Minimální mzda znovu vzroste. O kolik přesně, vláda zatím neví

Nahrávám video

Minimální mzda v Česku opět poroste. K jejímu zvýšení na úroveň 40 procent průměrného výdělku, tedy zhruba 11 200 korun, se vládní strany zavázaly v koaliční smlouvě. Na jaké výši se ustálí v příštím roce, se ale zatím kabinet neshodl, podobně jako sociální partneři. V současné době pobírá minimální mzdu 9900 korun kolem 115 tisíc Čechů. Velká jednání o její nové výši se očekávají v létě, v červenci by se měla jejím úpravám věnovat tripartita.

O kolik konkrétně by se měla minimální mzda od ledna zvýšit, se zatím vládní koalice neshodne. Podle ČSSD by měla stoupnout ze současných 9900 korun na rovných 11 tisíc. „Jestliže to navýšení by bylo takto skokové, tak je otázka, zda by nebylo vhodné to během toho roku rozdělit třeba na dvakrát,“ míní ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).

S postupným zvyšováním by souhlasil i ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Navýšení o 1100 korun najednou mu přijde hodně. „Jsou sektory, kde skutečně to může být dost velký problém a samozřejmě se to následně projeví v cenách těch služeb,“ tvrdí Babiš (ANO).

Stejný názor mají vládní lidovci. „V některých skupinách některých živností toto zvýšení může být problém, například především na venkově, pokud jsou to provozovny, kde už dnes to ten podnikatel provozuje s minimálním ziskem,“ tvrdí ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Odbory: Ani 11 tisíc nepřekoná hranici chudoby

Výraznější růst minimální mzdy naopak prosazují odbory. Jakékoli menší zvýšení než o 1600 korun by podle nich bylo nedostatečné. Podle zaměstnavatelů by se zas měl brát ohled na vývoj průměrné mzdy, HDP nebo inflaci – maximálně by tak měla růst o 600 korun.

„Když zvedáte mzdy nejméně kvalifikovaným lidem, jak by k tomu přišly ty kvalifikované špičky, které táhnou firmy,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. „Minimální mzda v této výši by nedosahovala ani toho, co je považováno za hranici chudoby pro jednotlivce,“ namítá předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Návrhy na zvyšování minimální mzdy
Zdroj: ČT24

Větší růst by uvítali i komunisté, naopak podle TOP 09 by se minimální mzda zvyšovat vůbec neměla. „Další valorizační krok je na místě. My bychom byli pro daleko rychlejší přibližování hodnotám okolních zemí,“ řekl místopředseda KSČM Jiří Dolejš. „Pokládáme to za naprosto neúnosný tlak jednak na podnikatele a jednak na tu nejslabší pracovní sílu,“ namítá bývalý ministr financí a šéf TOP 09 Miroslav Kalousek.

S minimální mzdou pro handicapované by se musel zvýšit i státní příspěvek na jejich zaměstnávání

Další debata se očekává o změnách minimální mzdy pro zdravotně postižené, která nyní činí 9300 korun. Podle Národní rady osob se zdravotním postižením by se měla vyrovnat částce, kterou dostávají zdraví lidé.  Pokud by se ale tato částka zvedala, měl by se podle zaměstnavatelů zvýšit i státní příspěvek na zaměstnávání handicapovaných.

V opačném případě by totiž část tělesně či duševně postižených lidí o práci nejspíš přišla. „Museli bychom samozřejmě velice omezit veškeré výdaje, a mezi ně by tedy samozřejmě patřily mnohdy i výdaje na mzdové náklady,“ potvrzuje ředitelka spolku Náruč Zuzana Dudáková.

  • O růstu minimální mzdy rozhoduje vláda. 1. ledna 2016 vzrostla o 700 korun na 9900 korun.
  • Minimální mzdu stanovila velká část zemí Evropské unie.
  • Třeba na sousedním Slovensku je nyní v přepočtu skoro 11 tisíc korun – zhruba na výši, kterou v Česku prosazuje ČSSD.
  • Vůbec nejnižší minimální mzdu v EU – v přepočtu necelých 6000 korun – má Bulharsko. Naopak nejvyšší Lucembursko – bezmála 52 tisíc korun měsíčně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Devatenáct zemí EU včetně Česka podpořilo dopis o zpřísnění migrační politiky

Migrační politika Evropské unie musí přinést konkrétní výsledky, které budou mít skutečný dopad na životy lidí v EU, uvedlo v dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi a šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové devatenáct členských států Evropské unie včetně České republiky. Na summitu EU v Bruselu Evropská rada jednala také o příštím dlouhodobém rozpočtu.
12:54Aktualizovánopřed 28 mminutami

Kuba chce k záchraně ekonomiky změnit trh nejvíce od roku 1959

Kubánský parlament ve čtvrtek večer schválil sérii reforem zaměřených na podporu trhu, které počítají s privatizací státních podniků či zakládáním velkých soukromých firem. Komunistická vláda pod tlakem amerických sankcí zavádí kroky, které mají pomoci těžce strádající centrálně řízené ekonomice. Pokud se je navzdory skeptickým očekáváním některých ekonomů podaří uvést do praxe, půjde o největší proměnu kubánské ekonomiky od nástupu komunismu v roce 1959.
před 5 hhodinami

Česko letos dvě procenta HDP na obranu nesplní, řekl Babiš

Česká republika tento rok nesplní závazek vůči Severoatlantické alianci vydat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu, oznámil v pátek na svém facebookovém profilu premiér Andrej Babiš (ANO). Vyjádřil zároveň přesvědčení, že od příštího roku Česko plnit dvouprocentní závazek bude. Generální tajemník NATO Mark Rutte ve středu uvedl, že Česko dvouprocentní závazek nesplnilo ani loni, stejně jako Albánie a Slovinsko.
08:53Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV něčem jsme selhali, reaguje Žáček na nesplněný závazek NATO

Česko loni nesplnilo závazek NATO – na obranu stát nevydal dvě procenta HDP. „Ano, beru to, že jsme v něčem selhali, to přiznávám,“ řekl v pořadu Interview ČT24 člen sněmovního výboru pro obranu a místopředseda poslaneckého klubu ODS Pavel Žáček s tím, že ale „věřili, že to půjde zvládnout“. Tématem rozhovoru byla i koncepce armády, kterou po dokončení pošle vláda do výboru pro obranu. „Budeme rozebírat jednotlivé nuance, teprve zjistíme, jak se to změnilo (…) a uvidíme, jestli to bude realistické,“ nastínil Žáček. Tématem rozhovoru byl i vztah amerického prezidenta Donalda Trumpa s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Podle Žáčka se Česko kritice Spojených států nevyhne. Trump na summitu v Ankaře bude podle něj ukazovat prstem na státy, které závazek dvou procent HDP nesplnily, a tedy i na Babiše. „To opravdu nic nezmění – ani dobré vztahy,“ komentoval Žáček. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 22 hhodinami

Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta

Bankovní rada České národní banky zvýšila ve čtvrtek základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Současně rada rozhodla o růstu diskontní sazby ve stejném rozsahu na 2,75 procenta a lombardní sazby na 4,75 procenta. Jednání se zúčastnilo všech sedm členů rady. Ještě před jejich rozhodnutím varoval premiér Andrej Babiš (ANO), že zvýšení sazeb by zásadně poškodilo životy obyvatel, podnikatelů i celou ekonomiku.
včeraAktualizovánovčera v 16:01

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se sníží

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se oproti původní podobě nastavené bývalou vládou sníží. Nově bude pokrývat 75 až 85 procent celkových nákladů na výstavbu. Přímá dotace pak bude činit patnáct až třicet procent podle kraje. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a Státního fondu podpory investic (SFPI).
včeraAktualizovánovčera v 14:16

VideoGoláň a Mračková Vildumetzová debatovali o novele o veřejných rozpočtech

Horní komora upravila novelu o veřejných rozpočtech, znovu ji bude muset projednat sněmovna. Podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. „Pokud vláda chce investovat, tak ať to dělá v rámci sledovaného rámce. Pokud to vyjme mimo deficit státního rozpočtu, tak hrozí utrácení na provozních výdajích. Vyjmutí na únikovou doložku není následně hlídáno rozpočtovými pravidly,“ řekl šéf senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS). „Únikové doložky například v případě mimořádné bezpečnostní situace si k investicím žádají samotné bezpečnostní a zpravodajské služby. Stát pak bude připravený a pružný. Vláda navíc navrhuje postupné snižování dluhu,“ hájila novelu členka senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Debatou ve středečních Událostech, komentářích, která ještě předcházela rozhodnutí Senátu, provázel Lukáš Dolanský.
včera v 09:28

Správce Liberty Ostrava žaluje exčleny představenstva o téměř 19 miliard korun

Insolvenční správce zkrachovalé hutní společnosti Liberty Ostrava podal žalobu proti čtyřem bývalým členům jejího představenstva. V žalobě na doplnění pasiv po nich žádá téměř 19 miliard korun. Mezi žalovanými je i bývalý majitel Sanjeev Gupta, sdělil správcův mediální zástupce Michal Štefl.
17. 6. 2026
Načítání...