeré výdaje, a mezi ně by tedy samozřejmě patřily mnohdy i výdaje na mzdové náklady,“ potvrzuje ředitelka spolku Náruč Zuzana Dudáková.

  • O růstu minimální mzdy rozhoduje vláda. 1. ledna 2016 vzrostla o 700 korun na 9900 korun.
  • Minimální mzdu stanovila velká část zemí Evropské unie.
  • Třeba na sousedním Slovensku je nyní v přepočtu skoro 11 tisíc korun – zhruba na výši, kterou v Česku prosazuje ČSSD.
  • Vůbec nejnižší minimální mzdu v EU – v přepočtu necelých 6000 korun – má Bulharsko. Naopak nejvyšší Lucembursko – bezmála 52 tisíc korun měsíčně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 3 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
12:03Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 8 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánovčera v 21:29

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
včera v 20:35

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánovčera v 18:23

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánovčera v 16:16

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...